Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum

703
blank

Třezalka je považována za kouzelnou a léčivou, se již od nepaměti využívala v magii a k léčbě nejrůznějších nebezpečí a chorob, ochranou před bleskem počínaje a náměsíčností konče. Třezalku doprovází řada pověr, na nichž má hlavní podíl její červené barvivo hypericin obsažené v malých žlázkách, též nazývané „krev svatého Jana“. Právě toto barvivo způsobovalo u krav či koz při spasení většího množství růžové zabarvení jejich mléka a ve středověku to nemohlo být vykládáno jinak, než že byly uhranuty. V té době bylo toto bráno také jako dobrý důvod k oblíbeným honům na čarodějnice.

Johanniskraut

Třezalka tečkovaná je vysoká a vytrvalá bylina, dorůstající výšky 30 až 60 cm. Má dlouhý plazivý oddenek, z kterého vyrůstají přímé tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Lodyhy, které nejsou obklopeny květy, mají jednoduchou stavbu a jsou hustě olistěné. Lodyhy bohaté na žluté květy jsou v horní části vždy větveny do vidliček. Listy dlouhé maximálně 3 cm jsou na horní části rostliny spíše řapíkaté a ve spodní části spíše přisedlé. Proti světlu jsou v listech velmi dobře viditelné siličné nádržky a to jako prosvítající tečky spolu s roztroušenými černými tečkami žlázek, obsahujících červené barvivo hypericin. Tyto lístky jsou protáhle vejčité až podlouhlé s hladkými okraji.

Bohaté koncové květenství je sestaveno z pětičetných pravidelných žlutých květů, které mají až 25 mm v průměru. Okvětní lístky jsou kopinaté až vejčitě protáhlé se zlatožlutou barvou a jsou bohatě posety malými černými tečkami. Uprostřed tohoto krásného květu jsou tři svazky nápadných tyčinek. Svrchní semeník dozrává po oplození a mění se v tobolky, které mají kromě podélných nádržek také krátké šikmé pryskyřičné nádržky, čímž se liší od příbuzných, farmaceuticky bezcenných druhů.

Třezalka je rozšířena po celé Evropě, severní Africe, Asii a dokonce až i na střední Sibiři. Byla však dále rozšiřována do mnoha dalších oblastí. Kvete od června do srpna. Velmi dobře snáší horko, sucho a ve velké míře se vyskytuje od nížin po hory. Často vytváří rozsáhlé porosty na slunných stráních, pastvinách, na mezích, podél cest a ve světlých lesích. Můžeme ji však najít i v pobřežních houštinách a na vlhkých místech. U nás roste několik dalších podobných druhů třezalce tečkované, ty ale nejsou tak bohaté na siličné žlázky. Nejčastěji je třezalka tečkovaná zaměňována za třezalku skvrnitou, která se hojně vyskytuje na vlhkých loukách a mýtinách v horských a podhorských oblastech, ale liší se širšími vejčitými kališními lístky.

V červenci a srpnu se sbírá nezdřevnatělá kvetoucí nať, která obsahuje oficiální drogu Herba hyperici, velmi oblíbenou v lidovém léčitelství. Řezají se asi 30 cm dlouhé vrcholky s květy, které je ideální svázat do svazečků a sušit na dobře větraném temném místě.

  • blank

  • blank

Na slunci ztrácí požadovaná droga barvu. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga si zachovává původní zbarvení, má trpce nahořklou chuť a je téměř bez zápachu. Obsažené části jiného zbarvení ubírají droze na kvalitě. Třezalka obsahuje z velké části hlavně katechinové třísloviny, fenolická červená barviva s fotosenzibilujícím účinkem (což znamená možnost výskytu puchýřů na pokožce, při vystavení slunečnímu záření).

Tato bylina má lehké sedativní účinky, podporuje krevní oběh, vylučování žluči a působí antisepticky. V minulosti se třezalka používala při ledvinových a plicních chorobách, revmatismu, ischiasu, spáleninách, astmatu, gynekologických zánětech, na léčení hnisavých ran, nechutenství a proti hlístům. Dnes je nať třezalky používána jako součást čajových směsí s antisklerotickým a hypotenzivním účinkem a čajových směsí podporujících trávení. Extrakt z drogy se používá v hromadně vyráběných léčivých přípravcích s uklidňujícím a antiseptickým účinkem.

Zápar, připravený z polévkové lžíce drogy a ¼ l vody, se využívá při léčbě chorob trávicí soustavy (nechutenství, choroby jater a žlučníku), při poruchách nervové soustavy (nespavost, podrážděnost, nervová vyčerpanost, migrény, deprese, noční inkontinence apod.), při léčbě zánětů močových cest, gynekologických potížích a pro zlepšení krevního oběhu. Pro její antiseptické účinky se využívá zevně při koupeli na hemoroidy, k obkladům na hnisavé rány a ke kloktání. Její pomocí můžeme léčit popáleniny, kůži spálenou od slunce a zanícené rány včetně hemoroidů. K tomuto se s oblibou využívá i třezalkový olej, připravený naložením čerstvé natě této byliny do rostlinného oleje, kde se nechá vyluhovat. Můžeme ji tedy používat jako odvar, zápar, výtažek, vnitřně i zevně. Při využívání látek u této byliny musíme být opatrní při indikaci. V kombinaci s některými léčivy může třezalka vyvolat agresivní alergické reakce.

Lidé třezalku přezdívají také jako krevníček, prostřelenec a čarovník.

blank