Když celoroční odpad čtyřčlenné rodiny vydá na zavařovací sklenici

Ekovýzva pro nás všechny

0
94

Dnes a denně kupujeme v obchodech výrobky a jejich obaly bez milosti vyhazujeme.
Z planety se tak stává jedno velké smetiště. V jeden den si koupíme balenou vodu, igelitku housek, igelitku jablek, igelitku mrkve a všechny tyto obaly třeba ještě týž den vyhodíme. Následně při ročním zúčtování vyjde, že průměrná česká čtyřčlenná rodina vyprodukuje více než tunovou horu smetí.

Démon igeliťák

Sice recyklujeme – jsme druzí nejzodpovědnější v Evropě, hned za Belgií, máme jednu z nejpropracovanějších sběrných sítí a kontejnery na každém kroku, ale i přes to všechno produkce odpadků převyšuje jejich recyklaci. Skládky a sběrné dvory jsou přeplněné, odpadky vyvážíme do rozvojových zemí. Nedávno Čína, recyklační skládka světa, vyhlásila omezení dovozu odpadů, protože jich má už sama požehnaně. Zatímco dříve se tuna tříděného plastu vykupovala za cca 400 Kč, dnes je to naopak a za vykoupení se musí platit. Cena za odkup tuny plastu se již pohybuje okolo 1000 Kč. Je možné, že tato změna povede k regulacím, jako je zdanění igelitových tašek.

Odpadky se naší nezodpovědností a lhostejností rozšířily i do moří a oceánů, kde se slepují a tvoří shluky, nebo se rozkládají na drobné částečky a vstupují do potravního řetězce. Jistě jste viděli zprávy o vyplavených zvířatech s žaludky plnými plastů nebo želvy od malička zaškrcené v gumovém držáku na plechovky.

Nakládání s odpadem napříč historií

Když lidé ještě žili kočovným způsobem života, problém s odpady nijak neřešili. Nechali jej prostě na opouštěném sídlišti a odjeli jinam. Odpadky to byly většinou biologické a bylo jich málo, protože se zužitkovalo téměř vše – od kůže na oblečení, po kosti na stavění chýší, na výrobu šperků či nástrojů. S první recyklací se setkáváme v době bronzové, kdy lidé shromažďovali rozbité kovové nástroje, roztavili je a znovu ukuli.

Ve starověkém Řecku a Římě se odpadky hromadně odvážely do odpadních jam za městy. Splašky z domů byly řešeny důmyslným systémem kanalizací.

Ve středověku se však Evropa ponořila do vědecké temnoty a doslova i do hnoje. Odpadky i
exkrementy měšťané házeli na hromady před domy, hygiena upadala, šířily se mory a epidemie.

Situace se začala zlepšovat v průběhu 19. století. Vznikalo organizované odpadové hospodářství a první spalovny. S průmyslovou revolucí (1840) přišlo také hygieničtější, avšak nepříliš ekologické, řešení balení potravin – první komerčně prodávané papírové sáčky. Brzy po nich byla vynalezena guma, v první polovině 20. století následoval obalový polystyren, později ještě polyethylenové folie a v 70. letech 20. století byly na trh uvedeny PET lahve.

400 kg nebo zavařovací sklenice odpadků?

Bezútěšná situace s odpadem však trápí svědomí mnoha lidí. Mezi nimi například i bloggerku Beu Johnsovou, světovou ikonu životního stylu Zero waste (v překladu nulový odpad, článek o tomtofenoménu jsme vám přinesli v ROOTS 01/2016), která dokázala vměstnat roční odpad čtyřčlenné rodiny do litrové zavařovací sklenice. Napsala o tom knihu Domácnost bez odpadu. Na jejím blogu můžete také nalézt odkaz na aplikaci, která shromažďuje informace o zhruba 3000 bezodpadových obchodech z celého světa.

Mimo jiné radí:
používejte látkové tašky a pytlíky, skleněné lahve a sklenice
kompostujte
vařte v tlakovém hrnci
schraňujte vodu – sprchujte se s lavorem, myjte si nad ním ruce nebo vykyblíkujte vanu a s ušetřenou vodou splachujte záchod nebo zalévejte kytky.
vyrobte si vlastní mýdlo, šampón, zubní pastu, prací prášek, čistidlo do myčky, jar
na menstruaci používejte kalíšek a látkové vložky
nakupujte v second handu
naučte se opravovat věci, šít, plést
ze starého oblečení si vyrábějte hadry, utěrky či pytlíky
oblečení, které nenosíte, přeprodejte nebo darujte
pijte a podávejte vodu z kohoutku s citrónem
mluvte o tom všem s rodinou a přáteli, obdarovávejte je svými praktickými výrobky
močte na své venkovní rostliny, zejména na citrusy, budou jen zářit
odmítněte odpad: nepřijímejte tašky, letáky, marketingové předměty či vizitky. „Pokaždé, když si je vezmeme, vytváříme poptávku po dalších.“ – B.J.
choďte nakupovat do bezobalových obchodů nebo si noste do běžného supermarketu své vlastní obaly

Bezobalové obchody

První bezobalový obchod v Čechách vznikl v roce 2014 a sídlí v Praze v Bělehradské ulici. Od té doby se idea velmi rychle šíří a dnes má svůj zero waste obchod třeba Olomouc, Brno, Jihlava, Litoměřice, Zlín, Třebíč a další. V našem hlavním městě navíc v září otevřeli provozovatelé bělehradského Bez obalu svůj druhý obchod, který se stal zároveň největším (127 m 2 ) v České republice. Sídlí u metra Hradčanská.

Hromadná slož

Na tento druhý obchod se složilo 1910 lidí prostřednictvím crowdfundingového webu Hithit.
Organizaci se navíc podařilo vybrat o 31 % více, než požadovali jako minimum – celkem 1 186 882 kč. Bez obalu Pod Kaštany se tak stal čtvrtou největší crowdfundingovou sbírkou na tomto portálu. Projekt celkem vyšel na 2,5 – 3 miliony korun. Rozdíl mezi darovanými penězi a potřebnou sumou zaplatili zakladatelé ze svého.

Peníze mohli lidé darovat jen tak a nic za to nechtít, nebo si mohli koupit originální plátěnou tašku s různými motivy, kávu, čaj, knihu, mohli adoptovat zásobník na zrní nebo mlýnek, které ponesou jména mecenášů.

Do bez obalu s obalem

Nákup probíhá tak, že si jednoduše přinesete svoje obaly a nádoby, necháte je zvážit a můžete si nabírat. V nabídce jsou obiloviny, luštěniny, mouky, těstoviny, oleje, zelenina, ovoce, Lifefood tyčinky, které se dováží jak jinak než bez obalu v plastových přepravkách, ekologické čistící prostředky, mýdla, šampóny a mnoho dalšího. Jako obaly poslouží plastové krabičky či skleněné dózy. Na zrní se hodí látkové pytlíky, které je možné v obchodě též zakoupit. Jsou skladné a můžete je mít, jako sáček igelitový, vždy při sobě. V případě nejvyšší nouze je možné zakoupit i papírový obal, který je však z výchovného důvodu záměrně předražený.

Cena

Cena je relativní a měla by se poměřovat s produkty, které nesou označení lokální, bio a eko. Firma hlásí: „Naším cílem je, aby všechny suroviny vykonaly co nejkratší trasu od místa svého vypěstování až k nám do regálu.“ Většina produktů je také v bio kvalitě. Dá se tedy říci, že pokud budete nakupovat v Bez obalu spíše než v bio a lokál obchodech, tak ušetříte, protože neplatíte za obal, který v konečném důsledku cenu výrobků navyšuje. V ceně se promítají marketingové a reklamní kampaně pro výrobek, design obalu, grafika apod. Například řepkový olej šetrně rafinovaný zde koupíte za 44 Kč/litr a hladkou pšeničnou mouku za 32 Kč/kg.

Předávání zkušeností

V této nové prodejně u metra Hradčanská vzniklo i školicí středisko. Uvažuje se i o rozšíření konceptu formou franšíz. Zájem o otevření podobné prodejny už totiž projevilo přes 150 lidí z různých měst naší země.

Co když široko daleko není bezobalový obchod?

Pokud ve svém městě zatím nemáte bezobalový obchod, nezoufejte. Buďte kreativní. I do Kauflandu se dá jít s látkovými taškami a pytlíky – například pro ovoce, zeleninu a pečivo. U prodejního pultu můžete zkusit prosadit vlastní nádobu třeba na nakládané olivy plněné mandlemi. Horší je to s jídlem, které je už předbalené, jako jsou luštěniny, káva apod. Musíme doufat, že bezobalný obchod bude brzy v každém městě a dostupný všem. Není to nereálné.