Generace Z jsou děti narozené mezi lety 1995 – 2014. V současnosti se nad nimi vznáší řada otazníků. Především pak, jak si potomci dnešních třicátníku a čtyřicátníků povedou, až na ně přijde řada? Jakou budoucnost jsme jim vůbec nachystali?
Kdo jsou tedy příslušníci Generace Z a co od nás chtějí? Tak například víme, že tato generace si adoptovala odlišné zvyky, co se týče přístupu k penězům. Řada odborníků se shodla, že tomu tak je proto, že vyrůstali v době ekonomické krize, která vypukla na podzim roku 2007.
Takže se obchodníci ujali úkolu zjistit, jak nejlépe se přiblížit této generaci a porozumět jí. Čili byla provedena řada důsledných průzkumů a studií, protože právě teď ti dříve narození opouštějí střední školy a univerzity a zaplavují pracovní trh. Ve skutečnosti firmy hledají pouze nejlepší vzorec k co možná nejsnadnější cestě, jak vymáčknout z nové nákupní síly nejvíce peněz.
Čili na internetu lze nalézt tuny a tuny článků a úvah a všemožného braku o tom, že jsou „Zéčka“ prostě trochu jinde. O tom, že jsou výborní v IT technologiích, digitální komunikaci či marketingu a že jsou závislí na sociálních sítích (skutečně?). To všechno už víme.
Přesto autoři dusící internet stále produkují podobné smetí. Dokola a dokola je ta stará veteš recyklována, předeprána, vyprána, vymáchána, vyždímána, vyžehlena a proměněna v nový, elegantní, ale pořád ten stejný odpad. A to za použití líbivých a mocných termínů jako jsou hojnost, komunikace, zvyky, mladí konzumenti, bezpečí, debet, kredit, power, kariéra, potřeby, rovnost, sociální média, dopady, recese, vzestup, pád, peníze, více peněz. Prachy!
Břemeno
Kde ještě tedy mohou zájmy Generace Z být? Jednou věcí si můžeme být jistí hned. Jednoho dne to budou oni, kdo bude určovat, jak (ne)dobře se budeme mít v podzimní části našich životů. Tak, jak jsme my nastavili jejich osud, stejně může být nastaven i ten náš.
Ta špatná zpráva je, že jsme totálně selhali, chceme-li hovořit o tom, že je čeká slibná budoucnost. Svět, který se jim chystáme předat, se stal více či méně břemenem.
Smíření s osudem
Ta dobrá zpráva je, že Zéčka nezuří po pomstě. Namísto toho se tak nějak vyrovnávají se skutečností, že svět je plný sraček. Jejda, omluvte mě; Mám na mysli nadměrné odlesňování, znečištění vodních zdrojů, globální oteplování, neudržitelný populačnímu růst, sociálně-ekonomickou nerovnováhu, bezpráví, diktát korporátních organizací, terorismus, korupci, války.
Moment! Tady jsou! To jsou ta mocná, silná slova. Ta, vůči kterým odmítáme vlastní zodpovědnost a předstíráme, že vše je naprosto v pořádku. Není.
Generace Z má tendence jim naslouchat lépe než my. Oni by mohli… Oni musí být ta generace, která odkloní současný vývoj lidstva od jistého pádu do pekel.
Třeba 14 letá mladá dáma z Kanady Hannah Alper. Kdysi byla obyčejnou dívkou, která milovala zvířata. Už ve svých devíti letech si začala uvědomovat globální problémy a toužila něco změnit. Založila si tedy blog „k inspiraci dalších, aby se k ní připojili a uvěřili, že pokud se i ty nejmenší maličkosti sečtou, v důsledku udělají obrovské změny“ (Více se můžete dovědět na https://callmehannah.ca.s209419.gridserver.com/). Hannah se už i několikrát objevila na TEDx konferencích jako řečník. Poslechněte si, co nám chce říct. Myslí to vážně.
Boyan Slat je 23letý vynálezce z Nizozemí, který se rozhodl uklidit naše smetí. Doslova! Boyan stojí za projektem s názvem The Ocean Clean Up (https://www.theoceancleanup.com/). Do dneška se mu podařilo od různých dárců z celého světa nashromáždit přes 31 miliónů dolarů pro svůj projekt. Ten má ambice do pěti let vyčistit až polovinu Velké tichomořské odpadkové skvrny (Great Pacific Garbage Patch). Příští rok na jaře má společnost spustit první ostré testy. I vy můžete přispět.
Technologie pomáhají sdílet prospěch
V době, kdy já jsem byl dítětem, nebylo tolik příležitostí, jak se dostat k zajímavým či průkopnickým myšlenkám a nápadům. Děti, které vyrůstaly v nižších sociálních třídách a vyloučených lokalitách, velmi často zůstávaly mimo ten hlavní společensko-vzdělávací proud. Což vytvářelo rozdíly ve všeobecném přehledu a vzdělaní – klíčových předpokladů k zodpovědnému nakládání s vlastním životem a životy druhých. Čili u dotčených jedinců mají tyto rozdíly na svědomí nelehká dospívání a z drtivé většiny i obtížné startovní podmínky na prahu dospělosti.
Technologie dneška třímají tu moc tuhle nevýhodu vymazat. Sdílení informací a nápadů nebylo nikdy lehčí. Takže i děti Generace Z žijící v odloučení mají k dispozici vůbec nejsnadnější přístup ke vzdělání a osvětě. Je zde tedy velká šance, že sami narazí na něco, co v nich vzbudí zvědavost a motivaci udělat něco pozitivního pro sebe sama a své okolí.
Čili svobodné sdílení nápadů a jejich realizace jsou, mohou být, tou pravou cestou k uzdravení tohohle nemocného světa. Navíc to vypadá, že Generace Z touží využít takovýchto mechanismů. Náš úkol je nestát jim v cestě. Nejlepší cestou jak jim porozumět je pomoc jim.
Tohle nesmíme podělat. Ještě pořád máme čas. Naše poslední šance?
