Batátový guláš

0
1362

Namíchejte si zas trochu jinou směs výživových látek a zkuste připravit guláš, ragú nebo cokoliv jiného z těchto lahodných hlíz!

Batáty neboli sladké brambory jsou až pětikilové kořenové hlízy povijnice jedlé (Impomea batatas), plazivé rostliny z čeledi svlačcovitých.

Rostlina pochází z tropických částí Ameriky, kde byla domestikována již před 5000 lety. Odtud se od konce 15. století rozšířila do celého světa. V současnosti vyprodukuje ročně nejvíce batátů Čína (77 miliónů tun), přičemž polovina produkce padne jako krmení pro hospodářská zvířata. Na druhém místě je Nigérie (3,5 miliónů tun) a třetí Uganda.

S klasickými bramborami, které patří do čeledi lilkovité, mají společný řád lilkotvaré a také etymologii názvu. Batátům indiáni říkali batata a klasickým bramborám papa. Španělští kolonisté slovo batata přejali a pro brambory vymysleli složeninu patata (španělsky; anglicky potato).

Batáty ku zdraví!

Batáty obsahují širokou škálu zdravých prospěšných látek – energii převážně ve formě sacharidů, vlákninu, vápník, železo, hořčík, sodík, fosfor, draslík, mangan, vitamín C, B1, B3, B5, B6, B9 a enormní množství vitamínu A i jeho prekurzoru betakarotenu. Průměrný batát dodá tělu 187 % doporučené denní dávky tohoto rostlinného barviva. Betakaroten zvyšuje celkovou obranyschopnost, je významným antioxidantem s protirakovinnými účinky, oddaluje proces tvorby vrásek a má blahodárný vliv na oči. Čím oranžovější odrůda batátu, tím větší obsah betakarotenu.

Batáty lze připravit na mnoho způsobů, ať už jako tento guláš, nebo jako na plechu pečenou dýni, jako hranolky, rozmačkané na kaši, nebo na sladko ve formě těsta na koláč se šlehačkou.

Jíst se dají i listy a šlahouny povijnice – v západoafrických zemích je konzumují jako zeleninu. Jsou též bohaté na vitamín A, C, B2 a navíc ještě karotenoid lutein.

Pěstování

Rostlina povijnice upřednostňuje teplé klima (24 °C přes den a teplé noci), hojnost slunečního záření a srážek. Napadá ji jen málo rostlinných škůdců, takže pesticidů nebývá téměř zapotřebí. Snadno se množí – to proto, že není potřeba pěstování ze semen, ale velmi dobře zakořeňuje pomocí řízků nebo malých hlíz s vegetačními očky.

Povijnice se však dokáže přizpůsobit různým zeměpisným oblastem, proto se dá celkem úspěšně pěstovat i v našich končinách. Vyžaduje slunečnou polohu, hlubokou hlinitopísčitou půdu a častější zalévání. Zahrádkáři se shodují, že práce s nimi není mnoho.

Recept:

2 kg batátů
3 větší cibule
3 chilli papričky
půl palice česneku
10 paprik na lečo
kokosový olej
koření, sůl

Postup:

Batáty (ani brambory) není nutno loupat, stačí vydrhnout a zbavit ošklivých míst. Ve slupce totiž bývá největší podíl prospěšných látek. Nakrájejte je společně s paprikami na lečo na kostky a dejte stranou.

Na kostičky nakrájejte též cibuli, česnek a chilli papričky.

Ve velkém hrnci na mírném plameni rozpusťte kokosový olej (nebo jakýkoliv jiný rostlinný olej) a přidejte velkou špetku od každého druhu koření – mletá semínka řeckého sena neboli fenugreeku či pískavice, kurkuma, sladká paprika, majoránka, petrželová nať mletá, koriandrové semínko mleté, sušený zázvor a chilli.

Smažte koření na mírném plameni a až začne vonět (cca po 4 minutách) přidejte cibuli, česnek a chilli papričky. Smažte asi 5 minut a poté zasypte trochou mouky. Čím více mouky, tím hustší guláš. Směs s moukou též ještě chvíli smažte.

Přidejte nakrájené batáty a vše zalijte vařící vodou tak, aby batáty byly ponořené. Osolte.

Vařte pod pokličkou asi 15 minut (do změknutí batátů).

Vypněte vařič a nechte jídlo, pokud možno, asi půl hodiny odstát.

Doporučuji podávat s čerstvými libečkovými listy a pokapané sojovou omáčkou, která má co nejjednodušší složení bez cukru a má vysoký obsah sojových bobů (alespoň 20 %).

Vařené batáty chutnají jako hybrid brambor-dýně a jejich slupka jako kysané červené zelí z receptu knedlo, zelo. Překvapilo mě, jak byly za syrova tvrdé a těžko se krájely, ale uvařily se rychleji než normální brambory.