Až na svých toulkách letní přírodou potkáte statnou bylinu, kvetoucí drobnými žlutými nebo bílými kvítky – komonici lékařskou nebo její příbuznou, komonici bílou, přivoňte si. Tu jemně sladkou vůni si můžete v sušeném stavu uchovat na zimní měsíce, aby vám připomínala sluncem zalité stráně a volnost prázdninových dnů.
Komonice patří do čeledi bobovitých, jsou tedy příbuzné jetele nebo fazolí. Jeteli se podobají i jejich trojčetné listy a fazolu zase květy, které jsou srostlé z pěti kališních lístků a pěti volných korunních lístků, rozlišených na pavézu, dvě křídla a člunek. Na rozdíl od nízkého jetele má komonice pevnou, rozvětvenou, až dva metry vysokou lodyhu. Květy jsou drobné, světle žluté, uspořádané do vrcholových řídkých hroznů. Plodem je lusk se dvěma semínky.
Obě komonice jsou poměrně hojné v celé Evropě i Asii. Rostou na stráních, na úhorech, podél cest, na náspech i na loukách. Nevadí jim ani větší sucho. Raději mají vápenitou než kyselou půdu.
Pro účely léčení sbíráme od června do konce srpna kvetoucí nať, kterou sušíme. Sbírat je možné i mladé listy, a to brzy na jaře. Tyto křehké lístky se konzumují jako salátová bylina. Pro homeopatické zpracování se čerstvá nať zalévá vysokoprocentním lihem. Hotová tinktura se dále ředí až na obvyklou homeopatickou potenci.
Účinné a oblíbené je i komonicové víno. Do litru přírodního červeného vína naložíme 10 gramů sušené komonicové natě. Po deseti dnech luhování protřepeme a slijeme. Víno se užívá po lžičkách před jídlem po dobu 14 dnů, poté je nutné udělat přestávku. Toto víno zlepšuje krevní oběh, působí proti ateroskleróze a regeneruje menší cévy (červené popraskané žilky).
Hlavní obsahovou látkou v komonicové nati je kumarin, dále purinové látky (alantoin), flavonoidy, cholin, slizy a třísloviny. V květech komonice lékařské se kumarinu nachází až 1 %. Chemicky jde o benzopyron. Je obsažený i v různých dalších rostlinách, ať už léčivých (mařinka, levandule, citronová tráva), jedovatých (durman, blín), používaných jako koření (skořicovník), nebo v některých trávách (tomka vonná). Tam všude ho poznáme po jemně sladké vůni, připomínající čerstvě pokosenou trávu.
Kumarin potlačuje chuť k jídlu (to je jedna z jeho biologických funkcí – trávy se tím brání proti spasení dobytkem), má antimykotické účinky a omezuje srážlivost krve. Využívá se při léčbě lymfedému (porucha proudění lymfy – mízy v těle), který je jinak velmi obtížně léčitelný a může vést k chronickým otokům, zánětům nebo až k fibróze měkkých tkání. Je prekurzorem (výchozí látkou) pro syntézu warfarinu.
Warfarin patří mezi nepřímá antikoagulancia, tedy léky, které pomocí blokování určitých procesů v těle snižují srážlivost krve, lidově řečeno ředí krev. Warfarin (a vlastně i výchozí kumarin) blokuje syntézu vitaminu K v játrech a tím zabraňuje vytvoření důležitého faktoru vedoucího k normální srážlivosti krve. Tento lék se nejdřív používal jako jed na krysy, možnosti jeho potenciálního využití v medicíně odhalil až neúspěšný sebevražedný pokus důstojníka amerického námořnictva v roce 1954.
Kumarin je alergen, může tedy dráždit pokožku a při vnitřním užití ve větším množství může být až toxický. Na to bychom měli myslet, když budeme používat komonici nebo třeba různé parfémy a deodoranty, do kterých se někdy také přidává.
Sušenou komonicovou nať můžeme použít na čaj, macerát nebo do koupelí. Jak už jsem napsala, při vnitřním užívání musíme být opatrní a nepřekračovat doporučenou dávku. Předávkování se může projevit ospalostí, závratěmi, dávením a bolestí hlavy. Užívání se zásadně nedoporučuje těhotným a osobám s poruchou srážlivosti krve.
Droga má protizánětlivé a expektorační účinky, používá se tedy při zánětech sliznic a bronchitidě, také při astmatu a jakémkoliv kašli. Schopnost snižovat srážlivost krve předurčuje tuto bylinu jako prevenci proti tromboemboliím. Uvádí se též působení protikřečové, pomáhá při migrénách a bolestech hlavy. Při nespavosti se podává před spaním jako hypnotikum (podobně můžeme použít další bylinku s obsahem kumarinu – mařinku vonnou).
Zevně ve formě koupelí se hodí na omývaní nejrůznějších vředů včetně bércových, hemoroidů, otoků (lymfedémů), zánětů, dokonce i k vyplachování očí např. při různých zánětech. Ve formě masti se používá na bolavé klouby se zánětem, artritidou nebo revmatismem. Dříve se výtažek z komonice používal do rychloobvazových náplastí. Zevní použití je bezpečnější než vnitřní, pouze u některých jedinců může vyvolat podráždění pokožky.
Aromatické květy je možné použít k aromatizaci likérů, limonád a dezertů. Sušená nať položená volně nebo v látkovém pytlíčku je prostředkem proti molům. V dřívějších dobách se komonice kvůli jejich údajným magickým účinkům zavěšovaly do stodoly pro ochranu domova.
