Úvod do hydroponie a hydroponická média

0
165

První základy hydroponického pěstování sahají již do dob starých Egypťanů, kteří se
tímto způsobem chtěli vypořádat s nedostatkem půdy vhodné pro pěstování plodin pro nasycení populace.

Ačkoliv jistě probíhala řada dalších experimentů i v raném středověku či dalších epochách lidstva, nejbližší dochované zmínky o moderním hydroponickém pěstování můžeme nalézt až v polovině 19. století, kdy se němečtí botanici zasadili o to, aby tento způsob pěstování nebyl brán na lehkou váhu a byl dále zkoumán.

Hydroponie, tedy pěstování v jiném, než půdním substrátu, je pro řadu rostlin přirozená. Je to z toho důvodu, že některé rostliny potřebují půdní zázemí méně než jiné – můžeme vzpomenout například lekníny, které rostou volně na jezerech.

Vzhledem k tomu, že se chceme zabývat spíše moderní hydroponií, nežli pěstováním leknínů na jezeře, je třeba vás provézt jejími základy. Nic totiž není tak obtížné, jak vypadá, a pokud má pěstitel dostatek informací, spoustu dalších aspektů této možnosti pěstování si dokáže
vydedukovat, aniž by musel sahat po odborné literatuře.

Základem hydroponického pěstování je živný roztok a hydroponické médium. Půda obsahuje
spoustu mikroorganismů, minerálů a prospěšných látek, ve kterých dokáže rostlina přežít a hlavně růst bez pomoci jakýchkoli hnojiv. U hydroponie je to jinak – většina rostlin nedokáže bez výživy přežít, natož růst, proto je příprava živného roztoku jedním z primárních cílů pro úspěšné pěstování v hydroponickém systému nebo samotném médiu.

Pokud se rozhodneme pěstovat v hydroponii, musíme nejdřív učinit 3 zásadní rozhodnutí:

1. Jaké médium pro pěstování zvolíme
2. Jakou technikou chceme rostliny pěstovat
3. Na jaké bázi bude živný roztok

Jestliže nemá pěstitel dostatek znalostí, či zkušeností, bude pro něj zodpovězení těchto tří otázek velice obtížné. V zásadě to ale až tak složité není, pokud si uvědomíme, co rostliny k životu potřebují.

Rostliny pěstované v hydroponii, ať už ve venkovním nebo vnitřním prostředí, potřebují vodu s
živinami, které zajistí produkci kořenů a výživu rostliny v celém průběhu jejího vývoje. Ta je pro život rostlin primární. Další subpotřeby, jako je médium, okysličování, cirkulace a další už jsou závislé jen na zvolené technice.

Hydroponická média

Pro různé techniky pěstování se využívají různá hydroponická média. Ta volíme vzhledem k jejich savosti nebo naopak propustnosti, potřebě zalévání, stabilitě pH nebo situaci, které chceme pěstování přizpůsobit. Jako hydroponické médium bereme vždy část, kde rostlina zakoření nebo dále prospívá. Hlavním hydroponickým médiem je voda, tu si ale blíže přiblížíme, až dojdeme k technikám pěstování.

Kokosové vlákno

Nejčastější a nejjednodušší forma hydroponického pěstování. Kokos se od půdního substrátu liší na pohled jen velmi málo, ovšem jeho funkce je jiná. Čisté kokosové vlákno by mělo být naprosto inertní, tedy bez jakýchkoliv přidaných živin. Používá se především tak, že jsou jím vyplněny květináče stejně jako u půdního substrátu. Rozdíl je ovšem v tom, že kokosové vlákno je nutné při každém zalévání hnojit, aby nedošlo ke stagnaci růstu rostliny. Díky vzdušné struktuře kokosového vlákna v něm kořeny (a také rostliny) rostou o poznání rychleji – to má samozřejmě za následek rychlejší vysychání, takže pokud pěstitel nedisponuje automatickým zavlažovacím systémem, musí být u rostlin častěji, než je tomu u půdního substrátu. Kokosové vlákno také nereguluje své pH, proto by měl pěstitel při takovém (a nejlépe i ve všech ostatních způsobech hydroponického pěstování) myslet na to, že rostliny potřebují určitou hodnotu pH pro správný příjem živin a konkrétních prvků. Předností pěstování v kokosu, jak už bylo výše řečeno, je zrychlení růstu rostlin a také to, že je možné rostliny v poslední fázi před sklizní „propláchnout“ – flushovat. Tím dosáhneme toho, že z kokosového vlákna smyjeme všechny nahromaděné soli, a tak bude chuť výsledného produktu čistší. Kokosové vlákno se hnojí nejčastěji minerálními hnojivy, ovšem použití organických hnojiv je v některých případech také možné. Při správném pročištění je také možné použít ho pro více pěstebních cyklů.

Rockwool / Minerální vlna

Mnoho lidí při s pozastaví nad tím, jak je možné pěstovat v minerální vlně, když je asi jako první napadne stavební materiál, ze kterého se vyrábí zateplení domů. Není tomu tak. Rockwool, který se používá jako hydroponické médium, má jinou – měkčí – strukturu, než ten průmyslový. Jeho vlákna jsou lehká, proto umožňují růst kořenů. Zahradnický rockwool běžně neseženete ani v zahradnictví, musíte se za ním vydat do growshopu, přesto se jedná o jeden z nejběžnějších materiálů pro kořenění sazenic/řízků, které jsou následně použity pro hydroponické pěstování. Stejně jako je tomu u kokosu, je rockwool inertní, proto je třeba jej pokaždé hnojit. Jeho použití je především takové, že do rockwoolových kostek nejprve zasadíme semena, případně klony, které pak můžeme umístit do dalšího libovolného média, případně jej zasadit do rockwoolové rohože, kterou budou kořeny prorůstat. Velikou výhodou rockwoolu je jeho savost – dokáže bez pravidelné zálivky vydržet vlhký i několik dní. Nevýhodou je však jeho celistvost – pokud si představíme rohož dlouhou jeden metr, do které umístíme 3 rostliny, a jedna z nich nám uhyne, je velice pravděpodobné, že uhnilé kořeny začnou šířit plíseň i po kořenech zdravých jedinců a tím ohrozí výslednou sklizeň. Rockwool není možné používat více než jednou, ovšem díky jeho nízké ceně a malé spotřebě to není až tak nutné.

Keramzit/Hydroton

Keramzit je inertní médium vytvořené za pomoci jílu spečeného v peci. Toto porézní hydroponické médium, někdy předkládané jako přírodní kamenivo, má obrovskou funkci při pěstování v hydroponických systémech – dá se říci, že je to takový držák na rostliny – ovšem nebývá využíván pro zakořenění rostlin, takže je nutné rostliny nejdříve nechat zakořenit v hydro/aeroponickém propagátoru, případně rockwoolu, a poté jej do keramzitu přesadit.

Keramzit má i jiné označení a tím je hydroton. Rozdíl mezi těmito dvěma názvy spočívá jen ve
struktuře. Kuličky keramzitu bývají nepravidelné, nahrubo opracované a většinou také obsahují dost prachu z výroby. Naproti tomu hydroton, za který si většinou připlatíte o něco více, jsou kuličky jen s velice malými rozdíly velikosti, dá se říci bez prachu, a většinou také s upraveným a stabilnějším pH pro růst rostlin.

Nejčastěji se používá tak, že jsou jim zasypány rockwoolové kostky v hydroponickém médiu.
Ovšem mnoho pěstitelů také preferuje použití keramzitu/hydrotonu jako náplně květináče, do
kterého jsou přiváděny kapiláry rozvádějící živný roztok, kterým jsou zásobovány kořeny. Roztok poté protéká zpět do rezervoáru, tedy cirkuluje mezi nádrží a rostlinou. Je možné jej použít opakovaně, ale pouze za předpokladu, že je řádně pročištěn a jeho hodnota pH je stabilizována – při cirkulačním procesu se totiž hodnota pH u keramzitu mění. Vzhledem k časové náročnosti stabilizace je dle mého názoru vždy lepší použít toto médium pouze jednou.

Perlit

Anorganické pěstební médium, které je využíváno primárně pro zjemnění/provzdušnění půdy.
Jeho použití v hydroponii ale také nalezlo své využití. Použití je stejné jako u keramzitu, ovšem s tím rozdílem, že kuličky perlitu jsou o poznání menší – z toho důvodu může nastat problém s ucpáním kapilárních rozvodů, čerpadel a podobně. Perlit lze použít pro vyplnění hydroponických košíků. Zásadně nedoporučuji použít perlit pro více než jeden pěstební cyklus. Přesto má však dobrou propustnost a tak, pokud vlastníte dobrý vodní filtr, můžete ho bez obav použít.

Mapito

V České republice si zatím nevybudovalo zásadní postavení, přesto toto médium nelze zanedbat. Jedná se nikoliv o čistou látku, ale o vločky rockwoolu a polyuretanu. Tato kombinace má za následek vyváženou hodnotu vody a kyslíku procházející ke kořenům. Vlastnosti Mapita jsou podobná jako u Rockwoolu. Jeho použití může být za předpokladu dobrého vyčištění opakované. Savost tohoto média je o trochu vyšší, než je tomu u rockwoolu, avšak vzhledem k použití polyuretanu se nejeví jako tak stabilní, co se týče hodnot pH.

Fytocell

Jak se Fytocell objevil, tak i pozvolna začal z trhu mizet. Možná je to z důvodu konzervativního přístupu k hydroponickému pěstování, možná z nedostatku informací o tomto médiu. Přesto si myslím, že by o něm mělo být řečeno něco více. V každém případně se jedná o naprosto sterilní médium s výbornou savostí. Jeho využití může být například v květináčích, hydroponických košících a všude, kde bude fungovat jako podpůrné médiu. Má stabilní pH a hodí se do většiny hydroponických systémů. Jeho cena je poněkud vyšší, to ale není důvod, proč tomuto médiu nedat šanci – ačkoliv cena vždy nemusí znamenat zaručený úspěch, v některých případech se v ní odráží také kvalita produktu.

Ať už si vyberete médium, jaké chcete, nesmíte zapomenout, že pouze na něm úspěch neleží.
Existuje spousta dalších aspektů a okolností, které ovlivní hydroponické pěstování, ať už v dobrém nebo tom horším směru. Ale o tom zase příště 🙂