Zero Waste

je filozofie, která podporuje redesign životního cyklu zdrojů tak, že všechny výrobky jsou opakovaně využity. Žádný odpad není posílán na skládky a do spaloven. Tento doporučený proces je podobný tomu, jaký probíhá v přírodě.
Mezinárodně uznávaná definice Zero Waste přijatá Mezinárodní aliancí Zero Waste zní takto: „Zero Waste je etický, hospodárný, účinný a vizionářský cíl, který vede lidi ke změně životního stylu a svých praktik, aby byly napodobeny udržitelné přírodní cykly, kde se veškeré vyřazené materiály stávají zdrojem pro další využití.
Zero Waste znamená navrhování produktů a procesů tak, aby byl systematicky eliminován objem a toxicita odpadů a materiálů a byly zachovány a obnoveny všechny prostředky namísto toho, aby byly spáleny nebo pohřbeny.
Využívání Zero Waste eliminuje veškeré úniky do půdy, vody nebo vzduchu, které jsou hrozbou pro planetu, lidstvo, zvířata i zdraví planety.“

Zero Waste se týká managementu a plánování přístupů, které na rozdíl od klasické likvidace odpadů zdůrazňují předcházení jejich vzniku. Jde o systémový přístup, který míří na masivní změnu ve způsobu, jakým materiály procházejí společností. Výsledkem je nulové množství odpadu. Zero Waste zahrnuje více než jen eliminaci odpadů díky recyklaci a znovupoužití. Soustředí se na přeorganizování produkce a distribučního systému. Zero Waste je víc než jen těžký cíl nebo ideál, ale poskytuje také návod k principům pro kontinuální práci na eliminaci odpadů.

Odstranění odpadů od počátku jeho vzniku vyžaduje silné zapojení zejména průmyslu a vlád, protože ty mají více výhod, než jednotlivci. Nulového odpadu nebude možné dosáhnout bez značného úsilí zmíněných složek. Průmysl má kontrolu nad výrobkem a obalovým designem, hlavním výrobním procesem a výběrem materiálu. Vlády potom mohou tvořit politiku a poskytovat dotace těm, kteří začnou vhodnější výrobu produktů a přijmou komplexní strategii pro nakládání s odpady. Mohou tak eliminovat odpad a ne ho jen třídit.

Zero Waste může představovat ekonomickou alternativu k odpadovému hospodářství, kde jsou neustále vyžadovány nové zdroje, které mají nahradit spotřebované suroviny. Může se také stát alternativou ke spotřebě, protože díky té se vytváří značná část světového znečištění.
Mezinárodní aliance Zero Waste byla založena s cílem podporovat pozitivní alternativy ke skládkování a spalování odpadů a zvýšit povědomí veřejnosti o sociálních a ekonomických přínosech, kterých lze dosáhnout, pokud je odpad považován za základ, na němž lze postavit jak pracovní, tak obchodní příležitosti.

Hierarchie Zero Waste popisuje průběh strategií pro podporu systému Zero Waste od nejvyššího a nejlepšího k nejnižšímu používání materiálů. Je navržena tak, aby byla použitelná všemi účastníky, od politiků po průmysl a jedince. Je zaměřena tak, aby poskytovala hlubší vhled do tří mezinárodně uznávaných R (Reduction, Reuse, Recycle – Redukce, opětovné využití, recyklace). To by mělo podpořit politiku, aktivitu a investice v horní části hierarchie a poskytnout návod pro ty, kdo chtějí vyvinout systém nebo produkty, které nás posunou směrem k Nulovému odpadu. Podporuje definici Zero Waste poskytnutím vodítka pro plánování a cestu k vyvinutí navrhovaných řešení.

Po celém světě je do zákonů o recyklování, spravování odpadu a programů zachování zdrojů nějakým způsobem zahrnuta hierarchie prevence znečištění. V Kanadě je hierarchie prevence znečištění přijata jako Hierarchie ochrany prostředí. Tato hierarchie byla v Kanadě zapracována do předpisů o recyklaci a je zakotvena ve všech metodách zachování zdrojů, kterými se řídí všechny vládní programy prevence odpadů. Zatímco záměr upřednostnit 4. R (Recovery – obnova) před uskladněním byl zpočátku dobrý, mnoho organizací se zaměřilo právě pouze na toto 4. R, namísto toho, aby se věnovaly vrcholu hierarchie, což vedlo k nákladným systémům zaměřeným na ničení materiálů a ne k systémům, které jsou navrženy k omezení dopadů na životní prostředí.

Z tohoto důvodu a kvůli dalším systémům ničícím zdroje, které se objevily za několik posledních desetiletí, Zero Waste Kanada společně s Mezinárodní aliancí Zero Waste přijalo jedinou mezinárodně prozkoumanou hierarchii, která je zaměřena na první tři R (Reduction, Reuse, Recycle – Redukce, opětovné využití, recyklace včetně kompostování).

Od kolébky ke kolébce / od kolébky do hrobu

Termín od kolébky do hrobu je používán pro popsání lineárního modelu pro materiály, které začínají těžbou surovin, pokračují výrobou produktu a končí „hrobem“, kdy je výrobek likvidován na skládce. Systém od kolébky do hrobu je v přímém kontrastu systému od kolébky ke kolébce. To je termín používaný v analýze životního cyklu pro popis materiálu či produktu, který je na konci životního cyklu recyklován do podoby nového produktu, takže v konečném důsledku neexistuje žádný odpad.

Systém od kolébky ke kolébce se zaměřuje na projektování průmyslových systémů tak, že materiály proudí v uzavřených cyklech, což znamená, že množství odpadu je minimalizováno a odpadové produkty lze recyklovat a znovu použít. Tento systém jednoduše přesahuje řešení problémů s odpady, protože po vytvoření řeší problémy u zdroje. Také redefinuje problémy tak, že se zaměřuje na design. Model je udržitelný a ohleduplný pro život a budoucí generace.

Rámec od kolébky ke kolébce se vyvinul postupně od teorie k praxi. V průmyslovém sektoru jde o vytvoření nového pojetí materiálů a jejich toků. Stejně jako v přírodě, kde jeden organický odpad probíhá systémem a poskytuje živiny dalším živým jedincům, materiály v systému od kolébky ke kolébce obíhají v uzavřeném okruhu a díky tomu poskytují „živiny“ přírodě či průmyslu.

Příkladem uzavřené smyčky „od kolébky ke kolébce“ je látka společnosti DesignTex. V této společnosti navrhli čalounění Climatex Lifecycle, což je značka pro produkty bez stop pesticidů a reziduí, které jsou vyrobeny z organicky vypěstované ramie zpracované zcela bez toxických chemikálií. Všechny produkty a vstupy byly zvoleny s ohledem na bezpečnost lidí i životního prostředí. Tento postup umožňuje vyrobit látkové ozdoby do plsti používané v zahrádkách pro mulčování při pěstování ovoce a zeleniny, protože vrací půdě biologické živiny obsažené v látce.

Výhody

Světová populace roste a potýká se s limitovanými zásobami surovin. Aby bylo ulehčeno od tlaku na omezené zásoby, je důležité zabránit plýtvání. Pro dosažení nulového odpadu se nakládání s odpady posunulo od lineárního systému k více cyklickému, takže materiály, produkty a substance se používají co nejefektivněji. Materiály musí být vybírány tak, aby se mohly bezpečně vrátit do cyklu v přírodě, nebo zůstaly využitelné v průmyslovém cyklu.

Zero Waste podporuje nejen opětovné využití a recyklaci, ale ještě více prevenci a plánování produktů tak, že je zohledněn celý životní cyklus produktu. Usiluje také o snížení využívání materiálů, o používání recyklovaných materiálů, vhodnějších materiálů, delší životnost produktů, možnost jejich opravy a jejich jednoduchou demontáž na konci životnosti. Zero Waste silně podporuje udržitelnost životního prostředí jeho ochranou, snižováním nákladů a vytvářením dalších pracovních míst v managementu a procesu navracení odpadů zpět do průmyslového cyklu. Jeho strategii lze využít v obchodě, komunitách, průmyslovém odvětí, školách a domovech.

Souhrn výhod:

Úspora peněz. Protože odpad je známkou neefektivnosti, redukce množství odpadu může snížit náklady.
Rychlejší pokrok. Strategie nulového odpadu zlepšuje výrobní procesy a zlepšuje dopad preventivních postupů, které mohou vést k více inovativním krokům.
Podpora udržitelnosti. Strategie Zero Waste podporuje všechny tři uznané cíle udržitelnosti – ekonomický blahobyt, ochranu životního prostředí a sociální blahobyt.
Lepší materiální toky. Strategie bude používat mnohem méně nových surovin a nebude produkovat žádný odpad, který by se ukládal na skládky. Jakýkoli odpadní materiál se buď vrátí jako opakovatelně použitelný nebo recyklovaný materiál, nebo bude vhodný pro kompostování.

Role společnosti

Ve snaze o dosažení nulového odpadu je důležité pochopit roli klíčových sektorů společnosti. Zero Waste představuje zásadní výzvu v motivaci lidí ke změně jejich životního stylu, vytvoření poptávky po nových produktech a požadovat po společnostech, průmyslu a vládách, aby se začali chovat novým způsobem.

Je důležité pochopit roli klíčových sektorů společnosti v dosažení nulového odpadu. Zero odpad představuje zásadní výzvu motivovat lidi ke změně jejich životního stylu, vytvořit poptávku po nových produktech, a vyžadují podniky, průmysl, a vlády se chovat novým způsobem.

Klíčoví hráči

Vláda se musí chopit vedení a vypracovat právní předpisy pro podporu nulového odpadu. Nezbytné bude financování komunit a místních samospráv. Podpoří se tím vývoj, inovace a implementace kroků v politice.
Klíčovou roli hraje při plánování nulového odpadu místní samospráva. Je zapotřebí vidět, co může přinést budoucnost, jaké budou potřeby a poskytnout vybavení nezbytné pro zvládnutí toků materiálu. Nutné budou dovednosti v koordinaci a diplomacii, aby bylo možné řešit problémy mnoha hráčů ze všech sektorů ekonomiky.

Místní samosprávy musí být zodpovědné za zavádění právních předpisů a vypracování opatření, která upřednostní obnovu materiálů a zdrojů před skládkováním. Místní orgány musí nést zodpovědnost za vše, co se týká nulového odpadu. Zařízeními pro využití odpadů počínaje po samolepky na recyklačních nádobách na odpady a školské programy.
V systému Zero Waste hrají klíčovou roli průmysloví konstruktéři. Výrobky musí být navrženy tak, aby byly odolné, opravitelné a snadno demontovatelné pro recyklaci a jejich začlenění zpět do přírody nebo průmyslového systému.

Výrobci budou muset investovat do nových technologií. V celé fázi výroby je nutno produkovat výrobky s minimálním odpadem a množstvím obalů. Výrobci budou také zodpovídat za celý životní cyklus produktu.
Prodejci musí mít prodávat produkty, které jsou recyklovatelné a opravitelné a propagovat zboží, které je z hlediska životního prostředí udržitelné.
Obchodníci s druhotnými surovinami musí poskytovat služby na vysoké úrovni a předčít služby spojené s likvidací odpadu. Firmy zabývající se recyklací se musí spojit s komunitami a místní samosprávou a zahájit recyklaci veškerého odpadu.
Univerzity a školy musí začít učit principy nulového odpadu a v institucích mít recyklační systémy, aby zajistily studentům díky vlastní účasti zkušenosti z první ruky.
Domácnosti musí přijmout programy omezení odpadu a recyklační schémata. Protože jde o konečné spotřebitele výrobků a služeb, je pro snížení množství zbytečného odpadu vyváženého na skládky nutné, aby měli dostatek znalostí a mohli provádět informovaná rozhodnutí.