V bývalém vojenském prostoru se objevila mateřídouška, hvozdík či černýš

0
49
Zdroj: pixabay.com

Na pastvinách velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se letos podle odborníků objevily významné druhy bylin, které zde v předchozích letech buď chyběly, nebo byly velmi vzácné. Největší radost mají biologové z mateřídoušky, hvozdíku svazčitého, černýše rolního a nápadně žlutě kvetoucích omanů vrbolistých.

V tiskové zprávě obecně prospěšné společnosti Česká krajina se uvádí, že hlavním důvodem zavedení pastvy velkých kopytníků ve zmiňovaném bývalém výcvikovém prostoru byla obnova pestrých luk s vysokým počtem rostlinných druhů a jejich udržování přírodě blízkým způsobem. Původní předpoklady vědců se naplnily a výsledkem projektu je návrat rostlin, které na plochách, které předtím dvě desítky let zarůstaly, buď úplně vymizely, nebo výrazně ustoupily.

„První dva roky pastvy, která začala v roce 2015, přinesly celkovou změnu vegetace. Ustupovaly druhově chudé a husté vysokostébelné porosty s nahromaděnou stařinou, tedy mrtvou rostlinnou biomasou,“ dočteme se v tiskové zprávě. Naopak přibývalo krátkostébelných řídkých trávníků důležitých pro stepní organizmy. „Klíčový byl vznik mozaiky různě vysokých a hustých trávníků, což je důležitý předpoklad biologické rozmanitosti lučních a stepních biotopů,“ podotýká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a pokračuje: „Letos byly obě pastviny vůbec nejrozkvetlejší od začátku projektu. Luční porosty již získaly na pestrosti, takže na nich bylo možné sledovat střídání jednotlivých fenofází, tedy období, která jsou charakteristická kvetením určitých druhů.“

To, které druhy právě kvetou, určuje v daném období barevné odstíny pastvin. Z jara se hlásí o slovo žlutozelený pryšec chvojka, modrofialový zběhovec lesní, bíle kvetou ptačince a snědek kochův, žluté mochny a místy také prvosenky. Počátkem léta je období bílých kopretin a fialových šalvějí, které plynule přechází ve žluté období třezalek, rýtu žlutého, úročníku bolhoje, štírovníku a svízele syřiťového, které zpestřují modré až fialové porosty vikví, čičorky pestré a hrachorů, růžové slézy a marulky i bílé koberce bílojetelů. Na vrcholu léta přichází bílé období divokých mrkví, bedrníků a řebříčku, mezi které se postupně přidávají různé druhy chrp s fialovými odstíny i několik druhů žlutě kvetoucích hvězdnicovitých.

Zajímavou rostlinou, která se na pastvině u Milovic začíná vlivem pastvy objevovat na nových místech, je oman vrbolistý. „Od začátku zde rostl, ale velmi vzácně. Na pastvině u Milovic jsme jej znali z jediného místa, od loňska se jednotlivé rostliny objevují i jinde, například na kopyty silně narušených místech podél polní cesty vedoucí přes pastvinu. Na pastvině u Benátek nad Jizerou se oman vyskytoval na více místech, letos poprvé se však objevil například na intenzivně rozšlapaných okrajích tůní, které jsme zde vytvořili před zahájením pastvy. Potěšující je i skutečnost, že se na pastvinách nadále daří i dalším vzácnějším bylinám, které zde rostly jen řídce. Jde například o piplu osmahlou, zeměžluč okolíkatou, užanku lékařskou a vítod chocholatý, u nichž navíc dochází ke znatelnému šíření. Podobně se daří i symbolu milovického vojenského prostoru, hořci křížatému,“ dodává Miloslav Jirků.