Mnoho lidí si myslí, že konopí je v České republice zcela legální a že je možné ho beztrestně pěstovat i užívat. Není to tak úplně pravda. Přestože je česká společnost k této rostlině mimořádně tolerantní, nedaří se zatím zastáncům legalizace své cíle prosadit. Jelikož jsem Čech a v konopné komunitě se pohybuji přes dvacet let, rozhodli jsme se v redakci, že na stránkách časopisu Roots shrnu vývoj a aktuální stav konopné problematiky v Česku.

Legální, nebo ilegální?

Jestliže nesedíte jen doma, ale chodíte i ven, určitě se vám v Česku stalo, že jste viděli někoho pokuřovat trávu v parcích, ulicích nebo barech. Koupit si pár gramů nebývá ve městech problém. V Praze, která je nejčastějším cílem turistů, je to doslova hračka. Domněnka, že je u nás tráva legální, se tak doslova nabízí. Pravda je ovšem taková, že neoprávněné držení a výroba jakýchkoliv konopných drog je ilegální, a to i v minimálním množství. V roce 1998 se poprvé v české legislativě objevil termín množství větší než malé. Vznikl víceméně proto, aby bylo možné rozlišovat mezi přestupkovým konáním a trestným činem. U marihuany a hašiše se hranice několikrát měnila. Od roku 2013 platí, že množství malé je do deseti gramů marihuany nebo pěti gramů hašiše. Pokud u sebe máte toto množství, dopouštíte se přestupku, který může být potrestán zabavením drogy a pokutou do 580 €. Najde-li u vás hlídka množství větší než malé, jedná se už o trestný čin, který se může řešit u soudu a hrozí za něj až jeden rok vězení. Můžete ale také dostat jen podmínku nebo vyšší pokutu. Vše záleží na množství konopné drogy a také na soudci.

Pro pěstování konopí platí podobná pravidla jako pro držení konopných drog. Pokud budete pěstovat do pěti rostlin, dopouštíte se přestupku, v případě většího množství se dopouštíte trestného činu. Paradoxem je, že pěstování pěti rostlin je přestupek, ale držení více než deseti gramů marihuany je trestný čin. Teoreticky tedy nesmíte na rostlině vypěstovat více než dva gramy marihuany, což je v podstatě nemožné, protože průměrná úroda z rostliny se pohybuje minimálně v řádech desítek gramů. Za nepovolené pěstování konopí může soud udělit trest odnětí svobody v délce až pěti let. V praxi ale výrazně záleží na množství pěstovaných rostlin a obsahu THC v jejich květech. O výši trestu pak rozhoduje celkové množství THC v zabavených rostlinách. Dá se říci, že při pěstování v malém množství lze většinou vyváznout s podmínkou, pokud člověk doma zároveň nemá kilogramy konopí a neprokáže se, že drogu prodával. Pěstování registrovaných odrůd konopí s obsahem THC do 0,3 % je beztrestné, plochy nad 100 m2 je třeba předem ohlásit.

Na rozdíl od třeba Německa není v ČR zakázán prodej semínek konopí, a to ani odrůd s vysokým obsahem THC. Nikdo je ovšem oficiálně neprodává jako osivo, ale jako sběratelský materiál. Při prodeji by pak neměl prodejce inzerovat, kolik THC bude rostlina ze semene vypěstovaná mít nebo jak se po jejím požití může uživatel cítit. Ještě v roce 2013 jste si v českých growshopech, kterých jsou po celé republice desítky, mohli koupit pěstitelské vybavení, literaturu i zmíněná semena. Tato situace však byla trnem v oku represivním složkám státu. V listopadu roku 2013 provedla policie rozsáhlou razii, při které zabavovala growshopům zboží a obvinila celkem 83 lidí ze šíření toxikománie. Zátah byl proveden na základě judikátu Nejvyššího soudu v kauze malého growshopu. Soud rozhodl, že nabízení pěstitelských potřeb, semen konopí, literatury o jeho pěstování a potřeb k jeho zpracování a užívání tvoří ucelený řetězec, který naplňuje podstatu šíření toxikománie. Řada growshopů už po razii neotevřela, ale dnes je jejich počet pravděpodobně ještě vyšší. Velká část obchodu se odehrává na internetu. Provozovatelé growshopů přesunuli prodej semen na jiné společnosti a už nenabízejí prodej všech částí řetězce pod jednou střechou. Konopné tiskoviny se zase přesunuly do novinových stánků, ke knihkupcům a přímo do schránek abonentů.

Léčebné konopí

Podle odhadů užije v České republice konopí či jeho produkty pro léčebné účely asi 800 000 lidí ročně. Většina z nich ovšem využívá konopí z nelegálních zdrojů. Buďto si konopí sami pěstují, nebo obstarávají u známých. Češi jsou velkými domácími kutily a zahradníky. Mnoho lidí má víkendové domy (chaty a chalupy), jejichž neodmyslitelnou součástí je alespoň malá zahrádka. Dalším fenoménem jsou zahrádkářské kolonie ve městech, kde si lidé na pár metrech čtverečních pěstují svoji zeleninu a ovoce. Nejednu zahrádku a skleník zdobí rostliny konopí. Někdo je má jen na okrasu, jiní si vyrábějí vlastní masti a tinktury a samozřejmě nechybí ani rekreační uživatelé, kteří si přes léto vypěstují úrodu na celý rok.

  1. dubna 2013 vstoupil v platnost zákon o léčebném konopí, který umožňuje výrobu a distribuci konopí a konopných produktů s obsahem THC vyšším než 0,3 %. Byla zřízena Státní agentura pro konopí pro léčebné využití (SAKL), která spadá pod Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), jenž patří pod Ministerstvo zdravotnictví. Tato agentura mimo jiné uděluje licence pro pěstování konopí pro léčebné účely a zajišťuje výkup a distribuci vypěstovaného a sklizeného léčebného konopí. Počáteční nadšení z významného pokroku v legalizaci alespoň léčebného konopí vystřídalo hluboké rozčarování. Kvůli zdlouhavému výběrovému řízení na pěstitele a technickým nedostatkům při zavádění léčebného konopí do praxe se první léčebné konopí vypěstované v ČR dostalo do lékáren 2. dubna 2016, tedy po třech letech(!) od jeho legalizace. Cena za gram konopí byla pro pacienty stanovena na 100 Kč. Úhrada konopí z veřejného zdravotního pojištění bohužel nebyla schválena. Pro řadu pacientů byly náklady na léčbu legálním konopím příliš vysoké, a proto objem prodeje zůstal daleko za očekáváním. Během let 2016 a 2017 byla vypsána další tři výběrová řízení na pěstitele konopí, přičemž až třetí bylo úspěšné a vešlo v platnost dne 25. 8. 2018. Mezitím české léčebné konopí došlo a bylo dováženo ze zahraničí. Cena pro pacienty stoupla na 190–250 Kč za gram, což poptávku přirozeně nezvýšilo. V červnu 2018 se v českých lékárnách objevilo nejprve dovezené konopí s cenovkou 135 Kč za gram, následované českým konopím, které je ale dražší než to dovozové a stojí 170 Kč za gram.

Při zavádění léčebného konopí hraje od počátku roli neochota lékařů ho předepisovat. Ta vychází zejména z neznalosti léčby konopím a obavami z následků nepřesného dávkování. Lékaři jsou zvyklí předepisovat léky s přesně daným množstvím účinné látky. U květů konopí je sice množství THC i CBD stanoveno vyhláškou, zcela přesné dávkování účinných látek ale nelze zaručit. Tomuto problému čelí zavádění léčebného konopí do praxe i v řadě dalších zemí. Lze předpokládat, že s přibývajícími zkušenostmi s léčebným využitím a rostoucím počtem klinických testů se situace bude měnit a lékaři budou k léčebnému konopí stále přístupnější. Z hlediska zvýšené poptávky z řad pacientů by výrazně pomohlo, pokud by bylo léčebné konopí hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zda se tak stane, bude záviset na ochotě zákonodárců a síle konopné a farmaceutické lobby.

Konopná politika

Otázka legalizace konopí se line českou politikou již od raných devadesátých let. Přestože česká společnost je konopí velmi otevřená, nestalo se téma jeho legalizace nikdy tak silným na to, aby ho nějaká zájmová skupina prosadila. Jednoduchým argumentem odpůrců je známá úmluva OSN z roku 1961, která úplnou legalizaci signatářům de facto zakazuje. Česká republika mohla být bez nadsázky jednou z prvních zemí, která legalizuje konopí nejen pro léčebné, ale i pro rekreační využití. Podle znalců místního politického prostředí to však vypadá, že rekreační uživatelé se dočkají legalizace možná za deset let. Poslední vyjádření nové protidrogové koordinátorky Mgr. Jarmily Vedralové bohužel tento černý scénář spíše podporují. Předchozí koordinátor Jindřich Vobořil byl ve své koncepci mnohem vstřícnější a mluvil o potřebě revize kategorizace drog v mezinárodní úmluvě OSN. Rovněž zmiňoval potřebu hledání striktně kontrolované cesty k dostupnosti konopí pro rekreační účely. Jinými slovy Vobořil byl pro legalizaci rekreačního užívání, ale za přísně stanovených podmínek. Paní Vedralová však tuto koncepci shodila ze stolu.

V roce 2017 proběhly v ČR volby do poslanecké sněmovny. Téměř jedenáct procent hlasů v nich získala Pirátská strana, která navrhla legalizaci rekreačního užívání konopných drog a jejich pěstování a výrobu pro vlastní potřebu. Pirátská strana ale po volbách skončila v opozici, protože se odmítla podílet na vládě s trestně stíhaným premiérem. To ostatně nechtělo více stran, takže se podařilo vládu sestavit až po více než půl roce. Její životnost je ale velmi křehká. Obávám se, že v současné politické konstelaci, kdy se nejsilnější strana premiéra Babiše opírá o hlasy sociálních demokratů a komunistů, kteří jsou v otázce legalizace jakýchkoliv drog velmi opatrní, bude prosazování legalizace pro rekreační užívání velmi obtížné. To nakonec ukázalo schvalování pirátského návrhu na legalizaci, který sněmovnou v prosinci 2018 neprošel. Myslím ale, že alespoň pacienti mají poměrně dobrou naději, že se konopná léčiva budou hradit z veřejného zdravotního pojištění. Kouká z toho totiž dobrý byznys a na to většina zákonodárců u moci dobře slyší.

Na rozdíl od třeba Německa není v ČR zakázán prodej semínek konopí

Otázka legalizace konopí se line českou politikou již od raných devadesátých let