Pozorovat hvězdy můžeme den ode dne déle. Na začátku října Slunce vychází v 7:02 a zapadá v 18:40 a bude tedy pod obzorem 12 hodin a 22 minut z celkové délky dne. Na konci měsíce vychází už v 6:51 (kvůli přechodu na zimní čas) a zapadá v 16:40 a Slunce bude pod obzorem 14 hodin a 10 minut.

Souhvězdí Pegase

V říjnu dosahuje nejlepších pozorovacích podmínek (v naší zeměpisné šířce) souhvězdí Pegase. Za soumraku bude vycházet nad východním obzorem a brzy ráno zapadat nad obzorem západním – bude tedy dobře vidět velkou část noci, a to poměrně vysoko nad jižním obzorem.

Toto souhvězdí nabízí pohled hned na 5 hvězd jasnějších než 3 mag. To znamená, že jsou viditelné pouhým okem i v zalidněné oblasti s určitým stupněm světelného znečištění. (Objekty s magnitudou vyšší než 3 jsou pouhým okem pozorovatelné už jen mimo světelné znečištění.)

Původ jména a mytologie

Název konstelace pochází z fénického Pega Sus, což je v překladu okřídlený kůň. Féničané totiž rádi znázorňovali okřídlené osoby a zvířata. Obývali východní pobřeží Středozemního moře a na své lodě malovali okřídleného koně, který se od pasu nahoru zdvíhá z vln, nebo vyřezávali galionovou figuru do tvaru koňské hlavy.

Podle starých řeckých bájí byl Pegas okřídlený kůň, kterého Poseidón stvořil z krve Perseem sťaté Medúzy.

Tvar souhvězdí se také nápadně podobá bájnému hybridovi hippocampovi – vodní stvůře s polovinou těla koňskou a od pasu dolů rybí. Hippocampa znali též Féničané, Řekové a Etruskové.

Hvězdy Pegasova těla

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Enif, z arabštiny „nos“ nebo „nozdry“, a tento název odpovídá poloze, kterou zaujímá v obrazci koně. Enif září magnitudou 2,39.

Druhá nejjasnější hvězda (2,4 mag) tvoří hruď a nese jméno Sheat. Název pochází z arabského Al Sā’id, což znamená „paže“. Arabští astronomové ji nazývali též Mankib al Faras = „rameno koně“. Sheat je rudý obr 95x větší než Slunce a 1500x zářivější.

Dále hvězda Markab, z arabštiny „sedlo“, je v místě, kde se koni měří kohoutek. Markab je třetí nejjasnější a září magnitudou 2,48.

V místě, kde by se pomyslnému koni rozprostírala křídla, září hvězda Algenib, což znamená „křídlo koně“. Je čtvrtá nejjasnější a má 2,83 mag.

A pátá (2,9 mag), okem dobře viditelná hvězda, je Matar a tvoří koleno spodnější nohy. Z arabského Al Saʽd al Maṭar = „šťastná hvězda deště“ nebo „šťastný déšť“.

Hvězda, která by znázorňovala pomyslné břicho koně, Alpheratz nebo také Sirah, dříve pařila do souhvězdí Pegas, ale potom byla přeřazena do souhvězdí Andromedy. Alpheratz však stále odkazuje na své původní souhvězdí, jelikož v arabštině znamená „koňská plec“ a Sirah zas „pupek“. Alpheratz září 2,05 mag a je to nejjasnější hvězda v Andromedě.

Další fígle při hvězdné orientaci

Hvězdy v Pegasovi nepatří mezi nejvýraznější, ale souhvězdí se dá na obloze poměrně snadno najít díky velkému čtvercovitému asterismu, který tvoří hvězdy Algenib, Markab, Sheat a Sirah.

A pokud nemůžete najít rameno naší galaxie nebo naopak Pegase, může vám pomoci, že okřídlenec jako by letěl podél pruhu Mléčné dráhy.

Ryby

Nejlepší pozorovatelnosti dosahuje v tuto roční dobu také souhvězdí Ryb. Ryby bohužel neobsahují žádnou hvězdu, která by zářila více než 3 magnitudy. Není však nutné si zoufat. Když už víme, kde hledat Pegase, najít Ryby bude snadné, protože poloha souhvězdí skoro přesně kopíruje tvar zad hybridního koně.

Uran ♅

Máme štěstí na souhru objektů. V souhvězdí Ryb totiž od roku 2009 poletuje sedmá planeta Sluneční soustavy, která bude 23. října nejblíže Zemi. Těšit se můžeme na setkání blízké 2823 miliónů kilometrů (18,875 AU), ke kterému dojde konkrétně v rozmezí 20:00 (23. 10.) až 1:00 (24. 10.). Naopak nejdál od Země rotuje Uran kolem 25. dubna, a to ve vzdálenosti 3119 miliónů kilometrů (20,854 AU).

Uran za nejlepších podmínek může zářit zhruba 5,68 mag. Za nejpříznivějšího počasí a tmavého pozorovacího okolí by mohl být dokonce vidět běžným okem, ve většině případů ale budete potřebovat alespoň binokulární dalekohled nebo můžete zkusit i divadelní kukátko. V dalekohledu se planeta jeví jako zelenavě modravý objekt. Barva je způsobena absorpcí červeného světla jeho metanovou atmosférou.

Zvláštností Uranu je sklon jeho rotační osy: osa leží téměř v rovině, ve které planeta obíhá. Severní a jižní pól se proto nacházejí v oblastech, jež jsou u jiných planet charakteristické pro rovník.

Uran nebyl starověkými astronomy znám jako planeta, považovali jej za hvězdu. Objev Uranu jako planety ohlásil až za éry osvícenství astronom William Herschel.

Následováníhodný Will Herschel

Friedrich William Herschel (1738–1822) byl jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob a také nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů své doby. Objevil infračervené záření. Byl rovněž hudebním skladatelem, složil 24 symfonií, 14 koncertů a 44 komorních skladeb. Stal se ředitelem souboru v anglickém Bathu. Byl tak nadaným hudebníkem, že na úvodním koncertu v Bathu předvedl postupně koncert na housle, hoboj a cembalo, vše vlastní skladby.

Předkové z otcovy strany pravděpodobně pocházeli z Heršpic na Moravě, jmenovali se Jelínkovi a byli to Židé, kteří konvertovali na křesťanství. Rodina jeho praděda, sládka Jana Jelínka, se pak přestěhovala do Pirny u Drážďan a příjmení si poněmčili na Hirschelovi (der Hirsch = jelen), které se později poangličtilo na Herschel.

Jelínek Neftalí

Některá příjmení Židů, žijících tehdy na území Čech, Německa a Rakouska, se počešťovala nebo poněmčovala. Jako inspirace posloužila například zvířecí přirovnání, která dal svým 12 synům praotec Jákob. Pokud se člověk jmenoval Benjamin, byl přejmenován na Wolf, protože o svém nejmladším synovi Jákob řekl, že „svůj úlovek rve jako vlk“. Nositelům příjmení Juda se začalo říkat Leo, Löw nebo Löbl, protože svého čtvrtého syna otec přirovnal ke lvíčeti. A konečně příjmení Neftalí, což byl šestý Jákobův syn, se přetvořilo na Jelínek nebo německy Hirschel, protože jej otec přirovnal k „lani vypuštěné“.

Herschel & siblings

K astronomii Herschela přivedla právě hudba. Chtěl se více vzdělávat v múzické teorii, a tak začal studovat matematiku, od které byl jen krůček k astronomii. Neměl však prostředky na dobrý dalekohled, opatřil si tedy výhodně od starého optika nástroje a nehotová zrcadla a začal se stavbě dalekohledů věnovat sám. Zaměstnal svoji mladší sestru Caroline, aby mu pomáhala při výuce hudby a astronomickém pozorování, a také mladšího bratra Alexandra, který byl dobrým mechanikem.

Firma získala věhlas a dalekohled si od Herschelových koupil třeba nechvalně proslulý korzár sir Francis Drake, rakouský císař Josef II. nebo ruská císařovna Kateřina II. Veliká.

Planeta Herschel

Nakonec se mu podařilo sestrojit tak výkonný teleskop, že jím zpozoroval planetu Uran, za což se stal členem Královské učené společnosti, byl jmenován královským hvězdářem a získal čestný doktorát od univerzity v Oxfordu.

Herschel nadále stavěl stále větší a větší dalekohledy, až 28. srpna 1789 dokončil teleskop s průměrem 122 cm a ohniskovou vzdáleností asi 12 m. Ještě téhož dne s ním objevil Saturnův měsíc Enceladus a o pár dní později další Saturnův satelit, Mimas.

Herschel nově objevenou planetu pojmenoval Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Toto jméno se však mimo Británii neujalo. Francouzští astronomové jej začali nazývat Herschel, zatímco němečtí prosazovali jméno Uran po řeckém bohu, což se nakonec celosvětově ujalo, protože tu již byla jistá tradice v nazývání planet.

Ve značení planety Uran přesto zůstal Herschelův odkaz. Jeden ze dvou symbolů pro Uran (♅) v sobě obsahuje iniciálu příjmení objevitele.