Břečťan popínavý

Hedera helix

Včela druhu Colletes hederae je existenčně závislá právě na této bylině a celý její životní cyklus je propojen s touto léčivkou. Plody rostliny jsou potravou pro mnoho ptáků a její listy jsou oblíbeným pokrmem pro larvy některých druhů motýlů. Lidově pojmenovaný blušť spadá do kategorie nejméně náročných, zároveň však i k nejpraktičtějším rostlinám na zemi a při jejím pěstováni můžete široce využít jejich vlastností.

Tato rostlina je ideální nástroj pro zamaskování nevzhledné omítky či prázdných nevýrazných ploch. Dokáže vaši omítku ochránit před povětrnostními vlivy a zároveň efektivně čerpá vodu od základů, čímž zabraňuje přílišnému vlhnutí zdí při dešti. Stává se tak dobrou prevencí proti plísním. Pokud se jedná o velkou rostlinu, myšleno rostlinu s rozsáhlou listovou plochou, množství odpařené vody může být závratné a může se jednat i o litry vody denně. Neberte však tuto bylinu jako zaručeného ničitele vlhkosti, ale raději jen jako účinného pomocníka.

Tento pomocník, latinsky Hedera helix, je u nás známý jako Břečťan popínavý. Břečťan je u nás poměrně známou a rozšířenou rostlinou a můžeme se s ním setkat na mnoha místech. Jak již bylo zmíněno, je ozdobou mnoha staveb, najdete jej i jako součást některých erbů, vývěsek u vináren a také na etiketách lahví od vína. Velmi známý je i ve spojitosti s mnoha volně prodejnými medikamenty, kdy se výtažky z břečťanu s úspěchem využívají na léčbu různých onemocnění.

Tato léčivka byla v dávných dobách velmi často spojována starými Římany s bohem vína Bakchem (Dionýsem). Tento římský bůh byl s břečťanem, džbánem vína a hrozny vyobrazován na etiketách lahví s vínem. Spojitost vznikla z předpokladu, že právě břečťan vytváří protiváhu alkoholu. Z historie se o této skutečnosti dochovala informace o svařování břečťanu s vínem za účelem zmírnění opilosti, avšak dnes tuto metodu zásadně nedoporučují.

Břečťan je rod zahrnující 12 – 15 druhů popínavých a stálezelených rostlin nebo dřevin z čeledi aralkovitých, vyskytujících se v západní, střední a jižní Evropě, Makaronézii, na severozápadu Afriky a napříč středo-jižní Asií až na východ od Japonska a Taiwanu. Postupně se některé druhy rozšířili i do severní Ameriky, kde jsou považovány za invazivní druhy, tedy druhy cizího původu. Speciace této léčivky propukla pravděpodobně v oblasti Středozemního moře a šíří se zejména pomocí ornitochorie, což je šíření semen zprostředkované živočichy, hlavně však ptactvem.

Břečťanu je přisuzován především ekologický význam, který pramení z jeho produkce nektaru a plodů právě v době, kdy je ostatních zdrojů těchto surovin velký nedostatek. Břečťan popínavý je stálezelený plazivý keř s kožovitými listy. Tyto listy mají dva typy vzhledu, jedny jsou dlanitě laločnaté určené k plazení nebo šplhání a druhé listy jsou srdčité na stoncích. Má bohatě větvený stonek uložený hluboko v půdě, ze kterého vyrůstají dřevnaté, někdy až 20 m dlouhé šlahouny. Mladé a dospělé šlahouny jsou od sebe odlišné, jelikož mladší výhony bývají užší, ohebnější a jsou k povrchu přichytávány pomocí tzv. příčepivých kořínků, zatímco dospělé výhony jsou schopny udržet se i bez pomoci těchto kořenů.

Květy břečťanu vyrůstají v okolíku v době od podzimu do zimy, jsou zelenožluté barvy s pěti malými okvětními lístky a jsou velmi bohaté na obsah nektaru. Rostlina začne s květenstvím až po 8. Nebo 10. roku života. Plody má zelené až černé, tmavě fialové nebo vzácně i žlutě zbarvené bobule o průměru 5 – 10 mm a obsahují až pět semen. Tyto plody dozrávají kolem zimy až počátkem jara. Celé rostlinné tělo břečťanu obsahuje látky, které mají léčivý účinek, avšak i látky, které mohou vyvolat alergie či podráždění kůže.

Některé z těchto látek podporují vykašlávání, činnost jater či žlučníku, anebo jsou využívány jako pomoc při léčbě hemoroidů. V této bylině jsou obsaženy saponiny, glykosidy (hederin, helixin), třísloviny a flavonoidy. Dále v jejích částech najdeme kyselinu hederinovou, chlorogenovou, mravenčí, kávovou nebo jablečnou. Mezi další látky patří pektin, rutin, betakaroten, vitamín E, jód a také alkaloid emutin.

Pro léčebné účely jsou využívány zejména listy břečťanu a to hlavně k vnější aplikaci, vnitřní aplikace není doporučována z důvodů potencionální toxicity. Hlavně plody této léčivky jsou jedovaté a způsobují střevní křeče a zvracení, silné průjmy a v některých případech to vede až k fatálním následkům. Již v dobách antiky byl břečťan hojně využíván při bolestech hlavy a uší a své místo našel i při onemocnění ledvin. Má účinky protizánětlivé a podporuje vykašlávání. Této byliny se také využívá při bolestech kloubů a v případě drobných popálenin je obklad z listů břečťanu dobrým pomocníkem. Dále se používá ke zklidnění dráždivého kašle, astmatu, nachlazení a zanícené sliznice. Dříve se listy břečťanu uplatňovaly jako lék při Basedowově chorobě, chronických katarech a rachitických příznacích. Čerstvé listy jsou pomocníkem v homeopatii a jsou podporou činnosti jater a žlučníku.

V minulosti se přípravky s břečťanem zevně aplikovali jako zbraň proti štěnicím, vším, na pomoc při vyrážkách a dalších kožních nemocech. V kosmetickém průmyslu je břečťan složkou mnoha přípravků napomáhajících odstranění celulitidy. K vnitřní aplikaci se břečťan používá výjimečně, v malých dávkách a po krátkou dobu. Tato rostlina není dobrou volbou pro seniory, rizikové skupiny, těhotné a kojící ženy, nebo pro malé děti. V lidovém léčitelství se používal hlavně v podobě nálevu (půl čajové lžičky listů na šálek vroucí vody), který se podává jen ráno a večer, vždy maximálně půl šálku.

Tinktura na bázi alkoholu je doporučována proti kašli, ale aplikovaná jen po několika málo kapkách. Břečťan je součástí i komerčních sirupů proti kašli a nachlazení. Jeho vnější aplikace je však mnohem známější a mast z břečťanového extraktu je skvělou pomůckou na popáleniny, kožní vyrážky a bolavé klouby. V případě bolavých kloubů a různých pohmožděnin je možno použít i obklad z povařených listů. Při potížích s hemoroidy je zase velmi účinná sedací koupel z břečťanu. V případě jakýchkoli nežádoucích účinků při aplikaci produktů z břečťanu je nutno se jeho využití naprosto vyhnout.

V každém případě vám může pomoci alespoň jako dekorativní dolněk.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3
weedshop 3

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.