Evropská zpráva o drogách 2018 – naděje, nebo pokračování zlého snu?

135

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) zveřejnilo 7. června Evropskou zprávu o drogách. Na pražskou tiskovou konferenci ke zveřejnění zprávy přijela výsledky za EMCDDA prezentovat Marica Ferri. Údaje za Českou republiku pak prezentoval Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Jako největší problémy v EU uvedla Marica Ferri zvýšení dostupnosti potentnějšího kokainu, zvýšení lokální produkce psychotropních látek a jejich výskyt ve věznicích, příval nových psychotropních látek s neznámými vlastnostmi, vysoké hodnoty smrtí způsobených předávkováním, ale také výzvy vycházející z významné změny přístupu ke konopí v globálním kontextu.

„Navázat na globální legalizační hnutí je pro nás v současnosti jednou z priorit. Proto nás zajímalo, jaké kroky konkrétně EMCDDA preferuje v Evropě. Zdálo by se, že konečně zareaguje na liberalizaci v mnoha státech včetně v současnosti legalizující Kanady. Například vyjádřením ve smyslu doporučení státům EU, aby po vyhodnocení vědeckých poznatků a dle lokálních specifik zaujaly politické stanovisko, kterým by se připojily k aktuálně sílící liberální vlně. Ta se týká právě relativně málo nebezpečných psychotropních látek, mezi něž konopí neoddiskutovatelně patří. Opak je ale pravdou,” uvedl poslanec Pirátů Tomáš Vymazal, který se problematice regulace konopí věnuje.

Podle EMCDDA je potřeba rozšiřovat pravomoci a povinnosti represivních složek kvůli přílivu nových produktů obsahujících THC, které budou přicházet z nově vznikajících legálních konopných trhů všude po světě. Negativní postoj k legalizačním snahám vyplynul nejenom ze samotné zprávy, ale i z vyhýbavé odpovědi Marici Ferri na dotaz. Marica Ferri totiž uvedla, že příslušné státy se podle ní musejí držet zavazujících mezinárodních smluv o psychotropních látkách a zároveň by měly svou politiku zakládat na racionálním vyhodnocování současných vědeckých poznatků.

V této odpovědi je však jasný rozpor – mezinárodní úmluvy týkající se psychotropních látek totiž ani zdaleka nejsou dokumenty vzniklé na základě vědeckých poznatků o psychotropních látkách. Zařazení látek na seznamy podle jejich deklarované „nebezpečnosti“ a diktát represe v tomto směru byly v té době (a stále jsou) spíše geopolitickým tahem než bezpečnostním opatřením pro zvyšování životní úrovně samotných obyvatel daných států.

Momentálně nám tedy nezbývá, než s nadějí hledět přes oceán – z Kanady se totiž již brzy bude muset ozvat rozhodující stanovisko vyjadřující jejich postoj k dotčeným mezinárodním úmluvám – podle posledních informací by mělo být jasno do konce července. Právě Kanada se totiž v posledních měsících stala nejvýraznějším tahounem legalizačního hnutí, protože se jako jediná země na vládní úrovni zabývá otázkou vypořádání se s prohibiční povahou mezinárodních úmluv týkajících se psychotropních látek, kterými je Kanada vázána stejně jako Česká republika.

A teď trocha té „nudné“ statistiky

Co se týče zmínek o České republice, není jich v dokumentu málo. Jak už to tak bývá, některé jsou relativně pozitivní, jiné již méně. Česká republika se zde poměrně nově vyskytla mezi zeměmi, v nichž byly odhaleny laboratoře pro výrobu heroinu z morfinu. Kromě ní se na inkriminovaném seznamu objevilo také Nizozemí a Španělsko. Takový trend je na evropském trhu novinkou, jelikož donedávna byl heroin ve velké míře spíše dovážen – v Evropě se „tradičně“ vyráběl většinou podomácku z máku a produktů z něj. Tato změna je podle EMCDDA pravděpodobně způsobena snahou o snížení nákladů a také snížení rizik záchytu.

Česká republika je ve zprávě EMCDDA mimo jiné (pro znalé ne úplně překvapivě) popsána také jako dlouholetý zdroj většiny pervitinu (metamfetaminu) v Evropě. Nově se k ní ale přidávají také příhraniční oblasti sousedních zemí. Z 291 nahlášených nelegálních laboratoří na výrobu pervitinu v Evropě jich však bylo 261 nahlášeno právě v České republice. Převažují zde malé laboratoře zásobující domácí trh. Větším problémem jsou však velké výrobny, v jejichž provozu je často zapojen organizovaný zločin a které produkují pervitin pro vývoz. Český pervitin je připravován většinou z výrobků obsahujících pseudoefedrin, jež mají svůj původ často například v Polsku – u nás jsou totiž léky obsahující pseudoefedrin silněji regulovány.

Pervitinová čísla např. o injekčních uživatelích z ČR jsou tak prominentní, že si monitorovací centrum neušetřilo poznámku o tom, že jim Česká republika pokřivuje statistiku: „Celkový obraz situace s amfetaminy je ovšem silně ovlivněn Českou republikou, na kterou v Evropě připadá 87 % nových klientů užívajících injekčně metamfetamin.“ Údajům o celkovém užívání pervitinu odpovídají i počty osob žádajících o léčbu, které jako primární drogu uvádějí pervitin. Součet hodnot z České republiky a Slovenska dává dohromady 90 % ze všech 9 200 klientů žádajících o specializovanou léčbu závislosti na pervitinu v Evropě.

Také v oblasti užívání konopí mezi studenty držíme první místo, s 37 % celoživotní prevalence; druhou pozici v této „disciplíně“ získala Francie s 31 %. Situace v kontextu halucinogenních substancí je z pohledu naší republiky také velmi zajímavá: ačkoliv je průměrná evropská hodnota prevalence užívání LSD a halucinogenních hub u mladých dospělých (15–34 let) odhadována kolem 1 %, Česká republika (společně např. s Finskem a Nizozemskem) vykazuje nadprůměrné hodnoty (halucinogenní houby – 3,1 %, LSD – 1,4 %).

Na závěr bych ráda uvedla něco pozitivního a řečnické přání: „Ze statistik popisujících výsledky přístupu snižování rizik (harm reduction) a negativní důsledky rizikového užívání vyplývá, že Česká republika, i přesto, že patří mezi země s nejmenším dedikovaným rozpočtem na potřeby protidrogové politiky, vykazuje velice pozitivní výsledky. Protidrogová politika je však více než jen snižování rizik – je potřeba myslet také například na různé přístupy prevence, na kterou se v našem rozpočtu již roky nedaří najít dostatečné prostředky. Současně je nutné uvažovat a usilovat o racionalizaci regulace psychotropních látek jako takových, jelikož jejich postavení mimo zákon potenciální problémy s jejich užíváním jen zhoršuje.

 

Celou zprávu, která je nabitá nejen zajímavými informacemi, ale i pěkně zpracovanými grafy a infografikami, můžete nalézt (i v češtině) na adrese http://www.emcdda.europa.eu/publications/edr/trends-developments/2018

Aktuální vývoj v Kanadě popisuje web: https://www.theglobeandmail.com/news/national/ottawa-urged-to-withdraw-from-un-drug-treaties-ahead-of-pot-legalization/article35185924/