Jedeme outdoor NAPLNO!

0
232

 

4. část – Čas kvetení přichází…

Jistě jste si všimli, že se den začíná pomalu ale jistě zkracovat. Neregistrujete to pouze vy, registrují to i rostliny. Zkracování periody světla má u rostlin reagujících na fotoperiodu za následek jediné, a to kvetení. V dnešním díle si tedy povíme, jak se na období květu připravit, co lze použít jako prvotní výživu pro vývoj květů a jakým způsobem si doupravit substrát, aby byly rostliny hned z počátku pěkně nabuzené pro pořádné květy.

Jak už bylo řečeno v předchozích dílech – pro vývoj rostlin je ideální použít hnojiva nebo směsi bohaté na dusík. V období květu se ale potřeby rostlin mění a více než dusík je potřebný hlavně draslík a fosfor.

Draslík je zodpovědný za hospodaření rostliny s vodou, se sacharidy a za otevírání průduchů, kterými přes listy rostliny příjmají CO2. Draslík je také stavebním kamenem plodů a květů, neměli bychom ho tedy zanedbat.

Oproti tomu fosfor je potřebný pro kořenový systém, který je v pozdější fázi vývinu rostlin už dostatečně rozvinutý a je třeba na něj při hnojení brát ohled – s nekvalitním, nezdravým nebo nerozvinutým kořenovým systémem nemůže pěstitel čekat žádné velké výsledky.

Existuje více dalších prvků, které jsou pro květ rostlin zásadní, jsou to většinou mikroprvky, jako je mangan, bór, vápník a hořčík. Tyto mikroprvky jsou obsaženy ve většině tekutých hnojiv, případně se dají pořídit na pultech growshopů.

Pokud si netroufáte experimentovat s minerálními hnojivy nebo mono prvky, existuje řešení v podobě svépomoci a využití prostředků, které jsou kolem nás.

Asi nejrozšířenějším hnojivem, které je bohaté na fosfor a draslík jsou „slepičince“. Ty se nakládají do vody, poté jsou aplikovány zálivkou. Další možností jsou „kravince“. S těmi ale velice opatrně – můžou rostlinu pěkně „spálit“ – rostliny se jimi snadno přehnojí. Kravince se pokládají na vrchní vrstvu substrátu a prolévají vodou – dlouho se rozpouštějí.

Jestli nejste z těch, kteří se vidí s lopatou chodit po poli, jistě vás potěší, že se opět nabízí sofistikovanější řešení.

Co se týká těch organických, velice oblíbené je například guano – tedy netopýří trus. Ten lze zakoupit v prášku, nijak nepáchne a dá se dávkovat buď posypem na vrchní část substrátu, nebo smícháním s vodou a zalitím. Já osobně preferuji první možnost – guano tak může volně prostoupit substrátem a pozvolna se rozpouštět. Guano nemusíte dávkovat pouze jednou ale klidně co 14 dní – je šetrné a pokud dodržíte doporučené dávkování, nemusíte se bát přehnojení.

Použití pevných hnojiv doporučuji většinou těm, kteří mají rostliny zasazeny v zemi, kde roste i trávník, případně další rostliny nebo plevel – pokud použijeme pevná hnojiva, která rozsypeme kolem stonku, je větší pravděpodobnost, že se živiny dostanou přímo do kořenového systému rostliny.

Další možností jak rostliny vyživit je použití tekutých hnojiv – opět máme na výběr z těch organických, organo-minerálních a minerálních, o kterých jsme si řekli v předchozích dílech.

Hnojiva na květ bývají většinou označena slovíčkem „Bloom“, „Flower“ nebo „Flowering“. Je možné také použít 3složková hnojiva, kde je jedna složka označena jako „Grow“, druhá většinou jako „Bloom“ a třetí jako „Micro“ – u těchto hnojiv se v období květu jen mění poměry a je kladen větší důraz na složku „Bloom“.

Oblíbenou záležitostí co se hnojiv týče, jsou tzv. Boostery, případně přípravky PK 13-14. Tato hnojiva jsou většinou hlavně na bázi fosforu a draslíku ale ve velkém množství. Nejdůležitější funkci plní tyto posilovače kvetení od 3 do 5 týdne kvetení – tam se rozhoduje o celkovém výsledku a úrodě rostliny.

Rozhodně není na škodu zmínit enzymy – enzymatické složky plní v substrátu funkci rozkladu živin, aby byly pro rostliny dostupnější. Rozkládají také odumřelé kořeny, tím zvětšují místo pro nový kořenový systém. Jejich funkce je také v čištění kořenů, díky tomuto čistění jsou rostliny schopny přijímat více živin a tím dosáhnout svého plného potenciálu.

Co se skleníku týče, v této chvíli – tedy v počátku kvetení, doporučuji rostliny prostříhat a zbavit se tak spodních stonků, na které nedosvítí slunce. Velké listy, které by mohly stínit začínajícím květům, se nemusíte bát sestřihnout napůl, případně ty opravdu největší ustřihnout úplně. Čím více listů, tím rychlejší růst, a pokud už teď víte, že by vám rostliny mohly přerůst, je tento postup pro vás jednou z mála možností, jak tomu zamezit. Ve skleníku je také dobré promyslet cirkulaci vzduchu, případně odvětrávání, aby bylo dosaženo nejlépe teploty pod 30 °C a nižší vlhkosti.

Začátek kvetení s sebou může také přinést komplikace v podobě plísní. Není proto na škodu použít přípravky pro prevenci, jako je BioAN, BioTon a další. Předejdete tak problémům s padlím, případně také plísní šedou. Nejlepší je ale začít s prevencí co nejdříve – klidně už při vysazení. A jak jsme si řekli minule, velice dobrými prostředky pro prevenci proti plísni jsou Trichoderma a křemík (křemičitý písek, kyselina ortokřemičitá, křemičitan draselný).

V případě, že s plísní již bojujete, určitě stojí za zmínku, tedy v případě padlí, přípravek Kuprikol, případně Previcur Energy – oba se dávkují postřikem na obě strany listu. Postřik je nutné opakovat, ale s největší pravděpodobností se padlí na listech zbavíte nadobro.

Trus netopýrů, guano, je vynikajícím hnojivem.