Jaký vliv má legalizace na počty mladistvých uživatelů

0
273

Ve státech, v nichž proběhla legalizace, se konzumace konopí mezi mládeží pohybuje v nepatrně vyšších číslech, než je tomu ve státech, ve kterých je rostlina stále nelegální. S tímto závěrem přišla nejnovější studie ze Spojených států amerických, která ale ovšem zároveň tvrdí, že za hlavního viníka tohoto trendu nelze považovat legalizaci samotnou. Jiné studie z posledních let navíc ukazují, že počet mladistvých uživatelů ve státech s legalizací spíše klesá – žádná nehovořila o nějakém výraznějším nárůstu.

Autoři studie nazvané „Differences in patterns of cannabis use among youth“ ve své práci uvádějí, že „rozdíly mezi státy s povoleným a zakázaným rekreačním konopím vycházejí převážně z faktorů, které byly v daných oblastech pozorovatelné dávno před uzákoněním legalizace“. Práce se zaměřila na vzorek více než čtyř tisíc náctiletých subjektů trvale žijících v USA, přičemž výzkumníci zjistili, že statistiky o užívání konopí mezi dospívajícími obvykle vůbec „neberou v potaz to, jak dlouho je v daném státě legalizace zavedena a zdali je v oné oblasti funkční a regulovaný trh s konopím“.

Nic špatného se neděje

Závěry této i starších studií mohou ve skutečnosti sloužit jako argument pro legalizaci konopí. Jednou z hlavních obav zastánců prohibice ohledně povolení rekreačního užívání populární rostlinky je to, že vytvoření konopného trhu by vedlo k vytvoření více příležitostí pro mladé, jak se ke konopí dostat. Tak alespoň argumentují lidé ze známé prohibicionistické organizace Smart Approaches to Marijuana (SAM).

Tvůrci studie, jež byla uveřejněna ve zdravotnickém žurnálu Drug and Alcohol Review, avšak dospěli k jinému závěru: „Mezi státy s dlouho zavedeným trhem s konopím a státy, v nichž legalizace proběhla teprve nedávno, se v rámci statistik vyskytovalo jen opravdu málo rozdílů. Tento poznatek poukazuje na možnost toho, že celkový statistický rozdíl v konzumaci mládeže mezi státy s a bez legalizace vychází částečně z předem daných zvyklostí v daném místě a částečně z takzvaného efektu ,vlastní volby‘, že ve státech s legalizovaným rekreačním konopím byla obvykle vyšší míra užívání konopí i před samotným přijetím a implementováním legalizačního zákona.“

Respondenti byli v rámci výzkumu dotázáni na to, v jakém množství konopí užívají, jakým způsobem jej konzumují, jak se ke konopí dostanou a také na možná zdravotní rizika spojená také s řízením pod vlivem. Ohledně spotřebovaného množství panovaly mezi státy zřejmé rozdíly. Jen 13,3 % respondentů ze států, kde je rekreační konzumace zakázána, uvedlo, že za poslední měsíc měli konopí. Oproti tomu se pak k tomu, že za posledních 30 dnů užili konopí, přiznalo 17,6 % s původem ve státu, kde legalizace funguje teprve krátce, a 20,3 % obyvatel z míst s dlouhodobě zavedeným konopným trhem.

Prevenci a snižování rizik v prohibici nehledej

Studie na druhou stranu vyjevila některé zajímavé rozdílnosti v chování mezi osobami ze států se zavedenou a doposud neuzákoněnou legalizací. Mládež s trvalým místem bydliště v oblastech s konopnou prohibicí mnohem častěji užívá rostlinu kouřením v kombinaci s tabákem, přičemž si také méně uvědomuje zdravotní negativa spojená s konopím. Navíc je u těchto dětí vyšší pravděpodobnost, že budou řídit motorové vozidlo před uplynutím alespoň dvou hodin od konzumace (kdy je to nejnebezpečnější).

Další zajímavou informací vyplývající z nového výzkumu je, že povědomí o všeobecném ohrožení, které může vyplynout z užívání konopí, je o něco vyšší u náctiletých ve státech s dlouhodobě existující legalizací na rozdíl od států prohibičních.

Výsledky nové studie by díky tomu mohly oslabit argumenty zastánců současného prohibičního stavu, kteří tvrdí, že po legalizaci by si dospívající začali automaticky myslet, že konopí je naprosto neškodné. Přitom i zpátečnická organizace SAM například přímo ve svých materiálech v sekci Nejčastěji kladené otázky má tabulku, jež zachycuje „Podíl mladých lidí na konzumaci konopí ve státech, ve kterých legalizace proběhla, oproti státům, v nichž ne“. Pod ní je pak doslova uvedeno: „Povědomí o nebezpečí užívání drog je dost možná tím nejdůležitějším faktorem, jenž rozhoduje o tom, zda se mladý člověk odhodlá užívat návykové látky.“

Jinými slovy, ti „dospívající, kteří si uvědomují, jaká nebezpečí může ta či ona droga skýtat, po ní díky této vědomosti spíše nikdy nesáhnou. Mají tak výhodu oproti těm, kteří si možných rizik nejsou vědomi.“