Dobře krytý obr světa
Před pár dny jsem od svého kamaráda Petra dostala tři malá semínka a to jsem ještě netušila, že tito prckové uchovávají ve svém jádru jednoho z největších obrů na světě – Blahovičník (Eukalyptus). A jedním takovým obrem je i Australský Mountain Ash, který je nejvyšší ze všech krytosemenných rostlin a pyšní se výškou 99,6 metrů. Stejně jako Mountain Ash i ostatní rostliny z téhož rodu řadíme mezi nejvyšší rostliny světa, ale může se jednat i o aromatickou dekorativní pokojovou rostlinu s jemnou vůní máty a peprmintu.
Rod Blahovičník zahrnuje více než 700 druhů subtropických až tropických stromů nebo keřů z čeledi myrtovitých a používanější označení tohoto rodu je název Eukalyptus. Z většiny jsou druhy Eukalyptu původem z Austrálie, avšak i v nejbližších oblastech, jako je Indonésie nebo Nová Guinea, bychom našli menší množství těchto rostlin, kde na všech těchto místech tvoří právě Eukalyptus 95 % lesů.
Například v Portugalsku byly vysázeny rozsáhlé lesy Eukalyptu a to pro následnou těžbu a další zpracování v papírenském průmyslu. Mimo Portugalsko se lesy vysazovaly i v severní Africe, včetně Alžírska, Maroka či Tuniska. A některé konkrétní druhy Blahovičníku jako je E. Globulus, byly úspěšně aklimatizovány na březích Středozemního moře. Obecně je rod Blahovičník poměrně hojně pěstován v tropických a teplých oblastech světa, jako je Jižní a Severní Amerika, Evropa, Afrika, oblast Středozemí, na Středním východě, v Číně, na Srí Lance, v Izraeli a na Indickém subkontinentu.
K rozsáhlým plochám Eukalyptu se váže jedna zajímavost ze světa, kdy byla v minulých letech oblast Pyrenejského ostrova zasažena lesními požáry, přičemž lesy původních stromů byly ochráněny blahovičníkovým porostem, který byl požárem zasažen primárně a v převážném množství. V Itálii se nejhojněji vysazuje druh Blahovičník pobřežní (E. camaldulensis), který své jméno převzal od kláštera Camaldoli u Neapole, kde byl pěstován jeho exemplář určený k vědeckému popisu od místního botanika Fredericka Dehnhardtema.
Eukalypty jsou s oblibou pěstovány hlavně pro své aromatické látky v listech a jako zdroj dřeva. Je poměrně rychle rostoucím zdrojem těchto surovin a v závislosti na klimatu je schopen povyrůst od 3 do 10 metrů za rok. V případě, že byste chtěli Eukalyptus pěstovat jako okrasnou rostlinu, musíte dbát o zvýšenou péči při jeho zastřihování, jelikož vás může překvapit obrovskými rozměry. S jeho opravdu rychlým růstem se pojí i velká spotřeba vody, a proto je jako ochrana zabraňující šíření komárů a malárie vysazován do oblastí močálů a bažin, které napomáhá vysušovat.
Mimo toto praktické využití je Blahovičník také zdrojem oblíbené pochoutky pro koaly, které milují peprmintovou chuť jeho listů. Eukalyptové květy jsou bohatým zdrojem medu a díky tomu tvoří nejvyšší produkci medu v Austrálii. Od dob globálního rozvoje se staly Eukalypty středem pozornosti mnoha výzkumných pracovníků a ekologů jednak jako rychle rostoucí zdroj dřeva, ale také třeba pro svůj olej, který lze využít jako čistidlo a je účinný i jako přírodní insekticid (přípravek k hubení hmyzu).
Éterický olej získávaný z listů eukalyptových rostlin obsahuje určité složky, které jsou silným přírodním desinfekčním prostředkem a ve velkém množství může být i toxických vlastností. Někteří býložravci, vačnatci, zejména koaly a jisté vačice jsou však vůči toxicitě poměrně tolerantní a pro koaly jsou dokonce tyto sloučeniny důležitým aspektem při výběru listů. Eukalyptový olej lze celkem snadno získat destilací parou z listů a dále se pak používá jako čistidlo, deodorační přípravek a samozřejmě také jako surovina v potravinovém či farmaceutickém průmyslu.
Blahovičníkové dřevo se běžně používá i k výrobě tradičního australského dechového nástroje nazývaného Digeridoo. Koneckonců, všechny části Eukalyptu jsou využitelné, například k výrobě barviv a to hlavně pro hedvábí a vlnu. Barev, kterých můžeme dosáhnout, je skutečně velká škála od žluté a oranžové přes zelenou, světle hnědou až po čokoládovou. A i po zpracování veškerých částí je stále možné zbývající materiál využít jako kompost nebo hnojivo.
Téměř všechny Eukalypty jsou stálezelené listnaté stromy, přičemž několik tropických druhů přichází o své olistění na konci období sucha a stejně jako ostatní členové rodiny myrtovitých má listy pokryté olejovými žlázami. Listy u zralé rostliny jsou většinou kopinaté, řapíkaté a voskově či leskle zelené. Listy Blahovičníku jsou sami o sobě zajímavostí a to díky jejich rozmanitosti. První typ listů mají mladé rostliny a jsou to oválné listy stříbrné barvy. Druhým typem jsou listy podlouhlé a zeleně zbarvené.
Eukalyptové květy jsou velmi různorodé, avšak většina charakteristických druhů Eukalyptu má typické květy i plody (tobolky). Květy rostlin obsahují velké množství nápadných bílých, krémových, žlutých, růžových nebo červených tyčinek.
Název Eukalyptus, z řeckých slov eu = dobře a kaluptos = kryt, znamená „dobře krytý“ a popisuje tak čepici, kterou jsou tyčinky kryté. Tobolky jsou kuželového tvaru a na konci vybavené ventily, které se otevírají pro uvolnění semen. Vzhled kůry Eukalyptu je proměnlivý s jeho věkem, přičemž se mění délka vláken kůry, stupeň vrásčitosti, tloušťka, tvrdost i barva. Mnoho Eukalyptů je nazýváno také „gumovými stromy“, protože se po narušení jejich kůry vyznačují velkou produkcí mízy.
Již v dávných dobách byl Blahovičník používán domorodými obyvateli, kteří s jeho pomocí bojovali proti nachlazení, horečce nebo astmatu. Jeho eukalyptový olej se může pyšnit blahodárnými účinky na dýchací cesty, podrážděné sliznice a kašel. Dále rozpouští tuhé hleny, čistí celý dýchací trakt, komplexně desinfikuje tělo a jeho rozprášením do vzduchu se ochráníme proti nejrůznějším virózám. Například pro osoby žijící v panelovém domě, kde vládne velmi suchý vzduch, může být právě Eukalyptus vynikajícím přírodním osvěžovačem a zvlhčovačem vzduchu, který nakonec místnost i vydesinfikuje a příjemně provoní.
V mnoha případech je Eukalyptus součástí různých mastí, gelů a krémů, zejména pro svůj zahřívací účinek napomáhající při revmatismu a bolestech svalů. Má antiseptické účinky, prokrvuje pokožku, působí na bolest a podporuje procesy hojení. Silice z Eukalyptu není ovšem doporučeno užívat vnitřně, jelikož mohou vyvolat otravu navozující zvracení, závratě, bolesti žaludku, svalů a zúžení zornic. Při zevní aplikaci nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, přesto by se neměl užívat v období těhotenství a kojení. Je prokázáno, že může zesilovat účinky snižující hladinu cukru v krvi, protože sám o sobě má tuto schopnost.
A tak neskutečnou sílu ukrývající se v miniaturním semínku Eukalyptu dokazuje už jeho samotná výška s mohutnost, doprovázená jeho blahodárnými účinky a vlivem nejen na lidský život.
