V dnešním dílu seriálu se podíváme k protinožcům. Vítejte na území nejmenšího světového kontinentu – Austrálie. Název je odvozený z latinského adjektiva australis, jižní. 

V porovnání s ostatními zeměmi je místní čajová produkce jen nepatrná, na svých cestách ji však rozhodně nemůžeme vynechat.

 

Ačkoli se Austrálie snaží oprostit od kulturního dědictví, které zde zanechala dlouhodobá Britská nadvláda, je vidět, že některé zvyky – a pití čaje mezi ně bezesporu patří – lze vykořenit jen velmi nesnadno.

Necelých 7,7 milionů km 2 rozlohy nabízí pestrou škálu přírodních krás. Rudé srdce kontinentu obklopují kouzelné pláže, pouště, pralesy i hory se zasněženými vrcholky.

Prvním Evropanem, který spatřil pobřeží Austrálie, byl holandský mořeplavec Willem Janszoon roku 1606. Zdržel se zde však jen velmi krátce, stejně jako několik jeho následovníků. Až britský mořeplavec James Cook vznesl na území nárok ve jménu Britské koruny.

13. května 1787 vyplula pod vedením commodora Artura Phillipa z Anglického Plymouthu flotila 11 lodí. Jeho úkolem bylo založení trestanecké kolonie na východním pobřeží Austrálie. Lodě přepravovaly nejen odsouzené ale také svobodné lidi a samozřejmě i mnoho nákladu potřebného k vybudování samostatně fungujícího samosprávného celku. Vedle zemědělského náčiní a osiva, léků zdravotnických potřeb, to byl i čaj. Oproti původnímu plánu usadit se v zálivu Botany Bay byly osadníci nuceni se přesunout o několik kilometrů dál, do Port Jackson.

V současné době obývá východní území 80 % australské populace. Je to také nejnavštěvovanější turistická destinace. A oblast, kde se pěstuje čaj.

Většina čajových lístků zde vypěstovaných se přemění na černý čaj, zeleného se produkuje jen velmi malé množství. Roku 1883 byl v Severním Queenslandu otevřen první obchod čajem. A o několik let později byla založena první komerční čajová plantáž.

Historie australského čaje se však začala odvíjet již dříve. V 80. letech 19. století objevili bratři Cuttenové tropický prales Bingil Bay a rozpoznali jeho potenciál. Díky dotacím na půdu, které jim byly přiděleny, zde zakládají čajovníkové a kávové plantáže. Zaměřili se i na pěstování koření a ovoce. Podnebí na jednu stranu vhodné pro pěstování čaje, však znamenalo i konec celé jeho éry. Plantáž zničil v roce 1918 cyklon. Na dlouhou dobu převzala vládu nad územím divoká příroda.

Počátkem 50. let se z Indie přesouvá do Austrálie praktický lékař a amatérský botanik Allan Peter Maruff. Při svých průzkumech okolní krajiny se dozvídá i o bývalé plantáži bratrů Cuttenových. Podaří se mu najít mnoho přeživších čajovníků, které zde plantážníci zasadili. S pomocí semínek vzrostlých stromů zakládá čajovou školku na 100 hektarech půdy pořízených v Neradu, v podhůří Atherton Tablelands.

Díky jeho zapálenosti pro věc i znalostem z rodné Indie se začíná psát další kapitola.

Snažil se vytvořit kultivar odolnější proti suchu a zároveň se podílel i na vývoji mechanického kombajnu pro sběr lístků.

Přirozeným vývojem v každém podnikání je i vznik konkurence. Ta se začíná formovat v 60. letech nedaleko Neradských zahrad.

Ani vstup nového kapitálu a vznik společnosti Nerada Tea Estate Pty Ltd. bohužel nezabránili problémům a firma v roce 1972 zkrachovala. Plantáží i výroby se o několik měsíců později ujala firma Tea Estates, které se podařilo provoz úspěšně obnovit a udržet.

Allan Maruff se nenechal neúspěchem odradit a poblíž Brisbane založil experimentální čajovou, kávovou a pepřovníkovou plantáž.

Dalšími průkopníky v pěstování čaje jsou Michael a Norma Grant-Cookovi. Své čajové zahrady založili v roce 1979 v Novém Jižním Walesu. Stále jsou majetkem rodiny, obhospodařované s respektem k přírodě a jejím zákonitostem. Díky přístupu k pěstování čajovníků a neustálým snahám o zlepšení, byly její čaje již několikrát mezinárodně oceněny.

David Angelini provozuje rodinnou čajovou farmu Tawonga. Hospodaří na 50 hektarech půdy na úpatí hory Bogong v podnebí tolik podobnému oblastem Japonska pyšnícími se kvalitní produkcí. Tawonga ve spolupráci s Ito En, japonskou společností zpracovávající zelený čaj, produkuje kvalitní zelené australské čaje.

Pokud se do Austrálie vypravíte a nevadí vám davy lidí, asi ani nebudete pociťovat potřebu se vypravit do jiné části, než východní. Jen těžko se mi určuje, která z přírodních krás je ta nejzajímavější či nejkrásnější, bude záležet na preferencích každého zvlášť.

Začneme hned od moře – Velký bariérový útes se táhne v délce zhruba 2000 kilometrů a je nejdelším ve světě. Při potápění či šnorchlování vás uchvátí gejzír barev a tvarů, jaký byste možná od podmořského světa ani nečekali. Část útesu je chráněna, pro jeho zachování však bude potřeba oblast bez rybolovu ještě rozšířit.

Pokud upřednostníte spíš opalování či surfování, budou pro vás ideálním místem legendární pláže Gold Coast. Nudit se zde nebudete díky nepřebernému množství barů a zábavních podniků ani v noci.

Příznivci architektury určitě neminou Sydney a ikonickou budovu opery, případně budovu parlamentu v hlavním městě Austrálie, jímž je Canberra.

Sto kilometrů od Sydney se k nebi tyčí pohoří Blue Mountains, za horkých letních dnů skryté v modrém oparu. Oblast spadá pod ochranu UNESCO a stále a stále jsou zde objevovány nové druhy rostlin. Asi nejznámější je eukalyptus a borovice wolemie vznešená.

Gurmáni, kromě čajových plantáží, samozřejmě, zamíří i do údolí Barrosa. Vyhledávaného vinařského regionu. Musím se zmínit také o kávě, která se v Austrálii produkuje. Stejně jako čaj v malém množství s vysokou kvalitou.

Jeden z nejstarších národních parků světe je Daintree. Stejnojmenný prales se rozprostírá až k pobřeží Korálového moře. Na jeho území žije původní kmen Kuku Yalanji a pestré množství zvířat.

V samém středu Austrálie, rudém srdci kontinentu, se k nebi tyčí Uluru, Ayers Rock – jedno z nejposvátnějších míst původních australských obyvatel. Prostor kolem tohoto útvaru je křižovatkou domorodých cest umění.

Pořádný výšlap odměněný výhledem do okolí si můžete dopřát v národním parku West Mac Donell. Geologicky se řadí mezi nejstarší pohoří světa.

Turisté, kteří si chtějí vychutnat samotu, s jistotou zamíří na západ. Ekonomicky významná je zde těžba – zlato, diamanty, železné ruda, hliník. Pokud máte rádi perly, jste na správném místě. V městě Broome mají dokonce své vlastní muzeum.

V pobřežních vodách se prohánějí žraloci a delfíni, australské pouště jsou domovem velbloudů, prohání se zde klokani – jeden ze symbolů Austrálie.

Tradice pěstování australského vína má své kořeny právě zde, ve vinařské oblasti Swan Valley, kde se víno pěstuje již od roku 1829.

Až se nabažíte divů přírody, vaše kroky nejspíš přirozeně povedou do Perthu. Žije zde naprostá většina západoaustralského obyvatelstva. Moderní centrum s blyštivými mrakodrapy zjemňuje řeka Swan a přímořské pláže.

 

Foto: Uluru – posvátné místo původních australských obyvatel