Kosmetické lahůdky

0
50

 

Původně jsem chtěla psát článek s přehledem nejškodlivějších látek v kosmetice. Velmi rychle jsem ale zjistila, že podobných textů je už nespočet, stejně tak jako názorů, kterým kosmetickým složkám je nejdůležitější se vyhnout a proč. Takže kudy teď na to?


První, co každého asi hned napadne, je – proč vlastně zkoumat složení kosmetiky? Výrobci přeci vědí, jaké suroviny používají a jejich vliv na zdraví člověka. Znají funkce kůže a tím i důležitost správné péče o ni. Bohužel to není tak jednoduché a je zkrátka lepší spoléhat hlavně na sebe a svoje znalosti.
Nejspíš se všem z nás matně vybaví, že jsme se kdysi ve škole něco o kůži učili, pro většinu jsou to ale nejspíš pouhé nezřetelné ozvěny kdysi vyslovených ponaučení.


Kůže jako obal těla zajišťuje ochranu organismu proti vnějším vlivům, fyzickým i chemickým. Reguluje teplotu těla, podílí se na vylučování škodlivin. Díky nervovým zakončením vnímáme okolí, užíváme si potěšení z doteků, cítíme bolest, dokážeme rozlišit teplo a chlad. Na pokožce je vidět, jak dobře o sebe pečujeme a co jíme. Tělesná i psychická nepohoda i mnoho nemocí se projeví právě změnami kůže, vlasů nebo nehtů. Běžně si však uvědomujeme především vzhled, to jak působíme na okolí.
Propadáme lákadlům a reklamám, používáme pleťové vody, krémy, šampony, kondicionéry, balzámy, masky, laky, tužidla, sprchové i koupelové gely, barvy. Skříňky v koupelnách máme přeplněné lákavě zbarvenými a úžasně voňavými lahvičkami, krabičkami i kelímky.


Zapomínáme na sebe, na krásy života, drobnosti, které vyčarují úsměv na tváři. Přesně ten úsměv, který prozáří tvář a oči lépe, než krém s kaviárem, pudr a řasenka.


Asi je už jasné, k čemu se chci dostat. Péče o sebe by měla začínat sebeláskou a sebeúctou. Vnímáním krás světa, všech tajemství života, malých i velkých radostí. Vnímáním a respektováním svých potřeb, nasloucháním řeči těla, intuici.


Je v pořádku chtít pro sebe to nejlepší. Éčka v jídle už mnoho lidí prokouklo a bedlivě je sleduje, co takhle éčka v kosmetice a drogerii, kterými krmíme svoji pleť, vlasy, nehty?


Možná bude dobré nejdřív trochu ponořit aspoň palce u nohou do vod minimalizmu. Potřebuji vše, co bych měla podle názorů reklamních odborníků a kosmetikou odkojených kamarádek používat? Všechny ty podklady, líčidla, balzámy, korektory, fixátory? Chci maskovat svoje opravdové já? Se všemi jeho nádhernými pihami, vráskami smíchu i starostí, striemi, které poznamenaly tělo v době těhotenství? To tělo, které sice není dokonalé, ale je zdravé díky tomu, co jím a jak o sobě smýšlím? Tělo, které vypovídá příběh mého života?


Sama si neumím představit, že bych nepoužívala vůbec žádnou kosmetiku, ale když dopřát, tak opravdovou péči. Čistou, kvalitní, takovou, která neubližuje.


Možná se to zdají být silná slova, ale stačí nahlédnout do těch seznamů nebezpečných či dokonce škodlivých kosmetických složek. Většina komerční kosmetiky a drogerie obsahuje vyšší či nižší poměr chemických látek. Spočítejte si, kolik přípravků na tělo používáte denně. K tomu přidejte i vliv prostředí, prací prostředky a další a zjistíte, že množství chemie, které jsme vystaveni, je obrovské. A každý malý krůček směrem k přirozenějším, přírodním prostředkům brzy poznáte na vlastní kůži.

Ponoříte-li se do problematiky trochu hlouběji, začnou kolem vás kroužit slova jako karcinogenní, toxický, alergenní, hormonální disruptor, podráždění, poškození. Některé chemické látky, používané pro výrobu kosmetiky, mohou mít negativní vliv na sliznice, vnitřní orgány, hormonální rovnováhu, vyvolávat alergické reakce či astma.


Bohužel často i v kosmetice, která hrdě na odiv vystavuje přívlastky BIO, EKO a tváří se, že je bez všech možných konzervantů a barviv, najdeme složky, které bychom odmítli, být srozumitelně nazvané. Komplikovaný název však rozhodně nemusí znamenat zdraví škodlivou látku. Jediným způsobem, jak se ve složení kosmetiky orientovat, je poznat (ne)přítele.


Pro sjednocení názvosloví bylo ustanoveno takzvané INCI – International Nomenclature of Cosmetic Ingredients. Jedná se o mezinárodní názvosloví pocházející většinou z latiny či angličtiny, často se jedná o spojení obou jazyků, kterému porozumíme všichni bez překonávání jazykových bariér.
Jednotlivé složky najdeme na obalu pod názvem Složení, INCI, Ingredients. Jsou řazeny podle množství obsažené ve výrobku od největšího po nejmenší.


Takhle to vypadá jednoduše, přesto při pohledu na ta malá písmenka na zadní straně obalů, propadáme bezmoci. Latina se bohužel už většinou nevyučuje, s angličtinou je to lepší, ale…


Prvním krokem, jak poznat, zda vrátit výrobek do regálu je podezřele obsáhlé složení. Nemusí to samozřejmě znamenat nic, přesto bychom měli zpozornět. Čím víc složek, tím větší je možnost, že si některá z nich nesedne s jinou, kterou použijeme s dalším výrobkem.


Na internetu existují stránky s podrobným přehledem složek kosmetických výrobků, kde si můžete ověřit jejich vliv na vaše zdraví. Stačí tedy prověřit svoje oblíbené výrobky a buď je ponechat, nebo vyřadit a nahradit jinými.


Při výběru kosmetiky je důležité myslet také na tzv. koktejlový efekt – tedy míchání a vrstvení mnoha kosmetických přípravků a tím i jejich složek. Mnoho složek je testováno dermatologicky, ony se však kůží dostávají do krevního oběhu a i zde působí. Mnohdy ani netušíme jak přesně.


Jaké jsou tedy látky, kterým je dobré se vyhnout?


Sodium Lauryl Sulfate (SLS) či Sodium Laureth Sulfate (SLES)


Jsou součástí mnoha kosmetických přípravků od mýdel a sprchových gelů až po zubní pasty. Mají na svědomí ono pěnění, které mnozí považujeme za důkaz, že skutečně čistí. A také mohou poškozovat a dráždit kůži. Kůže tedy přestává plnit svoji ochrannou funkci a propouští do organizmu škodlivé látky. Kůží může do těla proniknout až 60 % z látek, které použijeme.


Parabeny


Jsou konzervanty s antimikrobiálními účinky, prodlužují tedy životnost výrobků. V kosmetice je najdeme v zubních pastách, krémech na opalování, šamponech i mýdlech. Negativně působí na hormonální rovnováhu těla, mohou mít podíl na vzniku alergií.


Ftaláty


Ftaláty se používají při výrobě plastů, jsou tedy v dětských hračkách, školních pomůckách, domácích potřebách. Mají negativní vliv na játra, ledviny, plíce a srážlivost krve, ohrožují zdraví plodu a koncentrují se v mateřském mléce. Mohou se podílet na vzniku a rozvoji alergií a astmatu.

V kosmetice se stejně jako při výrobě plastů využívá jejich změkčovacích schopností a pružnosti. Jejich používání je sice zakázáno, ale může se stát, že v levnějších výrobcích se stále vyskytují.


Propylenglykol/Polyetyleneglykol/Ethylenglykol


Je součástí nemrznoucích směsí, hydraulických kapalin, elektronických cigaret a také kosmetiky. Jako zvlhčovadlo je můžeme najít v šampónech, kondicionérech, deodorantech a dalších. Do krmiv pro kočky se používat nesmí, v kosmetice ano, přesto že zejména v kombinaci se SLS může být karcinogenní, dráždivý a způsobovat hormonální nerovnováhu.


Dioxin


Najdeme ho ve vložkách i tamponech, dětských plenách, vlhčených ubrouscích, čisticích prostředcích i hračkách. Má negativní vliv na plodnost, způsobuje vývojové vady, nervové poruchy, poškozuje imunitu.


Dimethicon


Tahle složka v kosmetice pěnění naopak zabraňuje, využívá se jejích zvlhčovacích a změkčovacích schopností. Obsahují ji krémy, šampony i kondicionéry.


Hliník


O jeho vlivu na zdraví se mluví zejména v souvislosti s vlivem na zvýšení rizika vzniku rakoviny kůže a prsu. Vyskytuje se v deodorantech, krémech, vlhčených ubrouscích, tamponech. Při častém používání negativně ovlivňuje činnost nervové soustavy.


Xylenové pižmo


Tato látka udržuje stálost vůní, zejména v parfémech, deodorantech a čisticích prostředcích. Původně se využívalo pižmo přírodní, což málem zdecimovalo populaci kabara pižmového. Ten díky náhražce přežil. My se jejím používání vystavujeme karcinogennímu vlivu, je to také hormonální disruptor.


Titanová běloba


Velmi rozšířená látka, která se používá napříč celým průmyslem. Vyskytuje se v zubních pastách, žvýkačkách, kancelářském papíru, kosmetice. Může poškodit plíce.


Toluen


V nehtové kosmetice, lacích na nehty i v barvách na vlasy, ve voňavkách. Dráždí pokožku i oči, poškozuje mozek, játra a srdce, pravděpodobně má souvislost se vznikem rakoviny a je návykový.


AHA-kyseliny


Jsou přírodní, i tak je ale potřeba si na ně dát pozor. Po jejich použití je totiž kůže zbavená nejsvrchnější vrstvy a tím je náchylnější k průniku jiných látek do těla. Kůže AHA-kyselinami ošetřená je také náchylnější na pigmentaci, neměla by být po ošetření vystavena přímému slunci. Při dlouhodobém používání chemického peelingu, mohou nastat nevratné změny pleti. Aha-kyseliny se vyskytují hlavně v krémech, dokáží si totiž poradit se zrohovatělou pokožkou.


Látky výše jmenované, i ty další, na které se nedostalo, nepředstavují riziko jen pro nás jako konkrétní uživatele. Přenášejí se také z matky na plod. A bohužel se ukládají i v přírodě, nechtěně je tedy přijímáme třeba i z vody.


Naprostá většina chemických přísad kosmetiky se vyrábí z ropy. Přes všechny sliby a pěkná slova v reklamách většina z nich naší pleti neprospívá, spíš jí škodí. Porozumět etiketám, vědět, co používám na pleť svoji i svých dětí je správnou cestou ke zdraví. Není řešením zavírat oči a doufat, že zrovna mně se to netýká.


Přírodní látky osvědčené generacemi našich předků jsou k pleti šetrné a skutečně o ni pečují.