Hydroponie a ekologická udržitelnost

0
931
Philips GrowWise Center, Eindhoven, Nizozemsko

Hydroponické pěstování, zjednodušeně řečeno pěstování rostlin v médiu jiném, než zemitém, je tak obsáhlé téma, že se o něm píší celé knihy. Některé seženete v českém jazyce klidně v knihkupectví, jiné je potřeba vyhledávat v originálu nebo jiném přijatelném jazyce například na veletrzích.

Ačkoli věřím, že se povědomí o této metodě pěstování rozšířilo v posledních letech mezi větší
množství lidí, spousta z nich si tento způsob nedokáže správně vyložit z hlediska efektivity a jeho příznivého vlivu na ekologii, udržitelné zdroje planety a jako jednu z možností nasycení lidstva.

Jako malý příklad toho, co si lidé myslí o hydroponickém pěstování, mohu uvést incident propíraný televizními stanicemi, kde některá z chytrých hlav řekla, že jsme na tom s potravinami tak špatně, že kupujeme ve španělsku pěstovaná rajčata, která rostla v rohožích ze skelné-minerální vaty (rockwool).

Pěstování hydroponicky a v inertních médiích jako je voda, kokos, rockwool, keramzit/hydroton a mapito představují moderní přístup k pěstování rostlin a to především z hlediska toho, že lidstvo stále roste, ovšem pole a plocha pro život na zemi ne. Hydroponie proto představuje možnost, jak zasytit populaci a přitom zatížit ekosystém buď jen málo, nebo vůbec. Vše záleží na tom, jaký bude „setup“ a jakých cílů bude chtít společnost nebo jedinec dosáhnout. Existuje totiž spousta cest, kterými se komerční nebo samostatní pěstitelé mohou vydat.

Abychom se dostali k podstatě hydroponie, je důležité především vědět, že rostliny pěstované hydroponicky rostou rychleji, mají větší listy/květy a větší obsahy flavonoidů (druh antioxidantů), terpenů (vonné látky) a dalších metabolitů, které mohou být, nebo jsou, původcem chutí, zdravotních účinků, nebo zvyšují výživové hodnoty plodin a bylin. Proto je tento způsob pěstování považován za jeden z nejvíce efektivních.

Vzhledem k tomu, že k pěstování ve vodě není potřeba mít ani obrovská pole a ani velké stroje, pouze regály s umělým osvětlením a zavlažovací systém, je tento způsob vhodný také pro pěstování v metropolích nebo v oblastech s příliš suchým klimatem.

• Představte si budovu, která je vysoká řekněme 30 metrů (přibližně 10 pater) ale není plná
bytových jednotek, ale prostory s regály, kde roste salát, rajčata a další plodiny pod umělým osvětlením.

• Představte si, že tohle osvětlení je napájeno energií z fotovoltaických článků (solární
energie), případně větrných elektráren.

Vodní elektrárny raději nezmiňuji, protože jejich vlivem na přírodu si nejsem zcela jist.

• Představte si, že místo těžby rašeliny budou lidé (ne korporace) sbírat vlastní vodu a kopat vlastní studny, ze kterých rostliny budou zavlažovat. Přitom nedojde ke zmírnění vláhy ovzduší, protože rostliny sami vláhu vydávají, ta stoupá do vyšších vrstev atmosféry, kde se mění na srážky a opět padá k zemi.

• Představte si přirozený koloběh přírody, který dokáže simulovat každý z nás.

Tahle představa vypadá docela dost dobře a ne nereálně, nemyslíte?

Jediné co rostliny pro pěstování v hydroponii potřebují, je médium, živiny a základní prvky okolního prostředí, díky kterým může probíhat fotosyntéza. Při pěstování venku a při pěstování ve sklenících nemůžeme mnoho těchto vlivů ovlivnit. V uzavřeném prostředí ale ano.

Ať už vás tento způsob pěstování nadchne z hlediska informativního, zahrádkářského, profesního nebo prostě jako hobby, věřte mi, že člověk tomuto způsobu pěstování může velmi snadno zcela propadnout.

Proč tomu tak je? Protože ještě neznáme všechny hranice a plný potenciál rostlin. Proto je potřeba jít stále v před, nezastavovat a objevovat stále nové, jiné možnosti a technologie.