seedbank -30%

Libanon: Tradiční pěstitel na cestě k legalizaci

Libanon je blízkovýchodní kolébkou pěstování konopí a produkce kvalitního hašiše. Místní farmáři si příliš nelámou hlavu se zákony, nicméně celá země by z navrhované legalizace – prozatím pouze léčebného využití této rostliny – měla výrazný prospěch a mohla by být příkladem dalším zemím v těžce zkoušeném regionu.

Farmář utrhl z vysoké rostliny vrchní palici, přiložil si ji k nosu a zhluboka se nadechl. Hned nato začal vysvětlovat, byť ne zcela vědeckým způsobem, terapeutické účinky konopí. „Jen si přičichněte – voní naprosto božsky,“ nechává se unášet Abu Salim. „Toto je rostlina štěstí. Můj kamarád říká, že pokaždé, když si zapálí jointa, život mu přijde nádherný. Z manželky je najednou krásná princezna a celý svět kolem se rozzáří!“

Abu pracuje v srdci zemědělské oblasti, svého času považované za obilnici celého Blízkého východu. Operují zde také některé z nejvíce konzervativních a kontroverzních politických skupin z celého Libanonu.

Fotbalová hřiště s konopím

Abu napřahuje ruku a ukazuje k poli, jež je kompletně zarostlé konopím. Celá plocha zabírá zhruba tři fotbalová hřiště. Čas sklizně ještě nenastal, nicméně na místa jako toto se v poslední době upírá čím dál více očí – a některé z těchto očí patří poněkud nečekaně i politikům a vládním představitelům.

Na doporučení mezinárodní poradenské společnosti McKinsey, jež v současnosti napomáhá v zemi s hospodářským rozvojem, se libanonský parlament rozhodl pro brzké uzákonění legalizace léčebného konopí a podporu jeho pěstování. Podle ministra hospodářství a obchodu Raeda Khouryho by tato změna mohla vést ke vzniku nového místního průmyslu v hodnotě 800 milionů dolar (více než tří miliard korun), který by mohl napomoci se zlepšením nepříznivé ekonomické situace v zemi.

Libanonští zemědělci jsou z tohoto obratu v zákonech nadšení. Kvalita úrodných ploch po celém státě se vlivem globálního oteplování neúměrně zhoršuje. Údolí Bikáa, zemědělská oblast nacházející na východě země mezi pohořím Libanon a Sýrií, je dnes postiženo obrovským suchem. Mnoho studen v okolí vysychá. Odborníci i farmáři se shodují, že pěstování brambor, cibule a jiných plodin typických pro tento region se tak stává mnohem složitějším než kdy dříve.

Konopí je nicméně bylina odolná vůči suchu, jež vyžaduje jen málo vody a nepotřebuje žádné speciální postřiky. A na vysoce položených pláních v údolí Bikáa se jí neskutečně daří.

Legalizace brambor

Projíždějící pěstitel v pickupu zastavuje u Abua. „Nevíš něco novýho o tý legalizaci brambor?“ volá na něj. „Brambory“ jsou místní krycí označení pro hašiš, konopnou pryskyřici. „Jen Alláh ví, jak to dopadne!“ křičí na něj zpátky Abu. „Pokud to neuzákoní, skončili jsme,“ vyjekl farmář v autě a odjel. Tedy, skončili nikoli s pěstováním, ale se snahou produkovat konopí legálně.

Abu později vyráží na objížďku po polních cestách, jež křižují jeho ohromné konopné království. Řídí dodávku s rybářskou čapkou hluboce zaraženou do čela a u toho divoce gestikuluje, když opět vzletně popisuje to, jako mu konopí „činí život krásnějším“. Nicméně ani ona drahá „bylinka štěstí“ jej nedokázala zcela uklidnit. Bylo vidět, jak neustále nervózně tiká očima ze strany na stranu. Útočná puška po ruce řidiče jenom potvrzovala Abuovu podezřívavost a nejistotu.

Tradice a boj

V údolí Bikáa má pěstování hašiše dlouhou historii. Abu Salim dokonce tvrdí, že jeho dědeček kdysi dávno objevil rytiny konopných květů někde v ruinách starověkého fénického města Baalbek na východě země. A skvělá pověst provází libanonskou produkci i za hranicemi země. Značka Lebanon Gold je populární stálicí v konopných coffeeshopech v nizozemském Amsterdamu. Tetrahydrokanabinol (THC), hlavní psychoaktivní látka v konopí, byla dokonce poprvé objevena v roce 1964 ve vzorku pašovaného libanonského hašiše. Tento nález napomohl k tomu, aby mohly být poprvé pořádně zkoumány jak léčivé, tak terapeutické složky této rostliny.

Libanonští politici doufají, že legalizace konopí (prozatím jen pro medicínské účely) povede ke zvýšení vývozu, což by mělo probudit místní skomírající ekonomiku. Země má třetí nejhorší světový poměr mezi státním dluhem a hrubým domácím produktem, přičemž stav celého státu ještě zhoršuje zhoršující se úroveň již tak nevalné infrastruktury a rostoucí nezaměstnanost. Libanonští odborníci na zemědělství také poukazují na to, že podpora konopí by mohla vdechnout život strádajícímu zemědělskému sektoru, jehož stav je kvůli globálnímu oteplování naprosto neúnosný.

Mustafa Haidar, profesor Americké univerzity v Bejrútu zaměřený na plevele a také ředitel předního agrikulturního výzkumného centra v údolí Bikáa, uvedl: „Obyvatelé bikáanských planin vědí, jak se má správně pěstovat (konopí). Jsou v tom naprostí přeborníci. Nevyznají se už tolik v obchodu a propagaci produktů, ale v pěstování se jim vyrovná jen málokdo. Takže pokud se vláda postará o regulovaný prodej a zlegalizuje medicínské konopí, bude to naprosto skvělé. O tom nepochybuji.“

Ministr Raed Khoury v rozhovoru pro zpravodajskou stanici CNN řekl: „Nespočet expertů zkoumalo kvalitu našeho konopí a došli k závěru, že se řadí rozhodně mezi jedno z nejlepších na světě. Státnímu hospodářství by konopný průmysl mohl přinést až 800 milionů dolarů,“ dodal.

Docházejí alternativy

Profesor Haidar se v údolí Bikáa narodil. Jakožto domorodec ví, že zemědělci v této oblasti nemají moc jiných možností než právě pěstovat hašiš. Zisk z konopí a lepkavé pryskyřice by pro ně podle něj byl nesmírně vysoký, minimálně třikrát vyšší než z brambor a cibule.

V současné době to vypadá, že místní úřady konopná pole spíše „přehlížejí“. Policejní razie proti farmářům jsou vcelku neobvyklé, nicméně nebezpečí zatčení stále visí ve vzduchu. Pěstitelé se tak snaží na sebe nestrhávat pozornost. Odborníci a místní k tomu dodávají, že svou roli v oblasti sehrává lokální dominantní politická organizace Hizballáh, jež nicméně místní zemědělce také nechává převážně na pokoji.

Abu Salim sám dokonce potvrdil, že někteří farmáři Hizballáh podporují. Ačkoliv samotná organizace se k podpoře legalizace hašiše veřejně nevyjádřila, její nejmocnější spojenec Nabih Berri, předseda libanonského parlamentu, dal v létě jasně najevo podporu návrhu. Berri je pravděpodobně nejváženější politickou figurou ve státě, která se za legalizaci konopí pro léčebné využití otevřeně postavila.

Mnohé hlasy se shodují, že zemědělcům povolení pěstování a produkce hašiše neskutečně pomůže. Sám Haidar dále uvedl: „Tuto změnu nezastaví nikdo. Ani Hizballáh nemá šanci s tím cokoliv udělat. Bez šance. Vždyť by proti němu vypuklo povstání.“

Vypovídající je, že se doposud proti návrhu nevytvořila skoro žádná opozice. To je dost možná znamení toho, že libanonští politici navzdory různorodým názorům našli něco, na čem se shodnou a budou to podporovat.

Politici se probouzejí

Gino Raidy, populární libanonský blogger a dlouhodobý aktivista za legalizaci konopí, upozorňuje: „Sotva vyšla ta zpráva od společnosti McKinsey, všichni politici se jí ihned chopili. Vzápětí ji začali používat jako obhajobu svých názorů.“ Raidy odkazoval na tisícistránkovou ekonomickou zprávu vyhotovenou před měsícem pro libanonskou vládu, jež mimo jiné zahrnovala doporučení k tomu, aby se v zemi legalizovala léčba konopím a jeho vývoz. „Všichni si to přejí… Nikdo to nechce ale nahlas říct, aby snad neznepokojil tu konzervativní část společnosti.“

K legalizaci by však mohlo dojít také díky změně v tom, jak společnost na tuto rostlinu a její užívání nahlíží. Raidy k tomu dodává: „Před deseti lety se o něčem takovém v naší konzervativní a nábožensky založené zemi nikomu ani nesnilo. I hloupý vtip o hašiši tehdy často končil vážnou roztržkou, dnes už je to běžné téma.“

Obhájci konopí často poukazují k období před začátkem francouzské nadvlády v roce 1923, kdy se dokonce hašišem občas i platilo. Raidy vzpomněl na svou rodnou vesnici na severu Libanonu: „Tam u nás to (hašiš) lidé často pěstovali. Nicméně z jablek měli více peněz, takže začali raději pěstovat je.“

A tak zatímco se všichni politici budou snažit vytvořit nějaký rozumný zákon umožňující nemocným konopnou terapii a zemědělcům legálně prodávat své výpěstky, Abu Salim bude nadále poklidně pokračovat v tom, co dělá už léta. Koloběh pěstování, sklizně a prodávání. A to přes veškerá rizika spojená s tím, že jeho aktivity jsou dnes stále nezákonné.

Je to, jak sám říká: „Pěstitel hašiše si za každých okolností musí umět najít cestu, jak svoji úrodu dobře zpeněžit – ať už jsou zákony takový či makový.“

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

happy seeds 2

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.