Pálí, pálí, to to pálí #9 – Severní Amerika

Psát o kuchyni a chilli Severní Ameriky je složité, vznikala s přílivem emigrantů z celého světa, takže jí můžeme považovat za celosvětovou.

Severní Amerika je obrovská země požehnaná bohatstvím přírodních zdrojů. Její nekonečné lány pšeničných polí se často nazývají světovou obilnicí. Spojené státy se také pyšní největší produkcí hovězího masa na světě a jejich jezera, řeky a tisíce mil dlouhá pobřeží nabízejí takovou hojnost ryb, měkkýšů a korýšů jako nikde jinde na světě.

Rovněž podnebí Severní Ameriky podporuje rozmanitost stravy. K bohatým zdrojům potravin patří i háje šťavnatých citrusů a mangovníků na Floridě, pečlivě pěstované porosty chilli, listové zeleniny v Kalifornii, obilná pole států středního západu a Kanady, i řeky s lososy, jedlými ústřicemi a rozmanité lesní plody z chladnějšího severozápadu.

Rozmanitost potravin je dobře porovnatelná s rozmanitostí způsobů přípravy pokrmů, které se po celé generace do Nového světa přenášely. Od „objevení“ Severní Ameriky tu může téměř každý národ na světě na vlastní oči spatřit emigranty z řad svých příslušníků. Každý národ tak vetká další nitku do pletiva kulturních a tradičních zvyklostí, které pokrývají celý tento kontinent.

Všechny recepty, které kolonisté a emigranti přinesli, se přizpůsobily domácím zdrojům, čímž vznikla zcela specifická kuchyně. Podobně jako se neustále mění a přizpůsobuje kultura této země, je i její kuchyně stále ochotná přijímat nové vlivy a suroviny.

Jih a jeho viržinské kolonie dostaly do vínku mírné klima, v němž se obyvatelé mohli oddávat rozmařilému způsobu života, spojenému s proslulou velkorysou pohostinností. Trvalou specialitou oblasti je smithfieldská šunka nazvaná podle malého města, kde se dosud udí kouřem z hikorového dřeva. Ten šunce dodává charakteristickou chuť a recept zůstává stejný jako ten, který kdysi používali kolonisté.

image 4
smithfieldská šunka (midjourney)

Španělé přinesli do mnoha částí Jihu živý inventář, jako například prasata. Netrvalo dlouho a vepřové maso se v místní kuchyni výrazně prosadilo. K tradiční jižanské snídani patří slanina, šunka a vepřové klobásy, přílohou je kukuřičná kaše ze sušené, nahrubo mleté kukuřice, která připomíná ovesnou kaši, s opečeným sekaným masem nebo osmaženými bramborami. Šunkové koleno a zeleninové závitky jsou stejně běžné pokrmy jako šunka s vejci.

Ve většině jižních států na řece Mississippi a v Louisianě vytvořila francouzská, španělská a africká tradice společně kuchyni kreolskou. Střediskem je New Orleans a i zdejší kuchyně se podílí na určité exkluzivitě tohoto města, je hodně kořeněná a často bývá i velmi vynalézavá. K populárním kreolským pokrmům patří calas, oblíbená snídaně ze smažených kuliček, dále bisques, což je silná polévka z mořských živočichů.

Styl Cajun také není původní a pochází z kuchyně Francie. Do bažinatých ramen řek v Louisianě ho přinesli Acadians, francouzští kolonisté, kteří byli vykázáni uprostřed 18. století z Nového Skotska (Kanada). Od té doby se tento styl pomíchal se španělskou, africkou a původní jihoamerickou kuchyní, typické je pro něj hojné použití koření.

image 5
jambalaya (midjourney)

Dva známé tradiční pokrmy v tomto stylu jsou jambalaya (pokrm z rýže, vepřového masa, klobás, šunky, garnátů a raků, okořeněný chilli) a gumbo (silně kořeněná polévka nebo dušená směs z různých druhů masa, zeleniny a mořských živočichů, zahuštěná okrou). Výborná je kořenící směs Cajun, která obsahuje chilli, papriku sladkou, černý a bílý pepř, římský kmín, hořčičné semínko, koriandr, fenykl, česnek, cibuli.

Směs se používá převážně na marinování mas (vepřových i hovězích), dále ryb i krevet a většinou se vtírá do potravin již před grilováním. Směs se nemusíte bát připálit, jelikož nezhořkne, ale naopak se u ní zvýrazní chuť, jako u receptu na černou rybu, kdy obalíte filet ryby v másle nebo ještě lépe v ghí a filet pak obalíte zmiňovanou směsí.

Východní pobřeží silně zasáhla nová vlna přistěhovalectví, která se zvedla v 19. století. Pro většinu emigrantů přijíždějících do Ameriky se stal hlavní vstupní branou New York. Touto branou proudily židovské rodiny z východní Evropy spolu s irskými, italskými, maďarskými a německými přistěhovalci, aby zde začali nový život. Mnoho těchto nových Američanů se usídlilo přímo v New Yorku, proto se v něm dnes můžete setkat s kuchyněmi všech národností. Velký počet lahůdkářství nabízí mnoho pokrmů s východoevropskou příchutí, životem kypící čínská čtvrť (Chinatown) zve na ochutnávku čínských specialit, a i na této straně Atlantiku voní mnohé italské pokrmy.

Jihozápad si zvolilo za svůj domov mnoho osadníků, protože je vábil příslibem vlastní půdy. Nekonečně neobydlené pláně tak brzy zaplnily farmy a ranče s hovězím dobytkem a ovcemi. V Texasu a sousedních nehostinných státech Arizoně a Mexiku se udržoval způsob přípravy pokrmů známý jako tex-mex. Charakterizuje ho kořeněná chuť chilli a je na něm dobře patrný vliv jižní hranice. Z této oblasti pochází oblíbený pokrm chilli con carne, který se odtud rozšířil po celé Americe. Přizpůsobil se chuti dané části země a podává se buď samostatně, nebo s rýží, či na hot dogs.

image 6
chilli con carne (midjourney)

Z ostatních pokrmů oblíbených od pobřeží k pobřeží jsou známé hlavně tacos, křupavé nebo měkké tortillas (placky) z kukuřičné mouky plněné okořeněným sekaným masem, saláty a chilli salsou nebo omáčkou, také burritos (placky z pšeničné mouky s náplní z fazolí, masa, drůbeže nebo zeleniny se sýrem a pálivou omáčkou z chilli).

Mnohé tex-mex pokrmy jsou bohatě okořeněny koriandrem, který má místní název cilantro. Dalšími místními specialitami, převzatými ze sousedního Mexika, jsou salsa, což je kořeněná nevařená přísada z rajčat, guacamole (avokádová omáčka sloužící k namáčení soust nebo přidávaná přímo do jídla)

Západní pobřeží se slunnou Kalifornií ovlivnilo podnebí i v tamních kuchyních. Téměř neustálý sluneční svit a hojné srážky umožňují bohatou úrodu čerstvého ovoce a zeleniny. Na jihu státu se daří artyčokům, avokádu, citrusovým plodům, datlím a melounům i chilli. Vinice severu zase plodí hrozny pro místní výrobu vína. San Francisco má prosperující čínskou obec, pocházející z přistěhovaleckých dělníků, kteří sem kdysi přišli budovat železnici.

Čínská kachna a koření Chinese 5spice je tu proto stejně doma jako ve východní Asii. Dalším čínským odkazem je chow-chow, zeleninová přísada obarvená kurkumou. Na pacifickém severozápadě je hojnost lososů, škeblí, krabů a jedlých ústřic, které jsou v této zemi daleko nejlepší. Oregon je zase zemí jablek a hrušek, zatímco broskve pocházejí ze státu Washington, celá tato oblast je právem proslulá svými ovocnými koláči. Washingtonské pobřeží osídlili hlavně Angličané, a zřejmě proto jsou dosud místním oblíbeným pokrmem steaky, pirohy plněné ledvinkami a také vánoční nákyp.

image 7
Čínská kachna (midjourney)

V Severní Americe se hojně pěstují chilli papričky z celého světa, ať už jde o nejméně pálivé (Poblano, Jalapeňo), tak i ty nejpálivější (Trinidad Scorpion Moruga, Carolina Reaper). V Jižní části Severní Ameriky pěstují a v kuchyních převážně využívají mexické druhy papriček (Ancho Grande, Jalapeňo, Chipotle, Hatch, Guajillo, New Mexiko, De Arbol, Pequin,Chimayo, Habanero), jelikož sousedí s Mexikem, je to logické, přebrali od něj nejen jeho chilli, ale celou mexickou kuchyni, která asi nejvíce ovlivnila tzv. americkou kuchyni.

Trinidad Moruga Scorpion je chilli paprička pocházející z oblasti Moruga na ostrově Trinidad (stát Trinidad a Tobago) a je hojně pěstována v USA., takže jí můžeme považovat za americkou, 13. února 2012 ji Chile Pepper Institute na Novomexické státní univerzitě v Las Cruces (USA) prohlásil za nejpálivější chilli papričku na světě s pálivostí přes 1 200 000 jednotek Scovilleho stupnice (SHU), přičemž jednotlivé plody mohou dosahovat i přes 2 miliony jednotek pálivosti. Nicméně Guinnessova kniha rekordů papričku Trinidad Moruga Scorpion v roli nejpálivější chilli papričky na světě nepotvrdila.

Carolina Reaper je hybridní chilli paprička, kterou v roce 2012 vypěstoval Ed Currie ve městě Rock Hill v Jižní Karolíně pod původním označením HP22B. Tento hybrid vznikl křížením papričky Bhut Jolokia (až do roku 2007 nejpálivější papričky světa) a červené papričky Habanero. V roce 2013 byla Carolina Reaper zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejpálivější paprička na světě. Podle testů, které provedli studenti jihokarolínské Winthropovy univerzity, může na Scovilleho stupnici dosáhnout až 2 200 000 stupňů pálivosti. Odsunula tak dosavadní rekordmanku v pálivosti, papričku Trinidad Moruga Scorpion na druhé místo. Nicméně v roce 2023 ji předběhla paprička Pepper X.

Zdroj: Wikipedia, encyklopedie koření a američtí kamarádi 🙂

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

happy seeds 2
seedbank -30%

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.