Méně známé hydroponické metody a údržba systémů

182
Systém Autopot

Nejtěžším úkolem pěstitele (při myšlenkách na hydroponické pěstování) je, jaký systém, potažmo způsob pěstování si zvolit. Existují hydroponické systémy a metody, které tak známé nejsou a o kterých se moc nemluví, a přesto dokáží udělat více parády, než se může na první pohled zdát.

Někdy by si člověk mohl říct: „Může tohle vůbec fungovat?“ O to větší legrace je s těmito systémy pracovat a zjistit, že opravdu fungují.

V začátcích tohoto seriálu jsem se zmiňoval o pasivní hydroponii – tedy pěstování rostlin bez potřeby aktivního cirkulačního čerpadla a dalších pomocných vzduchovacích pump.

Je to metoda, k jejímuž fungování není zapotřebí čerpadlo a kdy zálivku provádíme ručně. Existují však systémy, které jsou pasivní, a přesto by se o nich dalo říci, že jsou automatické – název těchto systémů i jejich výrobce je AUTOPOT.

Tyto systémy pracují na principu podstavců, do kterých jsou umístěny květináče. V podstavcích je zabudovaná „vačka“, která doplňuje vodu přes systém hadiček z nádrže pomocí samospádu, pod květináče. Tyto květináče jsou naplněny savým hydroponickým médiem, kdy se nejčastěji používá kombinace 50/50 kokosu a perlitu, 50/50 kokosu a hydrotonu nebo další různé poměry těchto 3 médií.

Květináče tak neustále leží ve vodě a vodu nasávají. Málokdo by věřil, že tento systém bude fungovat stejně dobře jako klasické aktivní systémy, ale výsledky v něm vydají za své.

Perfektní věcí na těchto systémech je jejich rozmanitost – vyrábějí se totiž v nepřeberném množství variant –, a tak, ať už chcete pěstovat pouze jednu rostlinu, nebo 100, vždy naleznete to, co hledáte. Další nespornou výhodou je variabilita – k těmto systémům je možné dokoupit všechny náhradní díly zvláště, a tak si volně nastavovat systémy, ať co se týče do počtu, nebo například do velikosti květináčů.

Pokud byste chtěli vidět, jak tento systém sestavit, podívejte se na náš Youtube kanál „Časopis Roots“, kde naleznete video s názvem Autopot XL Setup.

Posledním ze systémů, o kterých bych se s vámi rád podělil, je tzv. foggaponie. Vsadím se, že minimálně 90 % z pěstitelů o tomto systému nikdy neslyšelo, a není se vůbec čemu divit – v Čechách ani nikde v Evropě jej neseženete. Narazil jsem na něj již dávno a originální systém se prodával pouze v USA, takže jsem si jej sám sestavil, abych vyzkoušel jeho funkčnost.

Foggaponie – od slova fogg (mlha), je zjednodušeně řečeno pěstování rostlin v mlze z ultrazvukové zvlhčovačky.

Abychom tento systém dokázali sestavit, budeme potřebovat černou neprůsvitnou nádobu se vzduchotěsným víkem (já takovou sehnal v Ikea). Do víka vyřežeme pomocí vykružováku otvory, aby do nich přesně zapadly hydroponické košíky (já použil 5cm). Do hydroponických košíčků umístíme neoprénové kroužky o stejném průměru, jako mají košíky. Nádobu napustíme vodou a umístíme do ní ultrazvukovou zvlhčovačku na plováku (nebbler) a zapojíme do elektřiny. Díky vysoké vlhkosti v uzavřené nádobě je tento prostor ideální pro kořenění řízků – první známky kořenů se projevovaly již po 3–4 dnech!

V každém případě ještě nikdo nepřišel s nápadem, jak přes zvlhčovačku prohnat také živný roztok, takže tento systém lze využít zatím pouze pro klonování. Ale pevně věřím, že již brzy se nějaký podobný systém na pultech growshopů objeví.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv systém, vždy je třeba mimo jiné zapřemýšlet také nad časovou náročností práce se systémem.

Představte si, že máte rezervoár na vodu o objemu 90 litrů. Voda v rezervoáru se musí samozřejmě pravidelně měnit – nikdy totiž přesně nevíme, které živiny a prvky si rostlina z vody už „vytáhla“, a tak při opakovaném dolévaní hnojiv do systému, bez řádné výměny nádrže, můžeme způsobit přehnojení, nebo naopak deficit nějakého z prvků.

K tomu, abychom vodu v systému vyměnili, budeme potřebovat čerpadlo, které nám zbylou vodu v systému odčerpá, nebo se budeme muset smířit s tím, že budeme muset vodu překýblovat. To ovšem není ten největší problém. Pokud nevlastníte osmotickou jednotku, tak nastává problém v tom, že vodu do systému nemůžeme pouze dolít – je třeba ji nechat odstát, abychom eliminovali chlór, který je v kohoutkové vodě přítomný. Tudíž potřebujete další, stejně velký rezervoár – a to jak z hlediska prostorového, tak i finančního, může leccos zkomplikovat.

Další věcí, nad kterou je určitě dobré se zamyslet, je vzduchovací čerpadlo se vzduchovacím kamenem uvnitř nádrže, který živný roztok nasytí o kyslík a bude nám průběžně promíchávat hnojivo s vodou, aby si minerální soli nesedaly na dno.

Co se týče čištění systémů, doporučuji mezi každým pěstebním cyklem nechat cirkulovat peroxid vodíku na pročištění trysek nebo kapilár. Další možností je průběžné čištění prostředky, které se na to přímo vyrábějí. Já osobně doporučuji Flora Kleen od General Hydroponics.

Na závěr bych vám jen chtěl říct, že ať už se rozhodnete pro kterýkoliv systém, není se čeho bát. Z chyb se člověk učí a i ty nejmenší chybičky, které dokážeme vyřešit vlastním úsudkem, nás popoženou v našem pěstitelském úsilí do budoucna jen vzhůru 🙂