10 míst, kam letos vyrazit na masopust

0
346
Masopust na Dlaskově statku, zdroj: muzeum-turnov.cz

Masopust je staročeská tradice, která začíná první neděli po Třech králích a končí 40 dní před prvním pondělkem, který předchází prvnímu jarnímu úplňku. Letos tedy masopustní období trvá 39 dní. Oslavy obvykle vrcholily poslední tři dny masopustu, říká se jim též ostatky a jde o neděli, pondělí a nejrozjařenější masopustní úterý, které letos vychází na 14. února. O následné Popeleční středě už se veselit nesmělo a lidé měli znovu 40 dní rozjímat před Velikonocemi, kdy byl ukřižován křesťanský spasitel.

Původ tradice však sahá mnohem dále do doby předkřesťanské. Pohané takto slavili jakési předjaří, oblékali se do masek svých démonů a běsů a v neposlední řadě masopust sloužil i jako takové období říje lidí. Hojně se pilo a zábava byla rozpustilá, pořádaly se svatby. V tomto období bylo výhodné počít dítě, protože se narodí v listopadu, kdy jsou skončeny polní práce a novorodička může být s dítětem v klidu doma.

Subjektivně sociálně nejhodnotnější jsou samozřejmě oslavy někde na rodné hroudě. Pokud však takovou možnost nemáte, můžete zajet na některou z následujících akcí. Vyrazte s dětmi, v páru či s kamarády a užijte si víkend jinak než třeba klasicky v hospodě, před televizí nebo v nákupním centru.

1. Skanzen lidové architektury jihozápadních Čech

Masopust můžete oslavit v obci Chanovice na Klatovsku, o níž existují písemné zmínky již z roku 1352. Roku 1994 zde byl zbudován regionální skanzen lidové architektury, který soustřeďuje architektonické i movité památky z širokého okolí a představuje dobové formy bydlení, zemědělskou činnost, podomáckou výrobu a řemesla na české vesnici od 18. do počátku 20. století.

V obci se nachází též barokní zámek, v jehož sklepení probíhá expozice pošumavských lidových řemesel a původního inventáře zámku.

Tradiční masopustní průvod v Chanovicích naplánovali na 10. února a začíná se přesně v poledne. V rámci minulého ročníku průvod ušel asi 9kilometrový okruh po okolních vesnicích a navštívil přibližně 90 domácností, které o návštěvu procesí stály. Členové průvodu si vykoledovali spoustu výborného jídla, masopustních specialit a omamných tekutin.

2. Skanzen Zubrnice

V malebné kopcovité krajině Českého středohoří leží sudetská obec Zubrnice (německy Saubernitz), jejíž vznik se datuje do 9.–10. století. Skanzen lidové architektury zde vznikl v letech 1977–1988. Sestává z dochované vesnické zástavby i přenesených objektů z okolí. Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Máří Magdalény, ve kterém probíhají výstavy, koncerty či mše. Obklopen je hřbitovními kříži a náhrobky z předminulého století. Expoziční obytné domy jsou tu převážně zděné, nechybí však ani typicky německé hrázděné a české roubené usedlosti. Zděné domy svědčí o dřívějším bohatství obce, které zajistil prosperující export zdejšího ovoce a chmelu po Labi do Německa. Ve vsi naleznete mlýn z roku 1803, starou obecní školu (1863) a obytný dům, ve kterém bývala rychta či vesnický obchod (1808). Budovy ve skanzenu jsou interaktivní, konají se v nich doprovodné akce, obsahují expozice či prodej tradičních výrobků. Dřívější slávu vsi připomíná též zrušená železniční trať Velké Březno – Úštěk z roku 1890.

Každoročně se zde slaví veselé chvíle v životě lidu českého, jako jsou Velikonoce, letnice, dožínky, Vánoce i masopust. Letos připadá masopustní hodokvas na 18. února. Maškary se shromáždí ve dvoře domu z Loubí a následuje průvod vesnicí za doprovodu tance a hudby. Tradiční veselí bude podporovat folklórní soubor Dykyta z Krásné Lípy.

3. Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Dvacet kilometrů západně od Kolína leží Muzeum lidových staveb v Kouřimi. V tomto zachovalém a malebném městečku památkáři a folkloristé shromažďují stavitelské památky ze středních, východních a severních Čech. Skanzen má ambice stát se „Muzeem české vesnice“ a kromě architektonických památek chce návštěvníkům přiblížit život našich předků na českém venkově od raného novověku (1492–1789) do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Každoročně se zde pořádají národopisné programy, zobrazující lidové tradice a zvyky zdejších vesničanů během hospodářského a liturgického roku. Jednou z nich je i obyčej masopustu a letos se ve skanzenu slaví 11. února. Minulé ročníky nabízely kromě průvodu maškar též doprovodný program, jako je odborný výklad o tradicích masopustu, o maškarách či o specifickém stolování. Děti i dospělí si mohli v dílně vyrobit masku a krepové růžičky. Zajištěno bylo i tradiční občerstvení, nechyběly ochutnávky božích milostí (smaženého cukroví z koblihového těsta), nabídka tatranských sýrů, medoviny a prostých placek.

4. Dlaskův statek

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je pod správou Muzea Českého ráje. Roku 1963 byla v přízemí obytné části statku otevřena stálá expozice. Přiblížena je zde tradiční lidová architektura a kultura turnovského typu 18. století.

Původními majiteli statku byla sedlácká rodina Dlasků, z nichž nejvýznamnější vzdělanec Josef Dlask (1782–1853) působil též jako dolánecký rychtář, novátorský hospodář a lidový písmák. Zanechal po sobě cenné paměti, popisující duchovní i materiální svět českého sedláka první poloviny 19. století a dokumentaci stavebního vývoje jeho usedlosti od počátku 18. století. Na statku probíhá na jeho počest stálá expozice „300 let Dlaskova statku: Já, Josef Dlask – návrat hospodáře“.

Na statku se každoročně konají lidové tradice pro veřejnost, do kterých patří i oslavy masopustu. Letos termín veselí připadá na 3. února. Minulé ročníky nabídly zajímavý doprovodný program – vystoupení folklorních kapel, fašankové hry, lidové divadlo, masopustní obchůzku Dolánkami, pochování basy, přehlídku tradičních maškar, soutěž v tanci o koláče a nechybělo ani jiné tradiční masopustní pohoštění a speciality.

5. Zámecký areál Ctěnice

Šestnáct kilometrů od Prahy se nachází zámecký komplex Ctěnice, který byl spravován již v roce 1372. Původně zde stála gotická tvrz pětiúhelníkového půdorysu, opevněná jednoduchou hradbou a příkopem. Hradba chránila palác, obrannou věž a centrální dvůr.

Kolem roku 1550 nechal Mikuláš Hrzán z Harasova přestavět starou tvrz na tehdy současnější typ architektury – renesanční zámek a při hradební zdi zřídit další trakty s arkádami do nádvoří. Během let 1781–1803 spravoval Ctěnice rakouský rod Windischgrätzů, který renesanční zámek upravil ve stylu klasicizujícího baroka, což přetrvalo dodnes.

Vydrželo též 7 hospodářských budov, stojících na jihovýchod od zámku. Jedná se o sýpku a špejchar, kočárovnu a další hospodářské či obytné budovy. K zámku náleží i park, kterým protéká potok s drobnými stavbami můstků a lávek, stojí zde altán či fortifikační příkop.

Celoročně se zde konají různé kulturní a lidové oslavy. Masopustní veselí zde letos pořádají 4. února a začíná se v 10 hodin. V rámci masopustu 2017 byla pro návštěvníky připravena tradiční kuchyně – fašankové koblihy a grilované oštiepoky, dále textilní dílna a výroba masopustních maškar. K tomu všemu hrála domažlická dudácká muzika a za vstup nechtěli nic.

6. Masopust na Veselém Kopci

Na Veselém Kopci mají nejrozsáhlejší expozici lidového stavitelství v přírodě ve východních Čechách. Veselý Kopec leží na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Přeneseny sem byly objekty z oblasti České Horácko. Jediná usedlost stojící na původním místě je Pilnovo stavení, které je zároveň jednou z nejstarších dokladů lidového stavitelství v Železných horách.

Zdejší interaktivní roubenky přibližují svými expozicemi život, bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Mezi další památky patří mlýn s varnou povidel, stupník na tříslo, olejna a pila. Tyto stavby jsou soustředěny kolem původního náhonu z 16. století. Nachází se zde též neobvyklá čtrnáctiboká stodola z roku 1684.

Na Veselém Kopci se celoročně koná mnoho národopisných programů, přibližujících současným lidem, jak se soužili i veselili naši venkovští předkové. Zůstalo zde zachováno původní krajinné prostředí, které činnost muzea v přírodě dále rozvíjí.

Masopust se zde koná 4. února. Masopustní obchůzky zdejší obyvatelé udržují po generace. Letos budou obchůzky pod taktovkou obyvatel z Vortové u Hlinska. V 10 hodin bude laufrovi uděleno povolení k obchůzce a obřad bude zopakován ještě jednou ve 13. hodin. Následně procesí vyrazí a u každé roubenky maškary zatančí. V 15. hodin se přihlížející i maškary shromáždí k závěrečnému obřadu souzení kobyly. Obchůzku zakončí veselý tanec všech maškar i nemaškar.

Až do 15:30 budou přístupné jednotlivé expozice Souboru lidových staveb, kde doboví obchodníci nabídnou své upomínkové předměty. V autentické Hospůdce na vejměnku je připravena afterparty.

7. Zlatokopecký skanzen

Údolí ztracených štol při cestě ze Zlatých hor do Ondřejovic skýtá Muzeum v přírodě o životě středověkých zlatokopů a kovkopů. Zlato zde po miliony let do náplavů ukládala říčka Olešnice. Její břeh je poset odvaly, obvaly a pinky. Těžilo se zde povrchově i hlubinně. V hloubce 5 m byla objevena důlní šachta, zřejmě jedna ze ztracených štol. Spekuluje se, že zdejší ztracené štoly jsou provázány s 6 km dlouhou štolou Tří králů, která ústí až ve vzdálených polských Glucholazích.

Ve skanzenu se nachází též replika středověkých hornických mlýnů, kde návštěvníci mohou zhlédnout, jak se dříve drtila zlatá ruda a zpracovávalo se zlato v tavicí peci.

Zlatokopové žili v hornické osadě. Zbyl tu po ní dřevěný hornický srub, který dnes skýtá expozici běžného života dřívějších obyvatel a ukázky tradičních domácích řemesel. Osada byla ve středověku opevněna proti lupičům. Později ve 14. století obrannou a uskladňovací úlohu převzal hrad Edelštejn.

Masopustní veselí zde pořádají 10. února. Pořadatelé návštěvníky lákají na průvod maškar Údolím ztracených štol, zpěvy, hodokvas a hasičský maškarní karneval na konec.

8. Valašské muzeum v přírodě – masopust se zde koná 10. února.

9. Hamry u Hlinska – maškary zde v nezměněné podobě představí 21 masek 3. února.

10. Slezskoostravský hrad – na hradním nádvoří očekávejte 17. února jarmareční stánky s bramboráky, medovinou nebo koláči, hudbu obstará folklorní kapela, masopustní průvod projde areálem hradu.