Feminizace semen

0
191

 

Nemusíte být v terminologii zahradničení přespříliš zběhlí, ani vystudovaní botanici, ale možná víte, že rostliny se mimo jiné dělí svými vlastnostmi na jednodomé a dvoudomé.

 

Jednodomost na rostlinách znamená to, že se na květech objevují jak samčí, tak samičí květy.

Naopak znakem dvoudomosti u rostlin je to, že rostliny vytváří výhradně buď samčí, nebo samičí znaky.

Tato vlastnost rostlin může být pozměněna přirozenou cestou (opylení) nebo narušena vlastnostmi okolních vlivů na rostlinu, případně způsobena nestabilním genetickým materiálem (hermafrodismus).

 

Všechny tyto změny přicházejí buď díky přirozené rozmanitosti jevů matky přírody, nebo mohou být také simulovány člověkem pro vyšlechtění lepší generace rostliny, křížení rostlinných druhů mezi sebou, produkci vlastních semen a případnou homogenizaci/feminizaci semen. Nejdřív ale k vlastnímu opylení.

 

Dvoudomé rostliny jsou nastaveny tak, že samčí rostlina předá pyl rostlině samičí – dojde k výměně chromozomů XY, kdy chromozom Y představuje rostlinu samčí a chromozom X samičí. Květ rostliny opylený chromozomy XY se v rámci rozmnožovacího pudu snaží produkovat jak semena s informací Y, tedy budoucí samčí rostliny, tak s informací X, rostliny se samičími květy. Díky tomu dochází k přirozenému rozmnožování dvoudomých rostlin. Stejně tak jako je to u lidí. Avšak s jedním rozdílem, a to že u lidí (a k tomu doufám nedojde) zatím nemůžeme tento proces ovlivnit – u rostlin je to ale možné.

 

Feminizace semen rostlin je zjednodušeně řečeno změna genetické informace, kdy díky přenesenému pylu opylená samice produkuje semena výhradně s převahou informace X.

 

Homogenizace je pak opačný jev, způsobený stejnými okolnostmi, kdy rostliny ovšem produkují semena s převahou informace Y.

 

Dnes se budeme věnovat produkci feminizovaných semen, protože … no protože květy jsou většinou hezčí, než pylové váčky :-).

 

Abyste pochopili správně – jev, při kterém samičí rostlina vypustí samčí váček a opylí další rostliny (případně sama sebe), není v přírodě nijak neobvyklý. Stává se to například tehdy, kdy samičí rostlina překvete a snaží se „přežít v dalších generacích“ a tak vyprodukuje pyl.

 

Feminizovaná semena jsou v profesionálních seedshopech samozřejmě dostupná, ovšem cena je vyšší než u těch regulérních. Navíc radost z vlastní genetiky, která bude splňovat vaše požadavky a bude vytvářet jen samičí květy, je také mocným spojencem pro trochu snahy vytvořit si něco svépomocí.

 

Feminizovaná semena mohou být ve venkovním prostředí realizována pouze jednou za sezonu, proto lze feminizovanou generaci semen zasadit až na nadcházejícím jaře. Ve vnitřním prostředí (indoor) je samozřejmě po uzrání semen možné použít novou generaci ještě tentýž rok.

 

V zásadě je zapotřebí rostlinu dostatečně vystresovat natolik, aby vytvořila na svých samičích květech pylový váček, který vyprodukuje pyl. Tento pyl je následně přenesen na další samičí rostlinu. Tato rostlina poté začne plodit semena výhradně s informací X – tedy samičí.

 

Představte si ale, že máte 10 klasických regulérních semen. Možnost, že získáte samice je tedy procentuálně 50/50, vy ovšem chcete mít pro příští generaci rostlin jen ty samičí, nezbývá vám tedy nic jiného, než si taková semena vyprodukovat. Jsou mi známé 3 možnosti, jak toho docílit, pusťme se tedy do nich.

 

Koloidní stříbro

 

Koloidní stříbro je podle zdrojů asi nejpoužívanější produkt pro docílení feminizace semene. Jsou to mikroskopické částice (v jednotkách nanometrů) metalického stříbra – mají stejný elektrický náboj a jsou uloženy v deionizované vodě. Částice se díky svým záporným iontům odpuzují a neustále u nich dochází k procesu aktivity.

 

Koloidní stříbro bývá využíváno také pro zlepšení fyzického zdraví člověka. To ovšem patří spíše do kategorie „lifestyle“, tak se snad v příštích dílech dočkáme i tohoto tématu od nějakého z mých kolegů.

 

Na zpočátku je třeba mít kvalitní, nejlépe předem vyselektovanou rostlinu, u které známe vlastnosti a má pevnou genetickou strukturu – není u ní žádný náznak hermafrodismu.

 

Koloidní stříbro lze podle použití zakoupit ve více variantách, které jsou rozlišeny jednotkami ppm (parts per million). K našemu účelu poslouží koloidní stříbro s 30ppm – to v případě, že se k rostlinám dostaneme často. V opačném případě použijte koncentraci 40 – 50ppm (v některých případech je popsáno použití i větší koncentrace, která fungovala).

 

Od chvíle, kdy se začnou projevovat znaky samičích květů, začíná aplikace koloidního stříbra postřikem na listy, stonky a hlavně květy rostliny. Tuto aplikaci je nutné provádět alespoň jednou denně, ale čím víckrát, tím lépe (klidně i 5x). S aplikací koloidního stříbra přestaňte po 10 – 15 dnech. Rostliny budou vykazovat známky stresu, listy budou viditelně poškozeny, ale to je jev, se kterým se holt musíme smířit.

 

Pozorně pozorujte květy rostliny do chvíle, než se na nich začnou tvořit pylové váčky. Ve chvíli, kdy pylové váčky vypustí pyl, je potřeba tento pyl sesbírat. To je možné buď vatovou tyčinkou, vytržením rostliny a vyklepáním například nad skleněný podklad, aby bylo snadnější pyl sesbírat, nebo ji prostě nechte v přirozeném stavu, aby díky poryvu větru přenesla pyl na další samičí rostlinu.

 

Samičí rostlina, která bude opylena tímto pylem, začne produkovat semena s genetickou informací X. Její semena tak budou v absolutní většině samičí (procentuální úspěšnost je v případě dobrého provedení je až 99%).

 

Rostlinu, na které bylo aplikováno koloidní stříbro, raději na nic jiného než produkci pylu nepoužívejte.

 

Stres rostliny způsobený okolními vlivy

 

Už je to poměrně dost let, ale o tomto způsobu se dost mluvilo, netuším ovšem, nakolik je tento způsob účinný. Přesto o jeho použití existuj zmínky, tak proč se o ně nepodělit.

 

Působení okolních vlivů se dá vyložit různě. V tomto případě jde o to, že rostliny vystavíme stresovým podmínkám, nikoliv použitím nějakého přípravku ale změnou klimatu a nestabilním nastavením světelné periody.

 

Princip toho, že rostlina musí být stabilní, a že se tato metoda provádí v počátcích kvetení rostliny, se nijak nemění.

 

K vyvolání samčího květenství na samičí rostlině ovšem dochází tak, že se rostliny dávají do chladící místnosti, kde je teplota na úrovni mrazu, například v lednici/mrazáku (profesionálové na to mají své přístroje, my jsme si ale řekli, že půjdeme po cestě svépomoci, nebo ne?).

 

Prudké změny klimatu (teplo-zima) v kombinaci s tím, že rostliny nemají klasickou periodu světla pro květ (v indoor podmínkách 12h světla/ 12h hodin tmy) způsobují rostlině stres.

 

Rostliny je třeba co nejvíce stresovat, například zatmíváním, chladem apod. Přesto je třeba dbát na to, aby rostlina ze stresu neuhynula.

 

Takto vystresovaná rostlina opět vypustí ve svém samičím květu pylový váček, jehož pyl je následně použit pro přenesení na další samičí rostlinu pro získání semene, ze kterého vzejde samičí rostlina.  

 

SILVER SPRAY FEMI

 

Tato novinka se mi obrovsky zalíbila, když jsem ji poprvé uviděl v growshopu zhruba před rokem. Jedná se o přípravek, jehož aplikace je velice podobná jako použití koloidního stříbra. Rozdíl je ovšem v tom, že by měl být na 100% organické bázi.

 

S aplikací se opět začíná ve chvíli, kdy rostliny začnou vytvářet první náznaky květu. Postřik se aplikuje na kompletně celou rostlinu v průběhu 10 dní v časovém intervalu 48h (tedy 5x) – osobně bych pro větší jistotu raději aplikoval více, než udává výrobce, to je ale ovšem jen věc mého názoru a není ničím podložená.

 

Pyl se opět sesbírá, přesune na další samičí rostlinu, což by mělo vést k vytvoření feminizovaných semen.

 

Jedná se ale o takovou novinku, že bohužel neznám zkušenosti pěstitelů, kteří se ji pokusili použít, proto nezbývá než nechat otevřené okénko vám čtenářům, abyste se o případné zkušenosti podělili.

 

Feminizací semen to ovšem nekončí. Je nutné, aby semena dostatečně dozrála. To lze poznat podle počátečního stavu semena. Dalším znakem zralosti semen je u některých rostlin jejich „tygrování“ – tedy skvrny.  Kvalitní semena jsou vždy tvrdá, nelze je rozmáčknout mezi prsty.

 

Pokud máte vlastní zkušenosti s produkcí feminizovaných / homogenizovaných semen, křížením druhů a stabilizací / selekcí, případně byste se k tomuto článku chtěli nějakým způsobem vyjádřit, budu moc rád za vaši zpětnou reakci, kterou můžete zaslat na můj email jay@casopisroots.cz.

 

Všichni se vzájemně učíme a k dosažení těch nejlepších výsledků je třeba informace mezi sebou sdílet

Takže krásné léto zahrádkáři a hodně 100% samic přeji 🙂

Ve volné přírodě se o opylení rostlin stará mimo jiné i hmyz (zdroj: wikimedia.org, autor: Louise Docker)
V umělém prostředí můžeme funkci hmyzu nahradit vatovými tyčinkami