Weedshop 696x86

Léčebné konopí dobývá Evropu

Evropa mění názor na léčebné konopí – ale mnoho pacientů se obává, že peníze budou důležitější než úleva od bolesti. 


Velké obchodní společnosti začínají pronikat na potenciálně výnosný trh, legislativa je však notně pozadu.

Ostrovní léčba

Jen v průběhu loňského listopadu povolila Velká Británie lékařům předepisovat léky s obsahem konopí, Řecko udělilo první dvě licence ke kultivaci a zpracování rostliny a Lucembursko představilo návrh na legalizaci užívání pro rekreační účely. Většina zemí Evropské unie momentálně povoluje alespoň nějakou formu využití konopí v medicíně.

Zatímco pacienti usilují o přístup k této léčbě, farmaceutické společnosti a konopní producenti doufají, že si pro sebe uzurpují kousek trhu, který podle posledních odhadů může v roce 2028 vygenerovat až 55 miliard eur. Mnoho nemocných se však obává, že zákonodárci nebudou schopni (nebo ochotni) držet krok s poptávkou a léčebné konopí se bude k lidem dostávat velmi pomalu.

Nejednotný trh jako překážka

Evropský konopný trh je ve srovnání třeba s Kanadou roztříštěný. Každá země si regulace a normy týkající se konopných výrobků vytváří sama, což znamená, že Němci dostanou léčebné konopí na předpis, ale Francouzi se k němu nemají jak legálně dostat. „Momentální situace na evropském trhu je jako pokoušet se zorientovat v džungli,“ komentuje Thomas Skovlund Schnegelsberg, spoluzakladatel a ředitel dánské konopné společnosti StenoCare.

A Evropská unie rozřešení celého zmatku nijak nenapomáhá. „Můžeme členské státy [v nastavení pravidel ohledně léčebného konopí] pouze podporovat, na nic jiného nemáme kompetence,“ řekl výboru Evropského parlamentu v červnu Peter Mihok, člen oddělení migrace a vnitřních věcí Evropské komise. „Jednotlivé národní vlády jsou těmi, kdo musí začít jednat.“

Mnoho zemí však nejedná. Částečně také proto, že legalizace léčebného konopí se často omylem zaměňuje za legalizaci konopí rekreačního. To pak způsobuje, že pokud země bylinu pro lékařské účely povolí, tak pouze za velice striktních pravidel. Například minulý měsíc bylo léčebné konopí v Británii legalizováno pod podmínkou, že jej pacienti dostanou jen na předpis od specialisty a až poté, co ostatní druhy léčby selžou.

Takto přísná pravidla mohou fungovat, pokud chcete v lékárně koupit prášky, CBD oleje v obchodech, ale pacientům, kteří si chtějí konopí pěstovat doma, ať již z finančních, nebo osobních důvodů, nijak nepomohou.

Pacienti se také angažují

Konopí je stále populárnějším lékem na celou škálu chorob a obtíží, například roztroušenou sklerózu, epilepsii, anorexii, nespavost nebo rakovinu. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost obsahuje konopí seté více než sto chemických sloučenin známých jako kanabinoidy. Ačkoliv si mnoho uživatelů léčebného konopí často volí kanabinoidy s jiným efektem, například sativy pro povzbuzení a indiky pro uklidnění, nejznámější sloučeninou je stále tetrahydrokanabinol (THC), jenž navozuje euforický rauš.

Než Carola Pérezová objevila léčebné konopí, brala devatenáct prášků denně. V jedenácti letech si zlomila kostrč a od té doby ji trápily chronické bolesti. Dětský úraz se zvrtl ve třináct operací a závislost na opioidních lécích, které brala proti bolesti. Před deseti lety poprvé vyzkoušela konopí bohaté na THC vyluhované v mléce (tehdy se o CBD ještě nemluvilo). Takřka okamžitě se jí ulevilo a po čase byla schopna snížit dávku opiátových pilulek z devatenácti denně na pouhé dvě. „Konopí mi zachránilo život,“ říká.

Kde si ho sehnat

Problémem ale bylo, jak jej sehnat. Carola Pérezová pochází ze Španělska, kde jsou poměrně liberální protikonopné zákony. Díky tomu a určitým „dírám“ v legislativě se v zemi vytvořily takzvané konopné kluby – registrované skupiny osob, které pěstují konopí většinou pro rekreační účely. Nejdříve Carola získávala potřebné konopí přes kamarády, později využívala služeb pouličního dealera. Vyzkoušela i konopné kluby, ale přítomnost dalších lidí a nutnost docházet do klubu jí nevyhovovaly. Rozhodla se proto vzít vše do vlastních rukou. Teď si doma pěstuje šestnáct různých odrůd. V závislosti na tom, co v onen určitý den potřebuje, si může vytvořit konopnou směs s náležitým množstvím CBD a/nebo THC. To jí dává možnost volby, kterou by zatím v lékárně neměla. V roce 2010 Španělsko povolilo prodej ústního spreje na konopné bázi jménem Sativex, jenž vyrábí firma GW Pharmaceuticals a oceňuje jej na více než 400 eur za balení. 

„Žádná farmaceutická firma nám velké možnosti nenabídne,“ konstatuje Jacqueline Poitrasová, řecká aktivistka za léčebné konopí, jejíž osmnáctiletá dcera užívá konopí bohaté na CBD jako lék na často i každodenní epileptické záchvaty. „Ty nám poskytuje jen příroda.“

Nastupuje velký byznys 

Velké obchodní společnosti – ať už farmaceutičtí giganti, nebo konopní producenti – lobbují u zákonodárců po celé Evropě za okamžité vypuštění svých produktů na trh. Důvodem prý je, že netestované byliny mohou obsahovat škodlivé pesticidy a produkty prodávané na černém trhu jsou často vytvořeny pro rekreační účely a následně jednoduše přebaleny, aby vypadaly jako léčebné. Pacienti, kteří je následně užijí, zažívají psychotické stavy a nepříjemné vedlejší účinky, protože tyto produkty „nejsou určeny pro nemocné osoby“, tvrdí Schnegelsberg ze společnosti StenoCare. „Jsou vyrobeny lidmi, kteří se chtějí v pátek večer zhulit.“

Menší konopní producenti jsou si však záměrů velkých farmaceutických společností dobře vědomi. Evropská asociace pro technické konopí EIHA (European Industrial Hemp Association) je „silně proti“ pokusům velkých farmaceutických společností udělat z CBD léčivo na předpis. „Pomůže to pouze několika málo firmám a současně to poškodí začínající CBD průmysl,“ zveřejnila v říjnu své stanovisko.

Stephen Murphy, generální ředitel mezinárodní poradenské společnosti pro konopí Prohibition Partners, tvrdí, že přesně to se podle něj stalo ve Velké Británii. Jakmile byla GW Pharmaceuticals „v sedle“, už se v zemi o tomto problému nadále nediskutovalo, tvrdí.

„Bylo zapotřebí obrovské kampaně a propagace, než bylo letos pacientům konopí povoleno, přestože jej přímo na ostrovech pěstujeme a exportujeme do světa,“ komentuje Murphy. „To se ale nikdy nikdo napadnout nepokusil.“

Obavy z toho, jak se velké firmy pokouší dostat na konopný trh, mají i pacienti. „Zajímají se o nás jen proto, aby mohli říci ‚chudáčci nemocní,‘ ale pak se o nás nepostarají, nepomohou nám v tom, co děláme,“ říká Pérezová. „Poslouchají nás, jen aby [nás mohli využít a] mohli převyprávět naše zážitky a pak si dál pokojně obchodovat.“

Debatují už i orgány EU

Debata už se rozšířila i mezi orgány Evropské unie. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu v létě vyzval Evropskou komisi k vytvoření celounijního opatření ohledně léčebného konopí. Nedlouho poté se velké společnosti začaly dožadovat svého práva být vyslechnuty. Kanadská firma Canopy Growth, jedna z největších konopných společností na světě, jež nedávno investovala 100 milionů eur do expanze evropských výrobních zařízení, byla jednou z nich. Jako další se ve výčtu objevuje i výše zmiňovaná britská GW Pharmaceuticals.

Canopy Growth na požadavek o vyjádření neodpověděla. GW Pharmaceuticals oznámila, že nebude komentovat setkání s jednotlivými poslanci Evropského parlamentu, ale prohlásila, že „jde o pokračující jednání s relevantními zainteresovanými osobami, které se zaměřuje na výchovu a vzdělávání.“ Dodává, že k legalizaci léčebného konopí nezaujímá žádný postoj, ale pokud se jedná o konopná léčiva, „mohou si být lékaři i pacienti naprosto jisti jejich kvalitou, bezpečností a funkčností – stejně jako u jakýchkoliv jiných léků“.

Hlavním tématem debaty výboru Evropského parlamentu bylo, zda by mělo rozhodnutí obsahovat termín „léčebné konopí“, nebo „léčiva na bázi konopí“. To je velice důležité, neboť první termín by občanům poskytl teoretickou podporu v pěstování i vlastních rostlin, kdežto druhý by omezil legalizaci pouze na přesně definované přípravky prodávané v lékárnách. Usnesení parlamentního výboru bylo s jistými změnami minulý měsíc schváleno – k velkému zklamání některých členů však obsahovalo termín „léčiva na bázi konopí“.

Standardizace pro celou Evropu

„Je samozřejmě pochopitelné, že společnosti, které vynaložily desítky let na výzkum, chtějí pro své produkty jisté výhody – mnoho studií ale ukázalo, že rostlinné konopí je také důležité,“ komentuje jeden z členů parlamentu. „Neměli bychom pacientům takovou možnost brát.“ Dalším krokem bude debata všech poslanců Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Michael Barnes, profesor neurologie, jenž s britskou vládou spolupracoval na změně tamějších zákonů o konopí, se vyjádřil, že by „rád viděl nějakou formu standardizace“ pro celou Evropu. Tu by si přáli i samotní pacienti. Někteří by chtěli, aby Evropská unie vytvořila soubor všeobecných pokynů, kterými by se každá členská země při vlastním procesu legalizace řídila. Další by konopí rádi zahrnuli pod směrnici o rostlinných léčivých přípravcích. Všeobecně ale prostě chtějí, aby EU něco udělala.

„Myslím, že může, ale nemyslím, že udělá,“ říká Sébastien Béguerie, aktivista a zakladatel laboratoře AlphaCAT testující kvalitu konopí. „Dalo by to lidem příliš mnoho volnosti… a toho se zákonodárci obávají.“

Pacienti zatím bojují na národní úrovni. Poitrasová spolupracuje s řeckými představiteli na zákoně, jenž by zamezil cizím konopným firmám skupovat pozemky, pěstovat na nich konopí a následně jej vyvážet. „Snažíme se,“ komentuje Poitrasová a dodává, že v mezičase by si pacienti rozhodně měli konopí pro vlastní potřebu pěstovat sami.


“Většina zemí Evropské unie momentálně povoluje alespoň nějakou formu využití konopí v medicíně.”

“Jednotlivé národní vlády jsou těmi, kdo musí začít jednat.”

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3
seedbank -30%

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.