Kontrola pH vody

43
blank

V posledním díle časopisu ROOTS jsme probírali důležitost kontroly pH půdy zejména pro ty, kteří sází rostliny poblíž lesů nebo prostě jinde než na svých zahrádkách. Pověděli jsme si také o možnostech kontroly pH v půdě a jeho úpravě za pomoci snadno dostupných prostředků. Nyní se přesouváme k druhé části kontroly pH, a to ke kontrole pH vody. 


Již víme, že správná úroveň pH nám zaručí, že rostliny snadněji dosáhnou na potřebné prvky, a tudíž se zlepší jejich metabolismus a celkově budou prospívat lépe, než když hodnota pH nebude kontrolována. 

V první řadě je potřeba si říci, že kontrola pH vody probíhá výrazně častěji než je tomu u půdy – v ideálním případě při každé zálivce. Z tohoto důvodu je také mnohem lepší vybírat nástroje na rychlejší a přesnější měření, které nám výrazně ušetří čas.

Abychom ale začali opravdu od začátku, měli bychom si říci, jak by celý průběh testování měl vypadat. 

K zálivce rostlin používáme vždy minimálně 24 h odstátou vodu – to platí hlavně v případě kohoutkové vody, která obsahuje chlór, kterého se díky odstátí zbavíme. Druhou věcí je teplota – ideálně by voda pro zálivku měla mít pokojovou teplotu. V naprosto ideálním případě mezi 20–22 °C, to nám zaručí největší příjem živin a minimální možnost kořenové plísně. 

Poté co máme vodu odstátou, a máme-li k dispozici hnojiva, přichází jejich čas. Přidáme hnojiva dle doporučeného dávkování od výrobce, nebo vlastníme-li EC metr, tak požadovaného EC, a řádně promícháme.  Naprostá většina hnojiv nějakým způsobem ovlivňuje pH, ať už nahoru, nebo dolů. Pokud se hnojit nechystáme a dáváme jen čistou vodu, tento krok samozřejmě přeskakujeme. 

V této chvíli měříme pH pomocí požadovaného indikátoru nebo přístroje. Co se týče pH zálivky pro půdu, ideální hodnota je mezi pH 6–6,5. U hydroponie, potažmo aeroponie jsou tyto hodnoty nižší a pohybují se mezi pH 5,8–6,3. 

V případě, že jsou hodnoty v jiných úrovních než těchto, přichází řada na jejich úpravu. Ta se provádí odlišně, než je tomu u půdy, a to pomocí kyselin ke snížení hodnot pH či zásad pro jejich zvýšení. Kyseliny a zásady pro úpravu pH vody jsou v naprosté většině případů tekuté s pouze jednou výjimkou, o které si povíme níže.

Kohoutková voda, stejně tak jako voda ze studny, je většinou zásaditá, tudíž mnohonásobně více pěstitelů potřebuje hodnotu pH snížit. 

První a nejrozšířenější možností pro snížení pH je použití kyseliny fosforečné. Tu lze sehnat v growshopech, a to v různých koncentracích pro různé potřeby pěstitelů. Je nadmíru jasné, že pěstitel, který potřebuje namíchat 200 l zálivky, sáhne po vyšších koncentracích, a naopak pěstitel, který zalévá, míchá například 10 l zálivky, sáhne po koncentraci nižší, aby byla korekce pH co nejpřesnější.  Kyselina fosforečná je tak dostupná v koncentracích od 25 % do 70 %. 

Kyselina fosforečná je většinou označena jako pH down BLOOM, tedy jako kyselina pro snížení pH ve fázi květu. Důvod je takový, že ještě do minulého roku byla pro snížení pH dostupná také kyselina dusičná, označovaná jako pH down GROW, tedy pro růst. Ta byla ovšem zakázána z důvodu, že se kyselina dusičná využívala také k výrobě bomb… Takže na celou teroristickou situaci posledních let doplatili také pěstitelé. 

Další možností, jak pH vody snížit, je kyselina citrónová. Používat citrónku ovšem nedoporučuji. Existují ovšem společnosti, které kyselinu citrónovou lehce pozměnili, a tak z ní vytvořili stabilní alternativu pro snížení pH. Co je ale třeba podotknout pro hydroponické pěstitele, je upravená kyselina citrónová v práškové formě. Tento produkt na úpravu pH, ač není nejlevnější, je rozhodně nestabilnější, z dlouhodobého hlediska. U hodnot pH v průtokových systémech, bubblerech i aeroponii jsme zaznamenali stabilní hodnoty bez tak častých úprav, jako je tomu u tekutých kyselin. 

canatura-1

Pokud patříte mezi minoritní část pěstitelů a máte tak pH vody nízké, sáhnete po zásadách. Ty můžete nalézt ve dvou provedeních, a to jako hydroxid, nebo jako huminové kyseliny pro BIO pěstování a pěstování v půdě. 

Co se týče úpravy samotné, doporučuji vždy používat pipetu nebo injekční stříkačku a kyseliny či zásady dávkovat po malých dávkách, aby nebylo nutné používat prostředky na snížení nebo zvýšení pH současně.

Naprosto ideální způsob pro urychlení měření je psát si poznámky. To může vypadat tak, že si nejdříve změříte, jaké pH má vaše vstupní voda. Poté přidáte hnojivo a hodnotu pH si zapíšete.  Upravíte pH na požadovanou hodnotu a dávku kyseliny či zásady si opět někde zaznamenáte. Těmito zápisky dosáhnete toho, že pokud se množství zálivky se stejným množstvím hnojiv opakuje, budete přesně vědět, kolik prostředku na úpravu pH přidat. 

V každém případě je třeba si říci také to, že hodnoty pH se mění v závislosti na čase, což znamená, že pokud si namícháte zálivku s ideálním pH v jeden den, druhý den mohou být hodnoty pH jiné – to platí nejvíce u zálivky, která obsahuje hnojiva.  

Měření pH vody se provádí stejnými nebo velice podobnými způsoby, jako je tomu u půdy – je to pomocí papírových proužků, kapalných pH testerů a elektrických pH metrů. Celý průběh testování je však mnohem jednodušší. Proužky stačí namočit do testovaného vzorku a barvu proužku srovnat s barevnou škálou, která je součástí balení. Stejně jednoduché je také použití kapalného pH testeru, do kterého stačí nalít testovací vzorek, přidat 3 kapky indikační kapaliny a barvu vzorku opět srovnat s barevnou škálou. Co se týče elektrických pH metrů, je určitě na místě říci si něco více o jejich použití, neboť se používají častěji, a pokud chceme mít přesné výsledky a zajistit i dlouhou životnost přístroje, měli bychom o nich vědět další informace. 

Na rozdíl od elektrických pH metrů do půdy mají ty pro měření pH vody skleněnou sondu, o kterou je potřeba se starat, jinak se jejich životnost výrazně zkracuje. Prvním a nejdůležitějším krokem pro prodloužení životnosti pH metrů je použití uchovávacího roztoku. Ten se po ukončení měření nalije do víčka pH metru. Po zhruba půlhodině můžeme pozorovat, že roztok zkrystalizuje a obalí sondu – tím je sonda chráněna. 

Dalším krokem k přesnému měření a prodloužení životnosti je také pravidelná kalibrace. Ta se provádí v závislosti na typu přístroje. Naprostá většina přístrojů má jednostupňovou nebo dvoustupňovou kalibraci. Minimálně se také můžete setkat s přístroji, které mají třístupňovou kalibraci – ty se ovšem nejvíce používají především v chemii. 

Počet stupňů kalibrace udává, nakolik je přístroj přesný. U pěstování rostlin nemusíme zacházet do tisícin, tudíž úplně stačí jednostupňová kalibrace. Kalibrace prochází stupni 4,01, 7,01 potažmo 10,01. Nejčastěji je však využívána kalibrace 7,01. 

Rozeznáváme 2 druhy kalibrace, a to manuální, nebo automatickou. Při automatické kalibraci pH metru se vám zobrazí požadovaný stupeň kalibrace na displeji – v té chvíli strčíte sondu do kalibračního roztoku s příslušnou hodnotou pH (4,01, 7,01, nebo 10,01). U manuální kalibrace je nutné sondu pH metru nejprve ponořit do kalibračního roztoku a pak pomocí šroubováčku, který je součástí balení s pH metrem, postupně naladit hodnotu pH podle toho, v jakém kalibračním roztoku se pH metr nachází. 


“K zálivce rostlin používáme vždy minimálně 24 h odstátou vodu”

“Naprosto ideální způsob pro urychlení měření je psát si poznámky”

blank