happy seeds

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus)

„Benedictus“ – požehnaný

Z historie je dochovaná zajímavost o známém bylinkáři Mattiolim, který tuto, na první pohled ne příliš líbivou bylinu, nazýval „ostropsem“ a v životě ho doporučoval paničkám či chůvám jakožto náhradním kojným s absencí mateřského mléka v prsou. Ostropes, krasovlásek, hořký bodlák a Benedikt čubet jsou názvy pro bylinu využívanou v historii různými bylinkáři na pomoc při morových epidemiích, jelikož ji považovali za rostlinu čistící krev a vyhánějící hnilobu z těla.

Je také tradiční rostlinou, jejíž léčebné využití znali již v antice a ze středověku, z dob morových epidemií, si odnáší lidový název „požehnaný bodlák“. Vzácná je skutečností, že je jedinou na světě sloužící jako pomocník při léčbě vzácné choroby zvané brucelóza, což je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění zvířat i lidí.

Benedikt čubet, neboli Benedikt lékařský, je jednoletá bylina připomínající bodlák s opravdu blahodárnými účinky na lidské zdraví. Původem je ze Středomoří a Orientu, ale v Evropě byl již v dávné minulosti pěstován v klášterních zahradách. Bylina se pěstuje v Evropě, jižní Africe a Severní a Jižní Americe, kde volně roste také jako plevel.

Benedikt je botanicky zařazen do čeledi hvězdicovité a celé rostlinné tělo pokrývá charakteristicky výrazné množství chloupků. Dorůstá do výšky až 60 cm a lodyhu má načervenalé barvy, hustě ochlupenou. Stejně tak jeho listy disponují silným ochlupením a mají podlouhlý bodlinatý tvar. Květy benediktu jsou žluté barvy a kvete v období červen až červenec.

Tento požehnaný bodlák zasluhuje opravdu slunné místo, kde se mu bude dařit v sušších a dobrých půdách. Preferuje humózní, vápnitou a maximálně mírně vlhkou půdu s chráněným stanovištěm. Benedikt se množí semeny a ta pro pěstování vyséváme přímo na venkovní stanoviště koncem dubna. Jeho klíčení započíná asi po deseti dnech. Ke sběru využíváme listy, květ i nať, z kterých se po usušení připravuje třeba čaj. Používá se však zejména jako odvar nebo šťáva.

Nať je údajně dobré seřezávat asi 5 cm nad zemí a to za slunného suchého počasí těsně před jeho rozkvětem. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o bodlinatou rostlinu je na místě se ke sběru vybavit párem rukavic.

Drogu sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 60 °C. Přesušená droga je náchylná ke drolení, poté se sklony k vlhnutí a plísním. Droga má pronikavou hořkou chuť a je bez zápachu. Nevonnou a silně až hořce zbarvenou chuť má benedikt díky látce centaurin, pro který je ve většině případů pěstován. Dále i pro éterický olej, třísloviny, sliz, pryskyřici, soli, hořčiny, flavonoidy, kyselinu nikotinovou, vitamíny skupiny B, soli hořčíku, vápníku a draslíku.

V lidovém léčitelství se používal na odvary při žaludečních obtížích a bolestech prsních i jaterních. Zatímco jeho sladká olejnatá semena se využívala při píchání v bocích jako například sušené švestky. Kořen Benediktu lékařského je přidáván do některých druhů likérů nebo vín, kterým dodá výraznou hořkou chuť. Jako tradiční součást ho najdeme nejen u bylinných likérů, ale i u proslulých švédských kapek. Má posilující vliv na imunitu, podporuje metabolismus, činnost žlučníku a detoxikuje organismus. Využívá se i jako pomocník k hojení hnisajících ran.

Benediktu jsou odjakživa přisuzovány četné léčivé účinky, zejména ty protibakteriální a protinádorové, známé již ve středověku. I dnes je tato všestranná bylina klasifikována jako jeden z nejúčinnějších přírodních produktů sloužících při léčbách všech druhů rakoviny. Mezi dalšími podporuje a tonizuje zažívání a to hlavně tvorbu trávicích šťáv a žluče. Aplikuje se při potížích se žlučníkem či játry a napomáhá při dně a revmatismu jako cytostatikum. Jeho zevní aplikace pak napomáhá k hojení ran, vředů, ekzémů a podobně. Čaj z benediktu je účinnou podporou nervové soustavy a vzhledem k výrazným antivirovým vlastnostem benediktu je doporučováno používat silného odvaru k omývání bolavých míst při pásovém oparu. Šťávy z něj pak lze přikládat na rány například po operaci rakoviny prsu.

Při jakémkoli užívání benediktu dejte pozor na vysoké dávky, jelikož může vyvolat žaludeční nevolnost až zvracení. Není doporučován těhotným ženám a osobám s plicními chorobami. Sušený žlutý květ benediktu vám může posloužit jako náhrada šafránu a na přibarvení pokrmů. Pokud se tedy v životě budete řídit heslem „nesuď knihu podle obalu“, i zde budete jeho pravdivostí překvapeni ve chvíli, kdy se nenecháte ovlivnit nesympatičností požehnaného bodláku a on časem požehná zase vám.  

benedikt
Pichlavý Benedikt lékařský (Zdroj: wikimedia.org, autor: H. Zell)
Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

happy seeds 2
seedbank -30%

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.