Jak aktivně využít čas, kdy spíte – vědomé sny

0
1154

 

Spánkem trávíme třetinu života a často si sny ani nepamatujeme. V takovém případě je to tedy značně neefektivní využití času. Přitom aktivní snění je velice prospěšné. Užitečnost se dá srovnat s meditováním nebo jógou. Cvičí se tím ovládání mozku či soustředěnost. Člověk je paradoxně velice svěží, i když je, dá se říci, bez přestávky bdělý.

 

Zatím nejvyšší dosaženou úrovní snní je vědomý sen, který je možné ovládat k obrazu svému. Této schopnosti lze obecně dosáhnout už po měsíci intenzivního tréninku. Byli však i lidé, kterým se poštěstilo už první den…

 

Začneme definicí snu

 

Sen je prožitek zdánlivých zrakových vjemů, emocí a myšlenek. Lidé mají obecně 65 % nepříjemných snů (strašidelných, nepříjemných či rozčilujících), 15 % neutrálních a 20 % příjemných (zábavných, vzrušujících či radostných).

 

Rozlišujeme dvě hlavní fáze spánku, které se během noci cyklicky střídají: non-REM a REM. Za noc stihneme asi 4 cykly, během kterých se délka REM fáze protahuje s nejvyššími hodnotami během posledního cyklu.

 

Non-REM fáze: žádné pohyby očí, mozková činnost velmi nízká, stejně tak i tělesná svalová. Mozek má nízkou teplotu, regeneruje se tělo, stavějí se nové proteiny, anabolický metabolismus. Sny bývají kratší, obsahují méně vizuálních prvků, jsou srovnatelné spíše s bdělým myšlením a zdály se jen 20 % v této fázi probuzených lidí.

 

Pro REM je charakteristická vysoká mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem, probíhají rychlé oční pohyby (pod zavřenými víčky) a uvolní se téměř všechny vůlí ovládané svaly. Srdce bije téměř stejně rychle jako při bdělosti. Mozek je vysoce okysličen, což značí, že dochází k regeneraci a očišťování od zplodin katabolického metabolismu. Dá se říci, že platí „bdělý stav = katabolismus, spánek = čištění a anabolismus“. Sny v REM fázi jsou velice živé, fantaskní a bývají častější než v non-REM fázi. 88 % lidí probuzených během REM fáze uvedlo, že mělo sen.

 

Jaké má vědomé snění benefity

 

Při lucidním snění svůj sen aktivně ovládáte. Uvědomíte si, že jste ve snu a díky tomuto poznání přestáváte být pasivním hercem. Je prý možné si představit cokoliv, ono se to objeví a vaše podvědomí bude vytvářet další asociované představy související s tím, co se vám kdy přihodilo nebo co jste dostali s genem otce a matky. Tato schopnost nám následně cvičí mozek, stáváme se soustředěnějšími a méně zmítáni emocemi – tak jako zenbuddhisté, vyznavači wing tsun, Vulkáni nebo Jediové.

 

Podle vědeckých výzkumů se snění vyvinulo, abychom si mohli nanečisto vyzkoušet různé životní situace. Zkusit si, jaké by to bylo, kdyby vás honilo zlo, nebo vám vypadaly všechny zuby, případně kdyby váš známý měl pod povrchem Měsíce laboratoř a snažil se uvařit ragú, kterýmu ale říkáte roastbeef 😉

 

Ve snu se také často objevují situace nebo věci, které se vám staly 2-3 dny zpátky. Možná proto, abychom si je ještě kompletněji v mozku ohmatali, což se může v budoucnu hodit. Při vědomém snu si můžete představit situace, které by se momentálně hodilo si vyzkoušet. Když si dobře rozmýšlíte, jak provést nějakou věc, často to pak dopadne lépe, než by se stalo bez rozmyšlení. Mozek se soustředí, hledá nejlepší možnou variantu a pracuje s parametry, které se již naučil a hodily by se pro danou věc/situaci. To se dá provádět i při vědomých snech a poznatky při tom získané mají prý váhu, aby byly považovány za skutečně prožité.

 

Ve vědomém snu se dá třeba zkoušet malovat – toho využíval třeba Dalí, mnoho námětů vypozoroval ve snech. Dá se sportovat, létat, provozovat sex, bavit se s lidmi, vymýšlet, jak se dostat z bídy, jak zhubnout… Podvědomí, které sny vytváří, bude pak při bdělosti lépe ovladatelné. Vůle vychází z podvědomí, emoce, pudy a tužby též. Ve snu jsme podvědomí nejblíž. Pak při meditaci, vycvičené mozky při běžném přemýšlení, také ve stavu zhulenosti a dalších substancemi změněných stavech vědomí.

 

Snaha o vědomé snění je dokonce popsána v některých historických knihách. Nejstarší dochovaný text pochází z indických nábožensko-filozofických knih Upanišad z doby 1000 let př.n.l. Dále je popisuje Aristoteles ve svém díle Ve snech nebo kniha Korán, kde je praktikuje Mohammed. Křesťanství samozřejmě sny, natož pak lucidní, považovalo za nástroj ďáblův, takže debaty o nich byly na dlouhá staletí vedeny jen undergroundově takřka až do minulého století.

 

Jak se to naučit

 

S učením můžete začít už po přečtení tohoto článku. Chvilku se uklidněte a myslete na to, jak asi bude vypadat v noci váš sen, co se vám asi bude zdát, něco, co jste viděli předevčírem (?), v jaké náladě a duchu bude asi sen probíhat… Toto praktikujte kdykoliv si vzpomenete. Cílem je naučit mozek přemýšlet o snech a lépe se na ně soustředit – v bdělosti i ve snu.

 

Když se budete v myšlenkách dostatečně zaobírat svými sny, budete si jich také po probuzení více pamatovat. To je další aspekt tréninku – zapisování snů. Hned po probuzení se naučte zapsat sen. Ideálně po každém probuzení. Napište si cokoli, co se vám podařilo zapamatovat. Časem budete mít hezkou sbírku a můžete se ke starým vracet. Sen se po zapsání jen tak nezapomíná. Vždy si tak můžete vybavit příslušné snové obrazy a pocity. Časem si budete pamatovat víc a víc a vaše reporty budou delší. To je dobrý pokrok.

 

Nejlepší čas pro sny jsou brzké ranní hodiny. Lze si tedy trochu pomoci a nařídit si budík třeba na 4 ráno, zapsat si sen a jít zase spát. Při druhém probuzení provést to samé. Brzy ráno je prý nejlepší i pro pokusy o vědomé sny. Prostě se vzbuďte, zapište a jděte znovu spát ale s myšlenkou na chtěný vědomý sen.

 

Cvičte během dne kdykoli to jde svojí pozornost a soustředění. Na nic nemyslete, pozorujte okolí, jako byste byli jen diváci, soustřeďte se na vnímání všemi smysly. Meditujte, čili spočiňte a soustřeďte se na dech. Když se objeví myšlenky, uvědomte si je a nechte je zas odejít, pokračujte v dýchání a vnímání svého těla.

 

Přes den si také provádějte testy reality. Zeptejte se sami sebe „je tohle sen?“ a zkontrolujte, zda se neděje nic podezřelého. Prohlédněte si nějakou stránku, podívejte se jinam a pak zase na ni, jestli je stejná. Ve snu by se totiž určitě změnila. Podívejte se takto i do zrcadla nebo na svoje ruce a nohy. Pokuste se vzlétnout nebo přeskočit z místa 4 metry, když to nejde, není to sen. Tyto testy by vám časem měly připadat tak přirozené, že se promítnou i do vašich snů a jednoho dne díky nim ve snu rozpoznáte, že sníte!

 

Pokud to chcete i hrotit, pijte před spaním čaj z voskovníku obecného. Uklidňuje, prý vyjasňuje sny, uzemňuje a podporuje soustředění. Taky můžete zvýšit syntézu serotoninu, který je příznivý pro spaní konzumací vitamínu B6. Jezte banány, špenát, mrkev, fazole a ořechy.

 

Osobní zkušenost na závěr

 

Prováděla jsem výše zmíněné techniky nepravidelně cca po dobu jednoho měsíce. Postupem času jsem si už pamatovala sen každý den. Zdálo se mi například, že jsem se vybourala v autobuse, ale díky tomu, že jsem se pevně a pružně držela rukojeti sedačky, byla má zranění minimální. Ve snu jsem tedy prožila bouračku a příště (v realitě) už budu vědět, jak na to.

Po takovémto kontrolovanějším spánku si připadám s podivem více odpočatá a ráno se často probouzím úplně bdělá a čilá. Doslova vyskakuju z postele a dosedám ke snovému deníku.

Jednou se mi podařilo uvědomit si, že jsem ve snu, ale z toho překvapení jsem se hned vzbudila. Stalo se to tak, že jsem šla ulicí a napadlo mě, že už jsem tou ulicí někdy šla. Přemýšlela jsem, odkud jí znám a došla k závěru, že už se mi o ní někdy zdálo a tak jsem si tedy uvědomila, že sním.