Bydlení v souladu s přírodou

Kapitola 1: Ekologický a přírodní? Proč?

0
250
Pasivní dům na principu zemělodi (zdroj: wikimedia.org, autor: Fred Bauder)

Co si představit pod pojmy jako přírodní nebo ekologické domy a bydlení? Na tuto otázku se můžeme podívat z různých stran. Jeden z možných (a určitě dobrých) pohledů zkoumá dopad takového bydlení na životní prostředí. Od přírodního bydlení se očekává, že použité stavební materiály, postupy a následné užívání (popřípadě i likvidace nebo recyklace) domu budou mít minimální ekologický dopad.

To je nejvíc vidět na použitých stavebních materiálech. Vědci dokáží u každého přesně spočítat, kolik energie (popřípadě kolik fosilních paliv, CO 2 apod.) se spotřebuje např. na výrobu materiálu na metr postaveného domu nebo na množství tepla, které takový materiál ve formě izolace v domě udrží. V takovém srovnání zcela jasně vítězí hlína, sláma a dřevo, těsně následované klasickou pálenou cihlou. Cement a další moderní zdící materiály už jsou na tom trochu hůře a úplně vzadu se krčí polystyren.

K energiím pro výrobu, popř. likvidaci, stavebního materiálu, bychom neměli zapomenout připočítat i energii potřebnou pro jejich dopravu. Z toho je zřejmé, že lokální stavební materiály jsou vždy ekologičtější než materiály přivezené z velké dálky, i kdyby tím přivezeným materiálem byla třeba již zmíněná hlína. Hlína ale vítězí v těchto srovnáních možná právě proto, že ji lze většinou těžit přímo na pozemku, kde se dům staví. Lokálněji to už snad ani nejde.

V přírodních domech se také často setkáme s postupy, které zmenšují ekologickou stopu jejich obyvatel. Třeba s kompostovacím záchodem, domácími čističkami, solárními panely a dalšími vychytávkami. V neposlední řadě je velmi častou součástí takového bydlení velká zahrada, která do jisté míry pomáhá zásobovat obyvatele domu jídlem vypěstovaným bez chemického přihnojování.

Samozřejmě se můžeme zaměřit i na to, že se v takovém domě žije zdravěji, daleko od průmyslově upravených syntetických jedů a s velkým podílem nezávislosti na dodávkách energií a dalších komerčních službách. Podle mého názoru je to jen druhá strana stejné mince. Zároveň je to ale dobrý způsob, jak odpovědět na otázku „Proč?“.

Protože dosud žádný průmyslově vyrobený materiál nedokázal to, co dokáže obyčejná hlína: zajišťovat pro obyvatele domu zdravé a subjektivně příjemné prostředí. Souvisí to patrně s tím, že jsme se během tisíců let evoluce adaptovali právě na přírodní materiály. Kámen, dřevo, kůže, hlína. Pocit bezpečí ve vlhkém lůně matky země.

Oproti životu v jeskyni nabízejí současné poznatky a zkušenosti naštěstí už mnohem víc. Plný komfort – a navíc kreativní vyjádření vlastních snů. To je další velké pozitivum: přírodní materiály jsou tvárné a umožňují svobodně zrealizovat cokoliv, co si vymyslíte. Stěny různých barev pokryté jemnými reliéfy, fantaskní organické tvary, vitráže ve stěnách nebo třeba strom uprostřed obýváku? Ano, to vše je nejen možné, ale u domů z přírodních materiálů i poměrně časté.

Nezůstávejme ale jen u materiálů a u fyzického prostředí. Přírodní domy mohou mít i sociální přínos. Stále ještě netradiční hliněné „patlání“ přitahuje pozornost a zájem. Na stavbách takových domů se setkáte s partami veselých pracantů, často dobrovolníků, kteří si to přišli prostě jen vyzkoušet.

Jestli se rozhodnete pro přírodní domek, zjistíte to brzy sami – pokud si jej tedy nenecháte postavit firmou na klíč. Ale to bych příliš nedoporučovala. Jednak proto, že práce s přírodními materiály je mnohem příjemnější než s těmi průmyslovými, a navíc vás vede ke kontaktu s fyzickou skutečností, kterou v naší informačně-virtuální době mnoho lidí postrádá.

Druhý důvod krásně vyjádřila známá americká stavitelka a propagátorka přírodních domů Sigi Koko: „Co kdyby mohl každý smysluplně participovat na stavbě vlastního domu?“ Nesdílím sice její doporučení, že s hlínou může pracovat i úplný laik, ale alespoň nějaká (zajímavá a příjemná) práce se na takové stavbě najde vždy a pro každého.

To nejdůležitější „protože“ jsem si nechala úplně na konec. Přírodní stavby vedou člověka k těsnějšímu kontaktu s přírodou. Že je vám to jasné a píšu to tu zbytečně? Nemám teď ale na mysli jen to, že k ní máte fyzicky blíž. Máte blíž k její podstatě. K přirozenosti nebo množná jakési poctivosti ve vašem životě.

Zkrátka – naučí vás respektu. Musíte se naučit respektovat přírodní materiály a s nimi samotnou přírodu. Stavět tak, abyste dům vystavili slunci a nevystavili dešti. Hledat návětrnou stranu a skryté zdroje vlhkosti. Dům z cihel a betonu vám možná dá falešnou představu, že nic z toho nepotřebujete. Že co si zabetonujete, už přírodě nepatří. Že jste nad ní zvítězili. Při stavbě domu z přírodních materiálů pochopíte, že takové vítězství je spíš prohrou. Že daleko lepších výsledků dosáhnete, když přírodu necháte vejít až do vaší ložnice a naučíte se s ní spolupracovat. A právě v takové chvíli může začít vznikat synergický efekt…