Vermehrung von Pflanzen

2110
blank
 V předchozích dílech našeho seriálu jsme si představili možnosti, jak pěstovat indoor. Dnes se podíváme na to, jak nejen v tomto prostředí množit rostliny. Množení rostlin může být v prostředí indoor pěstování levnou a snadnou cestou, jak získat nové rostliny z těch, které již máte. Tento umělý způsob reprodukce vám přinese rostlinu, která je geneticky shodná se svým rodičem.

V dnešní době existuje mnoho nástrojů a metod, které vám umožní rostliny množit – jejich řízkováním počínaje a vrstvením konče. Technika, kterou si zvolíte, závisí na tom, jaký druh rostliny si přejete rozmnožit a také na množství času a námahy, které do této činnosti investovat.

Řízkování

Jednou z nejkrásnějších věcí na rostlinách je, že každá jejich buňka dokáže duplikovat jakoukoli část a funkci rostliny. Po odebrání řízku z listu nebo stonku můžete po vytvoření správných podmínek stvořit zcela novou rostlinu.

Začněte s původní nebo mateční rostlinou, která je ve výborné kondici a má dostatek stonků, aby odebrání jednoho nebo více z nich nepoškodilo rostlinu příliš.

Řízkování stonku

Množení za pomoci řízků ze stonků je nejpopulárnější metodou množení dřevitých rostlin a okrasných rostlin. Jedná se o techniku vhodnou i pro pokojové květiny.

Pokojové rostliny se obvykle rozmnožují snadno. Najděte zdravý stonek bez květů, nemocí a škůdců. Za použití ostého a sterilního nožíku proveďte čistý řez v úhlu 45°, čímž maximalizujete oblast pro vytvoření kořínků. Řízky by měly být asi 7 až 15 cm dlouhé (pokud je rostlinka malá, mohou být kratší), musí mít špičku a nejméně dvě nebo tři sady listů.

Odstraňte spodní set lístků (nové kořínky se většinou tvoří právě z tohoto místa) a namočte právě vytvořený řízek do zakořeňovacího gelu. Tím napomůžete zacelení rány a novému růstu kořenů. Poté řízek umístěte do malého květináčku s vlhkým vermikulitem, perlitem nebo jiným nepůdním substrátem. Než vložíte řízek do pěstebního média, vyhlubte do substrátu jamku. Díky tomu zůstane zakořeňovací gel na stonku a nesetře se.

Udržujte nové rostlinky v teple a na světle, ale ne na přímém slunečním svitu. Řízky si obvykle libují ve vlhku. Pro zvýšení relativní vlhkosti vzduchu a vytvoření malého skleníkového efektu můžete květináčky umístit do igelitových sáčků. Pokud jich využijete, dávejte pozor, aby se nedotýkaly řízků. Pro zakrytí řízků můžete použít i čiré skleničky od majonéz a podobně. Jakmile se u řízků vyvinou kořínky, což může trvat několik dní ale i týdnů, přesaďte je do květináčů s vlhkou zeminou. Stav kořínků zjistíte jednoduše tak, že za rostlinku lehce (!!!) zataháte. Pokud ji povytáhnete, není ještě připravena. Jestliže klade odpor, můžete ji přesadit.

blank

Dokud se nové rostlinky neuchytí, pečlivě sledujte vlhkost i množství světla, které se jim dostává. Odstraňujte odpadlé lístky i napadené rostllinky, aby se v pěstebním prostoru nerozšířila plíseň.

Po zasazení řízků můžete listy zkrátit asi na polovinu. I nadále budou schopny provádět fotosyntézu, ale neztratí tolik vody při transpiraci (odpařování, pocení).

Květináče umístěte do igelitových sáčků, abyste zvýšili vlhkost kolem řízků, nebo si zakupte mhovací systém, který se o vše postará. Pokud jste zvolili příliš malé květináče, kořeny prorostou otvory pro odvod vody ve spodní části.

Protože citlivé řízky se odebírají z mladých rostlin, kořeny se vytvoří poměrně rychle. Nicméně je zapotřebí zajistit vysokou vlhkost, aby nevyschly.

Malé rostlinky přesaďte do větších květináčů s mixem 80 % organické zeminy a 20 % perlitu. Při zálivce použijte organické tekuté hnojivo. Pokud plánujete následné vysazení rostlin ven, pomalu je „otužujte“ (tento postup si přiblížíme v jednom z dílů našeho seriálu v budoucnu).

Při zasazování řízků dejte pozor na to, abyste je do substrátu vložili ve správné pozici, to znamená řezem do květináče.

Upozornění: Nové rostlinky nepřesazujte do venkovního prostředí rovnou, ale počkejte na to, kdy budou dostatečně silné a vzrostlé.

Řízky z listů

Některé rostliny, včetně pokojových okrasných, lze množit pomocí řízků z listů. Při této metodě je využit list a jeho stonek (řapík), někdy dokonce jen kousek listu. Vyroste vám zcela nová rostlina. Postup při vytváření řízků z listů je podobný, jako u řízků ze stonků a lze jej využít kdykoli během roku.

Vyberte zdravý, zcela vyvinutý list a odeberte jej spolu s přibližně třemi centimetry řapíku. Řízek namočte do zakořeňovacího hormonu a zasaďte celý stonek (až po okraj listu) do bezpůdního kořenícího substrátu. Po zasazení substrát kolem rostliny důkladně zavlažte.

Stejně jako u jiných technik řízkování umístěte květináček do igelitového sáčku, abyste dosáhli zvýšení relativní vlhkosti vzduchu a umístěte jej na místo bez přímého slunečního svitu. Po několika málo týdnech se vytvoří nové kořeny a rostlinku poté můžete přesadit do většího květináče.

Často se stává, že z jednoho řízku z listu vyroste několik rostlin. Opatrně tyto mladé rostlinky oddělte od mateřského listu a přesaďte je do samostatného květináče.

Řízky z kořenů

Řízky z kořenů je nejlépe odebírat, když je rostlina v latentním stavu a ořeny jsou plné karbohydrátů.

Odeberte asi 2 – 10 centimetrů dlouhé řízky z mladých kořínků, které jsou asi 0,5 až 1 cm silné. Kořínek odřízněte na konci, to znamená v místě nejblíž stonku a druhý konec seřízněte pod úhlem tak, abyste později poznali, který konec je který (horní bude mít přímý řez, spodní právě pod oním úhlem). V případě, že kořínek zasadíte vzhůru nohama, neporoste!

Řízky dejte do vlhkého zakořeňovacího média. Přibližně po třech týdnech vyjměte řízky z úložného místa a vložte je do bezpůdního substrátu do hloubky asi 5 – 7 cm. Umístěte květináček do igelitového sáčku, který umístíte na osvětlené místo bez přímého slunečního svitu. Po uchycení kořenů můžete rostliny „otužit“ a následně přesadit ven.

  • blank

  • blank

Pokud řízky vytváříte z jemných nebo malých kořínů, jednoduše je zakryjte jen slabou vrstvou substrátu.

Vrstvení

Ve stručnosti lze říct, že stačí zakrýt část stonku nebo větvičky půdou a tím docílíte tvorby nových kořenů. Tato metoda je často úspěšnější, než řízkování, protože nová rostlina získává vodu a živiny od původní rostliny. Jakmile je nová rostlina vyvinutá, můžete ji přemístit.

Jednoduché vrstvení

Většině rostlin s nízko rostoucími větvemi nebo stonky se daří při jednoduchém vrstvení.

Ohněte pružnou, nízko rostoucí větev k zemi a umístěte ji do malé jamky asi 10 cm hluboko. Z části větve, která bude pod zemí, odstraňte listy a postranní výhonky. Na půdu můžete kvůli udržení větve na místě položit káme. Je důležité, aby 15 – 30 centimetrů větve vyčnívalo nad půdu a také ji musíte udržovat vzpřímenou. Jde o vrchní část vaší nové rostlinky!

blank

K zakořenění obvykle postačí ohyb větve, vhodné ale je větvičku ze spodní strany narušit (naříznout nebo poškrábat), čímž docílíte rychlejší tvorby nových kořínků. Zemina musí zůstat vlhká a bez nežádoucích rostlin. Po jedné či dvou pěstebních sezonách je nová, zeminou zakrytá část rostliny připravena. Můžete ji odříznout a přesadit.

Vrstvení vrcholů

U ostružin a malin je optimálním způsobem vrstvení vrcholů, které se provádí koncem léta. Je hodně podobné jednoduchému vrstvení, ale vrchol rostliny se neponechává nad zemí, ale umísťuje se do hloubky 7 – 10 cm. Vrcholek poroste nejprve směrem dollů, poté ale provede ostrý obrat a poroste směrem vzhůru za sluncem.

Na konci podzimu či začátkem jara jsou již nové kořeny rozvinuté a objeví se nové výhonky. V tuto chvíli můžete novou roslinku odříznout od původní rostliny a přesadit na nové místo.

Spirálovité vrstvení

Spirálovité vrstvení se provádí tak, že několik částí jednoho stonku je zakopáno. Funguje dobře u živoucích rostlin a rostlin s pružnými větvemi. Ohněte stonek směrem k zemi jako při jednoduchém vrstvení, ale podle situace střídavě zakrývejte a odhalujte jednotlivé sekce stonku. Na konci by měl stonek vypadat jako had opakovaně se nořící do půdy.

V každé sekci by měly být jednotlivé pupeny střídavě zakopané a odkryté. Narušením či poškrábáním spodní strany zakopané sekce urychlíte tvorbu nových kořínků. V okamžiku, kdy jsou kořeny vyvinuté, můžete rostlinu odřiznout a přesadit.

Hromádkové vrstvení

Pokud máte hustě rozvětvené ovocné rostliny, které chcete rozmnožit, můžete vyzkoušet vrstvení oddenků. Během latentního období ohněte rostlinu asi 2 centimetry nad povrch zeminy.

Následující jaro rostlina vyprodukuje nové výhonky. Tyto výhonky zakryjte půdou, čímž kolem původní rostliny vytvoříte 15 – 20 cm vysokou hromádku. Z nových, zakopaných výhonků začnou vyrůstat kořínky. Na podzim nebo následující jaro můžete nově vyvinuté rostliny opatrně oddělit a přesadit.

Vzdušné vrstvení

Vzdušné vrstvení  lze použít u mnoha větších pokojových rostlin, stejně jako u ozdobných dřevin, jako je cesmína, rododendron či šeřík. Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud se vzdušným vrstvením začnete na jaře se stonky, které vyrostly minulou sezonu, nebo během letních měsíců aktuální pěstební sezony.

Použijte horní část větve nebo stonku, vyberte místo těsně pod kolínkem listu a odstraňte listy a větvičky pod i nad tímto bodem ve vzdálenosti asi 7 – 10 centimetrů. Oškrábejte malé množství kůry, nebo proveďte řez asi 2,5 cm dlouhý v jedné třetině stonku. Na odhalenou oblast použijte zakořeňovací přípravek. Asi hrstí rašeliníku obklopte ránu a vše zabalte černým igelitovým pytlem. Pečlivě zalepte všechny otvory, aby se rašeliník z obalu nedostal.

Jakmile jsou zformovány nové kořeny (1 – 3 měsíce u pokojových rostlin, 1 – 2 pěstební sezony u rostlin pěstovaných venku), uřízněte stonek těsně pod pytlem a zasaďte novou rostlinu jako normální sazeničku. Po pár měsících by měla být rostlina připravená na zasazení ven.

Dělení

Množení dělením je odříznutí nebo oddělení skupin odnoží do menších segmentů. Je důležité, aby měl každý segment pupen. Většina trvalek z dělení těží hlavně proto, že během svého stárnutí ztrácí na živosti. Navíc získáte více rostlin. Existuje mnoho způsobů dělení, ale základy jsou stejné.

Na podzim kvetoucí trvalky dělte na jaře, ty, které kvetou na jaře a v létě, dělte na podzim. Dělení na podzim musíte naplánovat včas, protože rostlinám trvá 4 – 6 týdnů, než se stanou natolik odolnými, aby vydržely první mrazíky. Na jaře dělení proveďte do nejdříve. Rostliny poté těží z chladnějšího a vlhkého počasí a jsou plně vyvinuté dřív, než nastanou letní vedra.

Dva nebo tři dny před dělením rostlinu řádně zalijte – tím napomůžete redukci stresu – poté rostlinu opět zasaďte, aby neztratila příliš vláhy.

blank

Kolem perimetru rostliny vykopejte zeminu. Jestliže naleznete velký kořenový bal, který nedokážete zvednout, překopněte jej uprostřed lopatkou. Jestliže má rostlina košatý kořenový systém, můžete jej roztrhnout. Rostliny, které mají oddenky (horizontální, podzemní stonky), lze dělit ostrým nožem.

Rostlinné segmenty ihned umístěte do kbelíku s vodou, aby neměly šanci vyschnout. Zatímco se rostliny máčejí, vykopejte díru přinejmenším tak hlubokou, jakou měla původní rostlina. Přidejte rašelinu, organický kompost a drůběží hnůj, aby rostliny měly při vývoji ohraničení.

Uložte rostlinný segment do díry, kterou poté naplníte vylepšeným substrátem. Řádně vše zalijte. Přidejte silnou vrstvu kompostu. Tím pomůžete rostlině přežít první zimu. Nezapomeňte trochu kompostu odstranit, aby se mohla půda prohřát.

blank