Aeroponie

Část 1.

1012

Pěstební systémy, ať už pasivní, hydroponické, nebo v tomto případě aeroponické mají vždy své pro a proti. U aeroponických systémů je to o to více složitější, že ačkoliv mohu přemýšlet, jak chci, nenaleznu žádný komerční systém, který by opravdu naplňoval plný potenciál aeroponického pěstování… ale to vás jen napínám. Je toho tolik, že si tento článek musíme rozdělit mezi 2 díly – ten další najdete v příštím dílu časopisu ROOTS a věřím, že ty méně, ale i více znalejší z vás trochu vyvede z míry.

Jak už název sám napovídá, jde hlavně o vzduch. Rostliny, na rozdíl od provzdušněné vody v bubbleru (DWC) nebo DRIP přívodu u hydroponického substrátu, jsou odděleny od vodní hladiny – v ideálním případě.

Prvním a nejdůležitějším předpokladem pro aeroponické pěstování je stabilita genofondu – ten je vyšlechtěn díky selekci rostlin na základě podobných aspektů v jejich růstu, květu, době kořenění apod.

Jen stabilita, stejnorodost a rostliny se stejným genetickým základem mohou dobře interpretovat výsledky, s nimiž se dá při aeroponickém pěstování počítat.

Funkční mechanismus aeroponického pěstování vypadá tak, že jsou sazenice nebo klony zasazeny do hydroponických košíčků, koření v pevném základě (hydroton, keramzit, perlit, rockwool atd.) a kořeny ve vzduchu jsou „ostřikovány“ vodou nasycenou hnojivy (minerálními nebo organo-minerálními) – tedy v tom originálním slova smyslu a ideálním případě. V případě pěstování z klonů mohou být také umístěny v neoprénových kroužcích, bez potřeby média, a kořenit přímo do vody.

Základním mechanismem pro fungování dopravy výživy rostlin v aeroponickém systému je vodní čerpadlo o určitém výkonu – ten můžeme vypočíst ze dvou hlavních veličin a to je průtok a výtlak.

Výtlak vody je ta nejdůležitější informace, která by vás měla u čerpadla zajímat. Udává se samozřejmě v metrech a určuje, kolik vody je čerpadlo schopno vyčerpat do výšky (vertikálně z vašeho rezervoáru, nasyceného živným roztokem, k rostlinám). Vždy proto volte spíše čerpadlo silnější – tlumit průtok můžete vždy – například Netafimem, omezovačem tlaku.

I velikost nádoby na vodu (rezervoáru) se také přeci sem tam mění, takže budete mít alespoň nějakou rezervu. Silná čerpadla disponují také „přepouštěcí výpustí“, která při přetlakování čerpadla začne vracet vodu zpět do nádrže.

Průtok vody určuje množství vody, které proteče čerpadlem. U této informace se nejeden pěstitel pozastaví a já se tomu vůbec nedivím. Průtok je jedna věc, ovšem vždy musíme počítat s členěním terénu, délkou rozvodu, větvením apod.

Proto vždy bylo a bude důležitější vybírat naddimenzovaná čerpadla o vyšším výkonu než rozpočítávat na mililitry – na kvalitním závlahovém systému se prostě nevyplatí šetřit.

Nejen že můžeme vývody tohoto čerpadla rozvětvit na více větví, kdy můžeme tu hlavní použít pro rozvod živného roztoku mezi rostlinami a jeden z vývodů můžeme použít jako proud vody, který nám bude míchat živný roztok v nádrži (minerály, z nichž je tvořen živný roztok, jsou vlastně soli a padají na dno).

Rozvody se dají vymyslet všemožně, alternativně a podle potřeb pěstitele – nenechte se odradit složitostí, každý dobrý a znalý prodavač v growshopu by vám měl poradit, jak na to, aby byl rozvod správně. A samozřejmě na to dříve či později přijdete sami.

Na základě těchto dvou veličin rozdělujeme aeroponické systémy na vysokotlaké, které ke svému fungování používají silné motory, samostatně napájené, nejčastěji nazývané Vortex, a klasické systémy, které mají po obvodu rozvodu vody mechanicky roztáčecí trysky pro přívod vody ke kořenům díky mechanickému tlaku.

Vysokotlaké systémy hledáme především ve chvíli, kdy máme silné čerpadlo, čisté trysky, vysoký výtlak a přetlakovou pojistku v čerpadle – při vyšším tlaku a uzavření rozvodné větve PVC koncovkou má motor trubičku pro výpust přebytečného vzduchu – respektive vody.

Tento systém v naprosté většině případů není o tryskách, ale o Vortex motoru – ten nevypouští vodu v podobě kapek, proudu, ale v podobě aerosolu – proudu vody, tak silném, že nejde skoro vidět.

Nejdůležitější je ovšem tělo přístroje, které dokáže vodu dělit na malé částice. Voda tak nejde vidět, ale při vložení rukou k mechanismu tohoto motoru cítíte tlak vody a vysokou vlhkost.

Přesným příkladem vysokotlakého systému na bázi Vortex motoru je systém Rainforest společnosti General Hydroponics. Ten je vyráběný v různých verzích a provedeních, kdy – a to jen pro zajímavost – jde 12V verze zapojit i na autobaterii, pro případ výpadku proudu a nasazení baterie jako záložního systému.

Druhá možnost – otočné trysky v komerčních systémech – bývá nejčastěji využívána pro velké rozvody a funguje také skvěle. Nevýhodu je ovšem špatné vrstvení živin ke kořenovému systému (oproti Vortex motorům) a usazování minerálních solí.

Usazování solí v rozvodu je asi nejčastějším problémem hydroponických pěstitelů. U systémů na bázi aeroponie je tento problém méně častý než u těch dalších, a to z důvodu, že živný roztok proudí trubkami, kapilárami nebo tryskami neustále.

Pokud ale máte s usazováním minerálů v kapilárním a tryskovém rozvodu problém, mohu s čistým svědomím doporučit produkt FloraKleen společnosti General Hydroponics – dá se totiž použít i během pěstování. Případně peroxid vodíku, ovšem ne ten, který naleznete v drogerii, ale ten přímo pro rostliny. Existuje jich více – jejich označení je „Liquid Oxygen“ nebo „OxyPlus“. Mějte ale na paměti, že peroxid zabíjí všechny živé kultury, které v systému pěstujete, a destabilizuje organické nutriční látky.

O vlastních systémech, jejich výhodách a nevýhodách a hlavně o tom, jak by měl vypadat opravdový aeroponický systém (který ještě na trhu není), si povíme v příštím díle.

Nechť Vás vzduch provází a zase příště!