Zázračný lék ze Sibiře proti rakovině, který „uchovává mladost a podporuje dlouhověkost“, nebo jen výmysl šarlatánů? V tom se úplně všechny prameny neshodují, někde se dočteme, co přesně čaga obsahuje a co konkrétně dokáže vyléčit, a jinde zase to, že nemá žádné lékařsky ověřené účinky. Proto prosím berte i následující řádky s rezervou. A případné závěry si udělejte sami.
Rezavec je dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých. Příliš ale jako houba nevypadá, spíš jako černý nádor, rostoucí na stromě v místech poranění, nejčastěji na bříze, také na buku, topolu, dubu nebo olši. Tvoří dva typy plodnic: dokonalé plodnice, které mohou být dlouhé až několik metrů a rostou pod kůrou napadených stromů, která se kvůli tomu nadzvedává a odpadává. Jejich podhoubí má žlutavou barvu, rourky jsou křehké a hnědé. Najdeme je od července do listopadu.
Nedokonalé plodnice jsou víceleté, mohou na stromě přežívat i dvacet let. Jsou to ony hnědočerné polokulovité nádory o velikosti 10–35 cm, na povrchu výrazně rozpraskané.
Roste v severní Evropě (hlavně ve Finsku), v Rusku, na severu Číny a na Aljašce. První zmínky o léčení čagou pocházejí z knihy Shen-nung Pen-tsao Ching z přelomu letopočtu. Dále se její používání rozšířilo na západ do oblasti Sibiře a na Ural, v tradiční medicíně Ruska se objevuje od 16. století. Slovo „čaga“ je vlastně přepisem ruského názvu této houby (чага). Do podvědomí Evropanů se čaga dostala mimo jiné díky laureátovi Nobelovy ceny Alexandru Solženicynovi, který se o ní zmiňoval ve svém románu Rakovina z roku 1968, kde napsal:
„Jaké by to muselo být blaho chodit měsíce po lesích, lámat ze stromů houbu, drtit ji, vařit si z ní na ohni čaj, pít ho a pomalu se uzdravovat jako zvíře, jako nemocný pes, který si sám hledá svou léčivou bylinu.“
V současnosti se čaga pěstuje ve velkém, hlavně v Číně, a prodává se v podobě tinktury, prášku nebo kapslí. Protože jde částečně i o módu a byznys, je třeba si mezi preparáty pečlivě vybírat – podle způsobu zpracování, místa původu, záruk biologicky čistého produktu, ale hlavně podle deklarovaného množství léčivých látek.
Těmi hlavními jsou polysacharidy (beta-glukany), triterpeny (inotodiol, lanosterol, obliquol, betulin a betulinová kyselina), seskviterpeny a množství minerálních látek (vápník, zinek, měď, železo, mangan). Čaga také obsahuje vysoké množství melaninu, což je pigment, chránící naši kůži i DNA před poškození světlem a UV zářením. Brzdí rozvoj patologických procesů způsobených volnými radikály, stabilizuje buněčné membrány a působí jako silný imunostimulátor.
Beta-glukany výrazně zlepšují imunitu, podporují obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním chorobám, mají protizánětlivé účinky, snižují obsah cukru v krvi a stimulují produkci speciálních lymfocytů, tzv. natural killer cells (NK buněk), které přirozeně zabíjejí nádorové buňky a buňky napadené viry nebo jinou patologií. Čaga obsahuje beta-glukanů až 12 % (v syrovém stavu).
Inotodiol posiluje ochranu vůči mrtvici a má protirakovinné účinky, lanosterol také a k tomu ještě působí proti virům. Velmi zajímavou látkou je betulin, který čaga čerpá z kmenů břízy (latinský název břízy je Betula). Má protizánětlivé, hojivé a bolest tišící účinky. Betulin i jeho deriváty (betulinová kyselina) jsou už od 90. let 20. století testovány na cytotoxickou a též anti-HIV aktivitu. Zatím se ví, že je schopný zpomalovat růst rakovinných nádorů a v některých případech i nastartovat proces sebezničení nádorových buněk. Také pomáhá redukovat tukové usazeniny v tepnách, a bránit tak vzniku aterosklerózy.
Z tohoto přehledu vyplývá, že „údajné“ protirakovinné účinky této houby by měly být skutečné. Je ovšem vždy otázkou, jestli se k nám dostane dobře vypěstovaná, sklizená a připravená houba. Nestačí ji jen utrhnout, případně nadrtit. Jejímu přímému užití brání chitinová bariéra buněčné stěny. K úspěšnému využití léčivých látek se musí tato bariéra zrušit – buď extrakcí vodou, nebo alkoholem, tedy buď že si z ní uvaříme čaj, nebo vyrobíme tinkturu. V Rusku se tradičně strouhá na jemný prášek, ze kterého se připravuje nápoj podobný čaji či kávě, který se nazývá „zavarka“. Pro medicinální účely se používají vysoce koncentrované extrakty a tinktury.
Mimo přímých protirakovinných účinků by měla čaga působit také jako antioxidant, imunostimulant, proti gastritidě a dalším vnitřním zánětům a v neposlední řadě jako tzv. adaptogen, což je pojem z čínské medicíny, který značí, že jde o rostlinu, která pomáhá dostat organismus do dlouhodobé rovnováhy, vnitřně ho očistit a vyladit jeho energii čchi. Jestli tomu budete věřit, nebo ne, už nechám skutečně na vás.
