Přes dva tisíce lidí si užívalo jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Rock In Roll v kulisách Novorolského rybníka. V sobotu 28. července se slavilo ve velkém stylu. I letos byl samozřejmostí kvalitní výběr interpretů a kapel mnoha žánrů, takže byl spokojený opravdu každý.

Jako první se divákům představila mladá kapela Megaphone. Jejich vystoupení první návštěvníky pohladilo povedenými funky rytmy, které nikoho nenechaly klidným. Čekání na další vystoupení si mohli zájemci krátit u řady stánků s pivem a občerstvením. Na písčité pláži nechyběly dva bary ani dýdžej. K tomu jste se v parnu mohli zchladit ve zmiňovaném rybníku, což řadě fanoušků přišlo vhod.

Před druhou hodinou už se k pódiu hnali hudební fajnšmekři. Čekalo tam na ně totiž nevšední spojení – stále skvělá zpěvačka Monika Načeva tu totiž zpívala své tklivé a zastřené melodie za doprovodu legendárního kytaristy Pražského výběru a skupiny Stromboli – Michala Pavlíčka. Jeho akustická kytara se s výjimečným hlasem zpěvačky skvěle doplňovala. Nakonec pak nesměla chybět jedna z nejlepších skladeb české populární hudby devadesátých let vůbec – „Udržuj svou ledničku plnou“, s dokonalým textem spisovatele a textaře Jáchyma Topola. Během výše popsaného setu už se areál začal zaplňovat a vedro nepolevovalo. Proto se příchozí řádně občerstvovali pivem, drinky a řada z nich se zastavila i u stánku s merch předměty festivalu – nutno podotknout, že zejména trička se jim později ještě určitě hodila.

Pak už se na scéně objevil devětačtyřicetiletý zpěvák, multiinstrumentalista, muzikálový herec i skladatel Viktor Dyk (pozn. redakce: rozhovor s ním jste si mohli přečíst v ROOTS 04/16) se svou kapelou WAW. Jejich řízný rokenrol a chytlavé melodie na takový festival zkrátka patří. Tohle sedlo na jedničku.

Během přípravy další kapely vedro k šílení pomalu začal střídat déšť. Ve chvíli, kdy se na pódiu objevila Rock Opera Praha, začalo peklo, a to doslova. Poprchávání vystřídala průtrž mračen a bouřka, která většinu návštěvníků vyhnala do velkých stanů s výčepy a do přilehlé restaurace. I tak si ale zbytek diváků vystoupení tohoto tělesa, které je na české hudebně-divadelní scéně pojmem, užil. Praví rockeři, kteří se neschovali, tak slyšeli to nejlepší z pera skladatele Milana Steigerwalda. Songy, které scénu málem rozbouraly, si zazpívali Pava Forest, Jiří Zonyga či již zmiňovaný Viktor Dyk. Během vystoupení dokonce vypadl proud, a tak si jednu skladbu vokalistky zazpívaly bez kapely, v té chvíli přítomným mrazilo v zádech nejen z deště. Jak už to tak bývá, ve chvíli, kdy kapela končila, počasí se umoudřilo.

Následující Kamil Střihavka se svojí partou Leaders si tak zase užíval zpočátku až moc ostrého sluníčka. A jaké bylo jejich vystoupení? Jednoduše profesionální – nutno podotknout, že možná až moc. Publikum slyšelo i několik průměrným skladeb, které byly ale bravurně zahrané. Byl to prostě hard rock toho nejlepšího kalibru, i když trochu těžkopádný. A závěr nemohl patřit ničemu jinému než dokonalé devadesátkové skladbě „Země vzdálená“. Trochu oddechu si mohli všichni užít při setu písní skupiny Sto zvířat. Tihle neskuteční pařmeni se na pódiu prostě baví. Zvířata byla boží.

Usušené publikum, které si obléklo zakoupená trička, už pak při smrákání čekalo na stálici českých festivalů a klubů – Vypsanou fixu. Jejich špinavý kytarový rock už dávno nebaví jen teenagery. Je to kvalitní hudba, která publikum pořádně rozproudila.

Po ní už všichni netrpělivě čekali na další partu. Nesmrtelní punkeři Visací zámek to prostě umí a dokázali to znovu i na Rock In Rolu. Hrají už přes 35 let a je to znát, umí si totiž ze sebe udělat legraci a humor k jejich koncertům neodmyslitelně patří – zkrátka „Punk’s not dead, vy volové!“.

Celý program pak ukončil set skladeb další stálice českých festivalů – skupiny Znouzecnost, při kterém ale znovu začalo trochu pršet. Ti, kteří zůstali až do konce, se mohli těšit na úžasný ohňostroj.

 

Jiří Švec: Srdce nám buší v rytmu Rock In Rollu

Jiří Švec je hlavním organizátorem festivalu Rock In Roll. Kromě toho je ale tento novorolský rodák i úspěšný zpěvák, kytarista a herec, který v současné době žije v Praze. Po letošní akci jsme mu položili několik otázek.

Jaký je tvůj první dojem z akce? Překvapila tě návštěvnost?

Teď, když už jsem se z toho všeho vzpamatoval, jsem úplně nadšený. Protože desátý ročník překonal všechna naše očekávání. Ten den nám ne úplně přálo počasí, a když to řeknu povzneseně – bouřka ukázala, jak silný náš festivalový tým je. I v minulých letech nám to šlapalo skvěle, ale musím říct, že letos se to posunulo ještě o level dál. Cítím ohromnou hrdost na lidi, které kolem sebe v rámci Rock In Rollu mám.

Co se tobě osobně líbilo nejvíce, na co budeš z letošního ročníku vzpomínat?

Budu vzpomínat hlavně na náladu v backstage, protože se podařilo najít partu kapel, která se dobře zná. Každá parta, která přijela, se s tou předchozí objímala. Byla tam úžasná, přátelská atmosféra, která je na jiných – větších festivalech těžko k nalezení. Všichni, co festival děláme, jsme s ním vyrostli, a není proto divu, že srdce nám buší v rytmu Rock In Rollu. Rozhodně budu vzpomínat na empatii, která tam letos byla víc než kdy dříve. Další ročník je pryč, už začínáte chystat ten další?

Připravuješ se už teď na další – již jedenáctý ročník festivalu?

Ta jednání byla zahájena už před dvěma měsíci. Musíme totiž vždy co nejrychleji zareagovat na trh kapel. Ty slavnější totiž mají dost plné termíny a pro nás jsou jednání těžší. Musíme se totiž prodrat mezi většími festivaly i mezi těmi, které sponzoruje nějaká velká firma. Nám se ale daří kapelám jít naproti právě díky již zmiňované empatii. Kromě toho už samozřejmě řešíme i vizuál. Prostě s neodpočineme – začala už nová kapitola naší práce, na kterou se moc těšíme.

 

Autor fotografií: Patrik Nguyen (oficiální fotograf RiR)