Technické konopí, tedy povolené odrůdy s minimálním obsahem THC, je už dnes součástí řady průmyslových odvětví a využívá se například v potravinářství, oděvním průmyslu, stavebnictví nebo kosmetice. Ukazuje se, že nenápadná rostlina by mohla přinést přelomové změny do technologických odvětví a ekonomický rozvoj zemím po celém světě. Pojďme si nyní představit, jaké obory by mohla ovlivnit nejvíce.

 

Automobilismus

Automobilka BMW představila v roce 2013 svůj nový příspěvek k elektromobilitě – malý vůz i3. Použitím konopných vláken o nízké váze v interiéru bylo dosaženo pohotovostní hmotnosti o 400 kilogramů nižší než u srovnatelně velkých konkurenčních vozidel. Automobilka Kestrel, vlastněná společností Canadian Motive Industries, využívá vlákna z konopných stonků obohacená o pryskyřici jako náhradu za skelná vlákna běžně obsažená v karoserii. Vozy vyrobené touto technologií jsou výrazně lehčí než ty běžné a potřebují proto menší a ekologičtější pohonné jednotky a produkují méně výfukových plynů.

Superkondenzátory

Nutnost nalezení lehčích a trvalejších způsobů ukládání elektrické energie je evidentní prakticky ve všech odvětvích. Konopí by mohlo být odpovědí, kterou vědci i výrobci hledají – s jeho pomocí můžeme vyvinout rychlejší, menší a levnější superkondenzátory. Superkondenzátor je zařízení k ukládání energie schopné rychle akumulovat a následně odevzdat velké množství elektřiny. Dobře snáší opakované nabíjení a vybíjení vysokými proudy, má dlouhou životnost, nevadí mu nízké provozní teploty a nedochází u něj k paměťovému defektu. Podobné součástky se používají například v brzdném systému elektromobilů, v napájecích zdrojích počítačů nebo v nových technologiích, jako je bezdrátové nabíjení mobilních telefonů.

Nejvýkonnější superkondenzátory dnes využívají grafen. Dr. David Mitlin z Clarksonovy univerzity ve státě New York a vědci z amerického Národního institutu pro nanotechnologie však zjistili, že superkondenzátory založené na konopných materiálech předčily ty grafenové ve schopnosti uchovávat energii téměř o 200 procent.

Největšími nevýhodami grafenu jsou rychle se tenčící zásoby a finanční náročnost procesu těžby a přepravy této suroviny z odlehlých oblastí Číny a Indie. Konopí na druhé straně roste prakticky kdekoli a vlákno z konopného lýka užívané jako náhrada grafenu je v podstatě odpadním produktem rostlinné výroby. Zpracování konopí je podle Dr. Mitlina asi tisíckrát levnější než těžba a využití grafenu.

Obnova zemědělské půdy

Konopí dokáže předcházet přenosu toxických látek z kontaminované půdy do plodin v ní pěstovaných. Tento jev se nazývá fytoremediace, přirozený proces, v jehož průběhu jsou toxiny z půdy vstřebávány kořeny rostliny a ukládány v celulóze. Schopnost konopí provádět tuto biochemickou operaci byla podrobněji testována po jaderné havárii v ukrajinském Černobylu, kde rostlina pomáhala obnovit produkci bezpečných potravin.

Výzvy před námi

Největší překážkou hospodářského využívání je v současnosti stigma spojené s rostlinou, resp. s psychoaktivní složkou tetrahydrokanabinolem – navzdory tomu, že obsah THC se u technických odrůd musí vždy pohybovat pod hranicí 0,2 procenta (někde, například v České republice, je to 0,3 procenta).

Podle údajů magazínu Hemp Business Journal patří mezi největší dovozce technického konopí na světě Spojené státy, rostlina sama je přesto pro velkou část společnosti nejen za oceánem stále nepřijatelná. Pěstování technického konopí je podle stávající americké legislativy povoleno pouze univerzitám a státům, které provádějí zemědělský nebo akademický výzkum. Novela zemědělského zákona, bude-li schválena všemi instancemi, by měla pěstování plně legalizovat na celém území USA a umožnit tak zemi podílet se a těžit z rychle se rozvíjejícího globálního trhu s konopím.

Čína: zrod konopného giganta

V mnoha zemích po celém světě je technické konopí pěstováno zcela legálně a lídrem tohoto odvětí je nepopiratelně Čína. V největším konopném magazínu na světě High Times se uvádí, že tato východoasijská velmoc vypěstuje ročně asi 44 tisíc tun rostlinného materiálu a přispívá tak 40 procenty k celkovému objemu celosvětového trhu. Ve stejném článku se také dočteme, že primát mezi jihoamerickými zeměmi drží Chile, dominantní pozice v Evropě pak patří Francii.

Čína se pomalu propracovává na pozici světové jedničky ve výrobě polovodičových součástek a mikročipů. V iniciativě Made in China 2025 se země zavázala, že se chce stát největším producentem technologických inovací a získat větší podíl na trhu s průmyslovou automatizací, softwarem, elektromobily a dalšími moderními vymoženostmi.

Právě prvenství v produkci technického konopí a přední příčky ve výrobě polovodičů by mohly být rozhodujícími prvky umožňujícími Číně ovládnout oblast vývoje a výroby mikročipů. Polovodiče se tradičně vyrábějí z křemíku. Grafenové polovodiče by však jednou mohly umožnit počítačům pracovat až tisíckrát rychleji při současné nižší spotřebě energie a také ve světě elektroniky rozhodně ne nepodstatné menší velikosti. Opět ale narážíme na omezené zásoby a špatnou dostupnost grafenu. A zde se vracíme k výzkumu Dr. Mitlina a možnosti použití konopí při výrobě polovodičů jako náhražky této nedostatkové suroviny.

Afrika: konopí jako poslední záchrana

Podle dat shromážděných v roce 2015 je přibližně na 65 procentech území subsaharské Afriky půda postižena degradací a erozí, což přispívá k nedostatku potravin a celkovému ekonomickému úpadku mnoha zemí v oblasti, kde se zemědělstvím živí více než polovina všech pracujících. Schopnost konopí vracet půdě živiny a obnovovat její rovnováhu, spojená s nízkou náročností na půdu a hnojiva a s všestrannou využitelností ve stavebnictví, potravinářství a průmyslu, je zásadním faktorem, který by mohl pomoci řadě afrických zemí z hlubin ekonomického a společenského rozvratu.

Konopí je už dnes nedílnou součástí automobilového průmyslu, stavebnictví, energetiky, ekologie a technologických průmyslových odvětví, a pokud dokážeme plně využít jeho potenciál, najdeme ho v blízké budoucnosti takřka všude.