Lidstvo tvoří ve velké množině života na Zemi naprosto bezvýznamnou část, zároveň je ale zcela dominantní. Ukázalo to nové průkopnické hodnocení veškerého života existujícího na naší planetě.

7,6 miliardy lidí na světě tvoří podle této studie pouze 0,01 % (ano, pouhou setinu procenta) všech živých bytostí. Přesto od počátku civilizace zapříčinilo lidstvo svou činností ztrátu 83 % všech volně žijících savců a celé poloviny rostlin, zatímco populace hospodářských zvířat chovaných lidmi kvůli potravě se neustále rozrůstá.

Nedávno byla zveřejněna nová práce, která je prvním komplexním odhadem hmotnosti každé třídy živých tvorů a vyvrací některé z dlouhotrvajících předpokladů. Bakterie jsou na Zemi skutečně tou hlavní životní formou – tvoří 13 % všeho, vše ale zastíní rostliny, protože ty představují 82 % veškeré živé hmoty. Všechna ostatní stvoření, hmyzem počínaje, přes houby a ryby až po zvířata, tvoří pouze 5 % celosvětové biomasy.

Dalším velkým překvapením je to, že život bující v oceánech, který odhalil nový televizní seriál televizní stanice BBC „Blue Planet II“, tvoří jen asi 1 % veškeré biomasy. Převážná většina života je suchozemská a velkou část – osmou největší – tvoří bakterie žijící hluboko pod zemí.

„Byl jsem velmi překvapen, když jsem zjistil, že neexistuje komplexní odhad všech různých složek biomasy,“ uvedl prof. Ron Milo z Weizmannova institutu věd v Izraeli.

„Doufám, že si lidé uvědomí realitu velmi dominantní role, kterou lidstvo na Zemi nyní hraje,“ řekl a dodal, že se rozhodl jíst méně masa kvůli obrovskému negativnímu dopadu chovu hospodářských zvířat na životní prostředí.

Přeměna planety vlivem lidské činnosti dovedla vědce na pokraj prohlášení nové geologické éry – antropocénu. Jedním z důkazů této změny jsou domácí kuřata, která jsou dnes přítomna po celém světě.

Nová práce odhaluje, že chovaná drůbež dnes tvoří 70 % všech ptáků na planetě, přičemž divoce žijící ptáci tvoří jen 30 %. Obraz je mnohem drsnější u savců – 60 % savců na Zemi jsou hospodářská zvířata, většinou skot a prasata, 36 % jsou lidé a jen 4% divoká zvířata.

„Ta data jsou poměrně ohromující,“ řekl Milo. „Ve filmech o volně žijících živočišných druzích vidíme hejna ptáků všeho druhu v obrovských množstvích, ale když jsme provedli analýzu, zjistili jsme, že mnohem více ptáků žije v umělých chovech.“

Zničení divoké přírody kvůli zemědělství, těžbě dřeva a rozvoji vedlo k začátku toho, co mnoho vědců považuje za šesté masové vyhynutí života, ke kterému během čtyř miliard let historie Země došlo. Za posledních 50 let pravděpodobně vyhynula přibližně polovina zvířat Země.

Porovnání nových odhadů s údaji pro období předtím, než lidé začali se zemědělstvím a vypukla průmyslová revoluce, ukázalo plný rozsah obrovského úpadku. Přežila pouze jedna šestina volně žijících savců, od myší po slony, což překvapilo dokonce i samotné vědce. V oceánech za tři století lovu velryb přežila jen pětina mořských savců.

„Naše disproporční místo na Zemi je rozhodně viditelné,“ řekl Milo. „Když si hraji se svými dcerami a skládáme puzzle, vedle žirafy je na obrázku obvykle slon a vedle stojí nosorožec. Ale kdybych jim chtěl ukázat realističtější svět, byla by to kráva vedle krávy vedle krávy a pak kuře.“

Navzdory nadřazenosti Homo sapiens je velikost lidstva vyjádřená vahou nicotná. Samotné viry mají v porovnání s lidmi trojnásobnou hmotnost, stejně jako třeba žížaly. Ryby jsou 12krát těžší než lidé a houby dokonce 200krát.

„Ovšem náš vliv na přirozené životní prostředí zůstává obrovský,“ řekl Milo, zvláště podle toho, co se rozhodneme jíst: „Naše stravovací zvyky mají obrovský vliv na životní prostředí zvířat, rostlin a dalších organismů, tedy i na naše vlastní.“

„Doufám, že lidé vezmou tuto práci jako součást pohledu na dopady jejich životního stylu,“ řekl. „Já se sice nestal vegetariánem, ale při svém rozhodování beru v potaz vliv mé volby na životní prostředí. To mi umožňuje vybrat si, jestli si dám hovězí maso, drůbež nebo tofu.“

Výzkumníci vypočítali odhady biomasy pomocí dat ze stovek studií, které byly provedeny za pomoci moderních technologií, jako je satelitní dálkové snímání, které dokáže skenovat velké oblasti, a sekvenování genů, které může rozpoznat nesčetné množství organismů v mikroskopickém světě.

Začali vyhodnocováním biomasy určité třídy organismů a poté určili, v jakém prostředí by takový život mohl na světě existovat. Následně vytvořili globální souhrn. Jako klíčový prvek využili uhlík a zjistili, že veškerý život obsahuje 550 miliard tun tohoto prvku. Vědci si samozřejmě uvědomují, že konkrétní odhady nemusí být stoprocentní, zvláště to platí u bakterií hluboko v podzemí. Tvrdí ale, že práce přináší velmi užitečný celistvý přehled.

Paul Falkowski, který působí na Rutgers University v USA a není součástí výzkumného týmu, uvedl: „Studie je podle mého názoru první komplexní analýzou distribuce biomasy všech organismů – včetně virů – na Zemi.“

„Z tohoto článku vyvstávají dva zásadní závěry,“ řekl. „Zaprvé: lidé jsou extrémně efektivní ve využívání přírodních zdrojů a téměř, v některých případech zcela, vyhubili divoce žijící savce kvůli získání potravy nebo pro pouhé potěšení prakticky na všech kontinentech. Zadruhé: biomasa suchozemských rostlin v celosvětovém měřítku převažuje – a většina z biomasy se vyskytuje ve formě dřeva.“

(Zdroj: The Guardian)

Ekologická definice biomasyBiomasa je v ekologii termín definovaný jako úhrn hmoty jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva. Úhrn je součtem této skupiny na dané ploše. Může být rozlišen stav daných organismů s ohledem na možnosti technického využití. U rostlin je takto rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa suchá nebo ve vegetativním stavu.

(Zdroj: wikipedia.org)