Když Kuřátko straší děti aneb Jak nemá vypadat protidrogová prevence

368

Na střední škole v Semilech proběhla na konci dubna poměrně svérázná beseda s dlouholetým pracovníkem věznice ve Valdicích Pavlem Kuřátkem. Ačkoli jeho příjmení zní mírumilovně, ve skutečnosti se jedná o verbálně agresivního člověka, který přítomné děti častoval urážkami a nadávkami. Není tedy divu, že beseda vyvolala bouřlivé reakce na sociálních sítích a nás vedla až k zamyšlení nad tím, proč se takovéto nesmyslné akce vůbec odehrávají.

„Jakmile mi někdo řekne, že tahle přednáška je zbytečná, protože hulit trávu je dobrý, tak s tím běžte do hajzlu,“ pronesl například pan Kuřátko ke studentům posledního ročníku základní a prvákům střední školy. A už na této jeho první větě je v podstatě všechno špatně.

Neznalost neomlouvá

Když už bychom Kuřátkovi odpustili jeho vulgární projev (který rozhodně na půdě školy nemá co dělat), tak první, na co by měl profesionální preventista či sociální pracovník ve školách po celé naší krásné zemi upozorňovat a před čím by měl varovat, rozhodně není konopí, ale alkohol. Nicméně opravdu silně pochybuji, že Kuřátko má nějaké vědecky podložené znalosti o situaci kolem drog a mladistvých, tudíž zřejmě ani netuší, co je ten nejpalčivější drogový problém české mládeže.

„Znám spoustu pitomců, kteří mají vymaštěný mozky jen proto, že začali hulit trávu. Problém je v tom, že mají na krku patnáct a více let odnětí svobody,“ fabuloval dále samozvaný expert Kuřátko, přičemž snad ani není nutné upozorňovat, že souvislost mezi užíváním konopí a více než patnáctiletými tresty odnětí svobody (což jsou tresty, které se u nás dávají za úkladné vraždy) patří do světa pohádek (v nichž je nejspíš hlavním antihrdinou zlé kuřátko) a zbožných přání prohibicionistů.

Vzpomínka na mládí

Beseda valdického bachaře ve mně vyvolala vzpomínku na doby před nějakými dvaceti lety, kdy českou drogovou politiku ovlivňovaly takové persony jako legendární Jiří Vacek, který sám neměl ani maturitu a jehož odbornost se odvozovala od toho, že byl závislý na pervitinu, nebo Pavel Severa, zbožný prohibicionista, který opět neměl žádné odborné předpoklady, přesto se tvářil jako největší odborník a několikrát bohužel navštívil i mé gymnázium, kde strašil děti nepodloženými výmysly o konopí (naštěstí byl starší a uvědomělejší částí publika odkázán do příslušných míst).

Dnes máme alespoň na vládní úrovni díky odcházejícímu národnímu protidrogovému koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi na příslušných místech opravdové odborníky, kteří vědí, že místo strašení dětí pomáhá upřímná diskuze a upozorňování na reálná negativa užívání všech drog – tedy i těch legálních. Samozřejmě nepopíráme, že konopí nepatří do rukou mladistvým, nicméně podle studií i statistik představuje problémové užívání konopí dětmi v České republice vcelku nepatrný problém ve srovnání s tím, jak naše děti už od útlého věku holdují alkoholu.

Když pak kdejaké Kuřátko začne děti strašit tím, že když si potáhnou z jointa, stanou se z nich trosky bez mozku a skončí minimálně na patnáct let v kriminále, zatímco o často fatálních důsledcích pití alkoholu se ani nezmíní, co si z toho takový přemýšlivý mladý Čech odnese? Samozřejmě si pomyslí, že Kuřátko plácá nesmysly (dnešní děti mají k ruce internet a často si samy dokážou vyhledat pravdivé a relevantní informace) a na truc si toho jointa půjdou dát. A pak třeba i to pivo nebo panáka.

Jak má vypadat prevence

Vhodný přístup, jak hovořit s mládeží o drogách, představují například přednášky nejznámějšího českého konopného aktivisty Zdeňka Majzlíka, který také objíždí školy a otevřeně hovoří s dětmi o konopí, alkoholu, prohibici a všem, co s tím souvisí. Rozhodně to neznamená, že by konopí vychvaloval – naopak upozorní na všechna známá rizika zejména pro vyvíjející se mozek a dětem poradí či doporučí (nikoli seřve a přikáže), aby s experimentováním počkaly alespoň do dovršení plnoletosti. A pokud to prostě tak dlouho nevydrží, ať konopí vyzkouší v bezpečném prostředí a pod dohledem zkušenější osoby. Zároveň děti upozorní, že legální alkohol je ve skutečnosti mnohem nebezpečnější drogou, kterou se na rozdíl od konopí dá poměrně jednoduše smrtelně předávkovat a která má – na rozdíl od konopí – velmi vysoký závislostní potenciál a při dlouhodobé nadměrné konzumaci výrazně negativní vliv na lidské zdraví.

Ostatně i zkušenosti ze států, kde bylo konopí v posledních letech legalizováno, tedy například z Uruguaye či amerických států Colorado nebo Oregon, ukazují, že nejlepší formou prevence užívání drog mládeží je upřímný a otevřený přístup odborných pracovníků (nikoli bachařů nebo třeba městských strážníků), díky kterému ani po legalizaci nedošlo v těchto státech ke zvýšení počtu mladistvých uživatelů konopí.