Moje droga otvírá oči

701
blank

Roots je časopis o bylinkách, konopí a alternativním životním stylu. A právě do kolonky „Alternativní životní styl“ patří i zpovídaná kapela.

Conversation

Jindřich: Hned první otázka se týká názvu uskupení, proč Moje droga.

Pilgrim: Protože to je naše droga. Na hudbě jsme závislí. Já s tím žiju strašně dlouho, snad od 14 let a hned, co jsem tenhle styl slyšel, jsem věděl, že nechci nic jiného. A nejde s tím přestat. Třeba Sapphire ale začal na rocku…

Sapphire: Jo, já jsem začal na rocku, ale není to tak, že bych hudbu nějak selektoval. Prostě je to hudba…

Jindřich: Já to mám podobně jako Sapphire a musím se přiznat, že českej hip-hop moc nemusím…

Saphire, Frejm a Pilgrim unisono: My to máme stejně.

Frejm: Právě proto děláme tenhle projekt. Chceme do Česka něco přinést. Něco, co bude jinačí a poslouchatelné, protože tady každý dělá „ego tripy“ o tom, jak jenom on je dobrej a ostatní stojí za hovno a stejně to pak je tak, že ten co rapuje o tom, jak je dobrej, stojí sám za hovno. Chceme, aby lidi dělali hudbu s námi. Aby tu hudbu prožili. Když bude nějaká show, tak aby z ní odjeli naplněný a vyřáděný.


Jindřich:
Jak jste se vůbec dali dohromady?


Pilgrim:
 
Začalo to vlastně tak, že já jsem skončil v jedné práci, kde mě dost odrbali o peníze a hudba mi vždycky pomohla dostat se ze vzteku, tak jsem napsal tu písničku. A Páťu (Frejma) znám už roky a potřeboval jsem takové to křoví a jeho tvrdej hlas se mi tam hodil. Tak jsem mu napsal, a potom jsme se domluvili, že uděláme nějakou skladbu spolu. Já se v té době navíc doma hodně nudil, nikoho jsem na tom severu neznal, protože od šestnácti pořád někde cestuju…

Jindřich: S Kubou (Pilgrimem) jsem si krátce psal na fejsu a on zmínil jednu zásadní myšlenku, na které jsme se okamžitě shodli. Systém, v němž žije většinová společnost stojí za … I to je jeden z důvodů proč jsem se na váš příjezd těšil. Přenášíte tyhle myšlenky i do své hudby?

Frejm: Jasně. Chceme do toho dát svoje myšlenky. To, co jsme si prožili špatné a na ty věci, které jsou špatné, poukazovat. Otevřít lidem oči, aby nebyli ovce. Aby vyrostli a vylezli z davu.

Pilgrim: Víš jak, když je po kupě deset tisíc ovcí, budou si všechny rozumět. Vlci ne. Když máš dvě smečky vlků, jdou proti sobě. Vlci jsou prostě individuality. Liší se od sebe. Existuje vlčí smečka, ale taky vlk samotář. Jde o to být vlk a nenechat se systémem zařadit, protože když vypustíš ovci do stáda, už ji mezi ostatníma ovcema nenajdeš. Jsou prostě stejný.

Frejm: My máme v plánu otevřít lidem oči. Aby nebyli v řadě a nešli jen tam, kam jim to určuje systém. Aby zkusili žít svůj sen, i když jim nikdo nemůže zaručit, že jim to vyjde.
Jindřich: Co plánujete v nejbližší budoucnosti?

Pilgrim: Takovej plán na celej příští rok je udělat mixtape asi o deseti skladbách, který budou ke stažení zdarma, na všechno udělat videoklipy, dát do nich nějaké poselství a aby na sebe všechny navazovaly. Když si potom někdo pustí těch deset klipů za sebou, tak to bude jeden dlouhý příběh. Dohromady to bude tak hodinovej film. Jsme domluvení s Dope Production, kde nám dělali první klip. Všechny další budeme dělat s nima.

Jindřich: A co potom?

Pilgrim: My bychom se hlavně chtěli přiblížit víc rockovému stylu. Takový punk/rock/rap.

Frejm: Něco jako Limp Bizkit. Instrumentál a do toho rap. Základ hip-hopovej, ale k tomu kytara, basa a bicí.

Pilgrim: Takže na koncertě si budou lidi moct zapogovat. Zaskáčou si tam a odejdou s pocitem, že si to fakt užili. Taková obdoba punku, kterej jde taky proti systému. Pokud to teda neni hip-hop Rytmuse a dalších. To je hrůza.

  • blank

  • blank

Frejm: Tenhle jejich styl mě právě nebaví. Jejich show je ve stylu pravidelnýho zvednutí ruky do rytmu a to je všechno. My chceme běhat a skákat. Udělat bordel a pořádně ty lidi rozžhavit. Aby se ráno probudili a řekli si „Ty bláho, to byla akce…“.

Pilgrim: Co ráno? Odpoledne se probudit… Chci, aby odcházeli zpocený. Stejně jako my. Ne navoněný po tom, co jsem dvakrát mávnul rukou, donutil je zopakovat text a hotovo. Tohle jim nabídne každej druhej. Každej raper, kterej začne, dojde po roce k tomuhle. Přijde, odkváká svoje a zas jde.

Jindřich: Kde na to chcete brát peníze?

Frejm: Zatím do toho cpeme všechno, co máme. To je i ten náš název – Moje droga. Dokážeš si třeba ty představit, že bys byl bez časopisu?

Jindřich: Určitě ne…

Frejm: A to je přesně ono. Právě člověk, co chodí denně do fabriky, domů, do fabriky, domů… nemůže tenhle pocit znát. Já píšu texty z toho, co znám. Nekecám bláboly o tom, co jsem si doma vymyslel, když jsem byl zhulenej. Píšu je o tom, na co jsem nasranej, o životě, na kterej jsem nasranej a chci ho žít jinak a ukázat, že to jde.

Pilgrim: Ono nejjednodušší je stěžovat si. Těžké je to otočit a začít dělat něco jiného. Je snadný ráno vstát, jít do rachoty, kde ti šéf řekne, co máš udělat, dostaneš za to nějaké peníze… A být prostě ovce. Proto chceme ukázat lidem, že mohou být i vlci. I to je důvod, proč spolupracujeme s Corrupt Crüe, což jsou motorkáři a bikeři, punkáči a anarchisti… Prostě maj autority u prdele. Jezdí motokros a na internetu sháněli někoho, kdo by jim dělal hudbu do jejich klipů. Dokážeš si představit, jak začíná show, a na pódium vyjedou dva motorkáři, který tam budou celou dobu řádit?

Jindřich: To zní hodně zajímavě. Vy jste ale přijeli tři a mluvíte jen dva. Slovenský DJ vašeho uskupení Sapphire zatím jen pochválil české pivo…

Pilgrim: On je typický DJ a nemluví…


blankSapphire:
Mluvím, ale oni se rozkecali dost. Já to vidím tak, že teď jde hlavně o to, aby se rozšířil „fan base“ téhle hudby. A taky bych chtěl, abychom si jednou zahráli v mém městě, což je Čadca. Já se momentálně živím taxikařinou, a když v autě poslouchám Mojí drogu, tak se všichni ptají, co to je a chtějí, abych to dal víc nahlas. Chystám ale stěhování do Prahy, kde chci dělat IT nebo něco kreativního, nakoupit si techniku, klávesy a tak.

Pilgrim (skáče Sapphirovi do řeči): Ono je to tak, že na tom pódiu je DJ zbraň a rapeři jeho náboje. On nás vypouští. A zrovna u něj vím, že ho můžu mít kdykoli za zády a nikdy mě nezradí. (poznámka autora: k tomu se váže poměrně dlouhá historka, která ale není publikovatelná). On je navíc hrozně ambiciózní.

Sapphire: Hele, já jsem měl doma klávesy. Přišel jsem k nim a zkoušel. A když jsem si řekl, takhle ne, zkusil jsem to jinak. A naučil jsem se číselnou kombinaci. No a když si ty klávesy očísluješ od jedné do osmi a naučíš se hrát levou a pravou rukou… Program, co se teď učím, je o něčem jiném. K tomu, když jsem si sedl a zkusmo kliknul na malinkou ikonku, vyběhl mi obraz s tisícovkou dalších ikon pro nastavení… to si jen řekneš „Aha, tak tohle odložím na později.“

Jindřich: Pro DJing ale kromě znalostí a zkušeností potřebuješ i vybavení…

Sapphire: To jo, proto jsou teď nejdůležitější finance. Musím pořídit nové klávesy, věci na jejich propojení s kompem, noťas… je toho dost. Já si udělám v Praze malé studio, tam bychom mohli rovnou nahrávat. Je to prostě lepší, žít takhle. Já jsem v Žilině taky makal ve fabrikách a byl jsem bez energie, bez kreativity. Takovej vypnutej. Nic se mi nechtělo. Plno lidí je kreativních, ale nerozvíjejí to. Já mám třeba kamaráda, kterej dělá v automobilce. Umí hrát na housle, ale v životě na tom pořádně nepracoval. A vsadím se, že kdyby ten svůj talent rozvíjel, mohl by být jinde. Člověk musí mít cíl a jít za ním.

Jindřich: Plánujete prorazit i v zahraničí?

Frejm: První ambice je Česko, potom ale chceme na západ. První produkci nám dělá Němec. Spousta českých raperů táhne spíš na Slovensko nebo do Polska. Tím ale shazujou svojí úroveň. Já chci na druhou stranu. Spolupracovat s Němci, Angličany, Francouzi nebo Španěly.

Dovětek autora: Rozhovor byl mnohem, mnohem delší a celý se sem nevejde. Bavili jsme se o tetování, českém pivu (které si v Baru Bernard Sapphire opravdu chválil), lidských robotech, krádežích psů, zákonech postavených na hlavu, minulosti marihuany v historii lidstva a mnoha dalších věcech. Klukům moc děkuju za návštěvu a těším se na slíbené vystoupení v mém oblíbeném podniku.

Fotografie: Šárka Nováková, Jindřich Krása

blank