Underrated raspberry

774
blank

Kdo by neznal lahodné červené maliny. Jsou častým mlsem na zahrádkách v plodných kultivarech díky svým mimořádně chutným plodům, které si vychutnáváme pro jejich náramnou kyselosladce navinulou chuť. Ta vytvoří v ústech skvělý pocit libosti a v hlavě něco jako uspokojení z odborného posouzení organoleptických vlastností v kategorii náramné mňam. A lesní maliny jsou ještě o další kvalitativní třídu dál, suprmňam.

Maliník

Mají ale jednu zásadní nevýhodu – jsou daleko, rostou dost od sebe, jsou malé, neumyté, červivé a někdo je už před námi sesbíral. Když se ale ke sběru této lahodnosti vypravíte a budete úspěšní, tak vás asi budou bolet nožičky jako vedlejší účinek kilometrů cest do odlehlých nevysbíraných lokalit mezi medvědy, vlky, lesníky, houbaře, veverky, jezevce nebo lišky. Ovšem tito si vás mohou zaměnit za neméně libou dobrůtku, a také slupnout jako malinu; odborně řečeno sežrat.

Maliny na konci léta s příchodem chladných rán sice ještě plodí, ale plody ztrácejí své chuťové parametry a nejsou už tak dobré. Příroda je ale šikovně střídá jablky. Plody maliníku se využívají hlavně k chuťové úpravě bylinných směsí a výrobě chutných sirupů, marmelád, vín a dalších nápojů. Sušení malin nejmenuji, protože k tomu je zapotřebí vakuum. Sirup nesnáší alkalické prostředí, kdy mění barvu a má tendenci se vysrážet. Proto je vhodné ho nepatrně přikyselit vitamínem C, vinným octem nebo kyselinou vinnou či citrónovou.

Plody nebo nápoje z nich se využívají pro zlepšení chuti k jídlu při nechutenství, pro maskování nechutných léčivých čajů, při horečnatých onemocněních pro pocení, zánětech hrtanu. Dříve se podávaly proti revmatizmu a dně, podobně jako vonné a lahodné lesní jahody. Dostatek plodů maliny se obvykle mlsal při tuhé stolici.

Sirupy i marmelády se připravovaly podobně. Rozmačkané plody se propasírovaly sítem, aby se zbavily zrníček a po přidání stejného množství cukru se vařením snížilo množství vody na potřebnou konzistenci za odběru pěny, která se odmlsala zvlášť. Poté se vše pečlivě uzavřelo do lahví a čekalo se na spotřebu.

Když se přidalo na litr tohoto hustého roztoku asi 5 l převařené vody a dalo do demižónu kvasit s ušlechtilými vinnými kvasinkami, získali jste malinové víno, které se užívalo po roce odkladu při kašlech, nastuzeních, teplotách, bolestech v krku, astmatech a depresích. Takové lahodné čůčo s určitým nebezpečím spočívajícím právě v oné příjemné pitelnosti a slazené omamnosti.

Podzimním experimentem na lehce pokašlávajících dobrovolnících včetně mně jsem zjistil, že se pilo dobře a nenápadně, přičemž zábava kolem stolu pilně zesilovala za mohutného pění písní, vyprávění veselých příhod a křižovatek vtipů, až nadešla chvíle odchodu, neb došlo.

Odborníci tvrdí, že zavařenina, marmeláda, džem, povidla a sirup pomáhají při tuhé stolici, takže další experimentování bych už jaksi nechal zase na vás.

Z dob, kdy se pívalo kde co, se zachoval recept na osvěžující nápoj limonádového typu k ředění vodou. Před použitím se připravovala kombinace 2 l malin s 1 l vinného octa, která se po promíchání nebo promixování nechala den stát. Potom se propasírovala přes cedník ke zbavení se jadérek a zavařila s cukrem. Co nevypil člověk, to vypily mušky octomilky.

  • blank

  • blank

Malina není jen plod, ale pro bylinkáře hlavně list. Respektive list maliníkový, který je od ostružiny snadno rozeznatelný bílým potahem na spodku listu, který omezuje odpar. Většina druhů maliníků má oproti ostružině jen nepatrné trny. Maliník roste na okrajích světlých lesů při cestách a pasekách až do výšky chlapa. Většinou ale do výšky puberťáka. Na půdu je náročnější, protože podle její kvality roste do výšky i plodí. Potřebuje celkem pravidelnou zálivku, protože v lesní skromné půdě bývá vody buďto bažinohodně nebo suchomálo. V horší půdě je maliník vytlačen skromnější ostružinou.

Ostružina navíc snáší přímé sluneční světlo. Maliník chce lehké přistínění a ochranu před větrem, jinak jsou jeho plody menší a on sám není schopen dobře konkurovat okolní vegetaci. Maliník je trvalkou, takže za rok už víte, kde ho u lesa hledat.

List se sbírá, dokud je mladý a kypící zdravím rostliny. Je to na něm dobře vidět. Suší se v tenké vrstvě, protože se snadno zapařuje. Toho se ale lidé naučili využít k fermentaci. Fermentačních postupů je celá řada. Asi bych vybral následující: list se nechá hrubě načechrán v tlusté vrstvě den zavadnout, případně se poseká na menší kusy například sekačkou, potom se napěchuje do fermentační nádoby (truhla, hrnec) a nechá se v teple fermentovat 1-2 dny. Je potřeba hlídat, aby teplota nepřekročila 40 °C. Potom se fermentováním zčernalý rozloží v tenké vrstvě do sušárny k rychlému usušení při teplotě do 50 °C.

Fermentací se zvýrazní kořenitá chuť více podobná fermentovanému černému čaji a podobně jako v něm se připraví třísloviny na bylinářské využití jako lehce protizánětlivé thé. Zároveň se ale zničí všechny ostatní žádoucí účinné látky i vitamíny. Jako fermentovaný nápoj a náhrada dovozového čaje se dříve kombinoval list maliny s listem ostružiny, jahodníku a případně vrbkou úzkolistou. Kombinace těchto bylin se dá ale dobře využít i bez fermentace na docela dobrou bylinnou směs bez významných zdravotních i vedlejších účinků, snad jen svým objemem tekutin zvyšujícím produkci moči a tím celkem vhodně pročistí urologický trakt.

List maliníku nasušený do zelena se doporučuje pro zlepšení třetího trimestru gravidity a porod, protože se předpokládá, že má v sobě nějakou dosud neobjevenou účinnou látku s příznivým účinkem na dělohu.

Z listu maliníku se připravuje samozřejmě čaj (zápar): ½ – 1 lžíce řezaného listu se spaří 10 – 20 minut pod pokličkou ve 2 – 3 dcl vody a po vychlazení pije. Lze přidat i další byliny, například kontryhel, přesličku, řebříček, heřmánek, fenykl, chmel, lopuch, kopřivu, pampelišku, jetel a mnoho jiných pro ženy v jakémkoliv poměru. Pití čaje potom doporučuji 2- 3x denně mimo jídla, nedopitým zalít květiny v květináči. To, co zůstane v cedníku, je pochoutka pro žížaly.

Ze samotného maliníku se připravoval čaj s mírným účinkem na bolesti v krku, vředy a záněty v ústech, v žaludku i ve střevech, při revmatizmu, potížích s ledvinami, prostatou, pro údržbu gravidity (mimo první trimestr u fyzicky i krátkodobě se namáhajících žen), při vynechávání menzes a bolestivém premenstruačním syndromu, při horečnatých nemocech, chřipkách, nachlazeních, při zimnici, hemeroidech a ve většině jmenovaných případů se dělala podobná příprava záparu také pro sedací koupele.

Poznamenávám, že plody maliníku velmi snadno podléhají hnilobě, proto jsou průmyslově pěstované maliny proti snadnému hnití ošetřeny silnou protiplísňovou chemií, u níž si nejsem jist, jak moc poškozuje játra, takže kupované maliny zapíjejte detoxikačním čajem z ostropestřece. Raději si pěstujte maliny sami a jezte je na záhonku nebo si berte do lesa elektrický paralyzér, jehož blesky a zvuk elektrických výbojů obvykle veškeré divočáky, medvědy a násilníky tamo se vyskytující odpudí lépe než řev klasické tchýně.

vychutnáváme pro jejich náramnou kyselosladce navinulou chuť. Ta vytvoří v ústech skvělý pocit libosti a v hlavě něco jako uspokojení z odborného posouzení organoleptických vlastností v kategorii náramné mňam. A lesní maliny jsou ještě o další kvalitativní třídu dál, suprmňam.

blank