Proč se stát veganem?

1283

Hlavním a nejzásadnějším důvodem by měl být soucit se zvířaty. Máme ho v genech, někdo méně, někdo více, ale je tam. Dříve jsme zvířata v tak velké míře nechovali a nezabíjeli. Neexistovaly velkochovy, zvířata byla volná, nebo žila na vesnických dvorech a maso bylo tak vzácné, že se jedlo jen v neděli o posvícení a na každého vyšel jen malý kousek. Dnes si bohužel mnoho lidí neumí ani představit plnohodnotné jídlo, ve kterém by nebylo maso.

1. Kvůli zvířatům

Většina lidí nesnese pohled na trpící zvíře. Nenechali bychom někoho páchat bezpráví na psovi nebo kočce. Pobouřeně reagujeme na zprávy o množírnách a odsuzujeme nepočestné chovatele. Potom ale jdeme do obchodu a koupíme si produkt ze zvířete, které žilo hůř než šlechtěný pes, protože ten může doufat ve vysvobození novým majitelem, který ho bude hýčkat jako miminko. Užitková zvířata čeká vysvobození jen ve formě brzké smrti.

Slípky

V supermarketu sáhneme po levných vejcích slepic, které nikdy neviděly denní světlo a žijí spolu s dalšími slípkami v malé kleci, kde se nemohou ani protáhnout. Před sebou mají krmítko, pod sebou mříž, aby se snáze uklízely exkrementy, a to je vše. Šťastnější slepice se mohou pohybovat na podestýlce, ale v principu je jejich život obdobný. Kolem tisíce dalších slepic, kdákajících a volajících ve svém jazyce o pomoc, smrad a velice intenzivní svícení, protože letní světlo u nich vyvolává chuť se rozmnožovat a tvorbu vajec.

Studentka zemědělské školy popisuje na webu svou praxi v drůbežárně z roku 2016. Slepice se měly očkovat, vždy se jedna popadla a veterinář do ní zabodl injekci. Občas taky jehla probodla plíci nebo jiný orgán a slepice pomalu umíraly. Za tři dny praxe narazila i na slepice, kterým z těla trčela kost.

Nečiň kravám, co nechceš, aby ony činili tobě

Zvířata chovaná lidmi pro užitek se nemají dobře. Jsou na tom hůř než otroci.

Další studentka zemědělské školy popisuje situaci z českého mléčného velkochovu (80 – 150 dojnic), kam docházela na praxi roku 2013. Krávy stojí přes den na exkrementy pokrytém plácku, a když je čas dojení, jsou pomocí tyčí nahnány do dojírny. Pracovníci krávy bijí, když jdou moc pomalu. Krávy ale nemohou jít rychleji, protože se po kolena brodí ve výkalech, na dlažbě v dojírně pak kloužou, padají a zraňují se.

Svědkyně také popsala, že násilí a bolest jsou pracovníky bagatelizovány. Když se například kráva měla posunout ze svého místa asi o pět metrů, naběhli na krávu 4 mladíci, bušili do ní, kopali, řvali a použili dokonce i paralyzér se slovy „oni to takhle necejtěj“ nebo „je tohle nebolí.“

Kráva by za svobodných okolností vytvořila jen 5 – 6 litrů mléka denně. Díky šlechtění a hormonům přidávaným do krmiva dnes průměrná kráva musí denně nadojit okolo 30 litrů. Organismus krávy tak vynakládá veškerou energii na produkci mléka na úkor svého zdraví.

Kráva by se normálně dožila kolem 25 let, ve velkochovu je to ale jen 4 – 5 let. Pak jede na jatka…

Čuníci

Tato milá zvířata byla šlechtěním přetvořena do podoby růžové kypré hmoty.

Po porodu je prasnice zaklíněna tak, že se nemůže ani zvednout, což je žádoucí, aby nepošlapala nově narozená selata. Malým prasátkům jsou bez umrtvení ustřihnuty špičáky, ocásky a varlata; nadopují se antibiotiky, avšak i přes to jich mnoho zemře na infekci.

Ročně je zabito asi 1,2 miliardy prasat. Většina z nich se chová v jihovýchodní Asii, u nás jich zabíjíme 4,5 miliónů ročně.

Za růžovými zdmi velkochovů jsou též králíci, krůty, kachny a husy na foie gras. Foie gras (čti foa grá) jsou velice tučná játra vodních ptáků. Získávají se obvykle tak, že husa je na celý život znehybněna v těsné kleci a do krku si jí láduje krmivo kovovou trubkou. Francouzská delikatesa.

2. Kvůli přírodě

Produkce zvířat vyžaduje velké množství energie, plodin, vody a místa. Podle OSN tvoří zemědělská plocha asi 39 % souše (49 miliónů km2), z toho orná plocha zabírá 14 mil. km2 a pastviny 33,5 mil. km2). Jedna třetina té orné půdy je navíc využívána pro pěstování plodin, kterými krmíme zvířata. Celkově tedy živočišná výroba zabírá 30 % souše.

Chov a krmení zvířat obnáší velké nároky na půdu. Například 70 % již vykáceného amazonského pralesa padlo na pastviny. Na stejné ploše, která je potřebná pro vyrobení 1 kg masa, je možné vypěstovat 200 kg brambor nebo 160 kg rajčat.

Do zvířat se také musí vložit mnohem víc jídla, než které z nich získáme. Například na získání 1 kg masného proteinu musí kráva sežvýkat 75 – 300 kg potravy. Užitková zvířata jsou krmena hlavně geneticky modifikovanou sójou, kukuřicí a obilím ze zemí třetího světa. Představte si stav, kdy bychom nekrmili hospodářská zvířata a ušetřené plodiny bychom použili pro lidstvo. Představte si, kolik bychom ušetřili peněz, energie, zdrojů a životů.

Co se týče vody, k vyprodukování 1 kg obilí je zapotřebí 450 litrů vody, na 1 kg kuřecího masa je to 3000 – 6000 litrů a na kilo hovězího je to monstrózních 15 000 litrů vody. Těchto 15 000 litrů odpovídá množství vody, které průměrný člověk spotřebuje za dva měsíce sprchování.

Pastviny a intenzivní chovy kontaminují splašky vodní zdroje. Dochází k tzv. eutrofizaci vodních toků, to jest stav, kdy se ve vodě zvyšuje obsah živin, dusíku a fosforu na úkor kyslíku, přemnožují se sinice a řasy, hynou ryby. Výkaly zvířat uvolňují do vody a půdy velké množství hormonů, antibiotik a chemikálií z koželužen.

Živočišná výroba kontaminuje také vzduch a posiluje skleníkový efekt. Tomuto procesu přispívají hlavně tyto plyny – metan, oxid uhličitý, oxidy dusíku a čpavek. Chov zvířat vyprodukuje ročně 30 % celosvětových emisí metanu, 65 % oxidů dusíku a 64 % emisí čpavku.

Z uvedeného vyplývá, že živočišná výroba je spíše ztrátovou záležitostí, vyžaduje velmi vysoké náklady a poskytuje malý výnos. Z toho důvodu musí být dotovaná státem. Kdyby se započítaly všechny reálné náklady včetně sankcí za poškozování životního prostředí a zrušily se dotace, cena živočišných výrobků by se několikanásobně zvýšila. A tak by se snížila poptávka i produkce.

Žít bez zakrvácených rukou

Veganství je tedy životní styl, který je maximálně ohleduplný ke všem obyvatelům planety. Průměrný vegan na vypěstování svého ročního jídla potřebuje asi 675 m2 zemědělské půdy, vegetarián 3x tolik a všežravec 18x takovou plochu. Veganská strava vyprodukuje ročně asi polovinu emisí CO2 všežravce, spotřebuje 1/11 fosilních paliv, 1/13 vody a 1/18 půdy.

Průměrný Čech sní 80 kg masa ročně (do toho se počítají všichni, i nemluvňata). Pokud by se toto množství přepočítalo jen na kuřata, zřeknutím se masa by jeden Čech ročně ušetřil život asi 90 kuřatům.

3. Kvůli zdraví

Vyvážená veganská strava je z hlediska zdraví naprosto bezpečná, prohlašují to dietologické organizace z celého světa. Vyvážená znamená, že dodržujete například rostlinnou potravinovou pyramidu a nejíte jen smažené hranolky s kečupem a kolu, protože i to je veganské jídlo. Kanadští dietologové říkají: „Dobře sestavená veganská strava je bezpečná a zdravá pro těhotné a kojící ženy, kojence, děti, dospělé i seniory. Výhodou veganské stravy je nižší výskyt onemocnění srdce, vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu a některých druhů rakoviny. Výhodou je i nižší hladina cholesterolu v krvi…“ Přidává se Australská dietetická asociace, Americké ministerstvo zemědělství, Státní zdravotnický ústav USA, Britská nadace pro výživu a další.

Veganská strava není dražší ani levnější než strava všežravce. Vegan místo masa, mléka, vajec nebo medu kupuje například marinované tofu, delikatesní oleje a sojové omáčky, ořechy, semínka, houby, chilli papričky či batáty.

Můžete se setkat s tvrzením, že veganství není zdravé, protože rostlinná strava nepokryje takové výživové látky, jako je vitamín B12, železo, vápník nebo bílkoviny. Vitamín B12 se podílí hlavně na fungování krvetvorby a nervového systému. Pravdou je, že ho nedokážou vyprodukovat rostliny ani živočichové, vytváří ho totiž jen některé druhy bakterií. Tyto bakterie buď zvířata sní spolu s trávou, nebo je vypijí třeba s vodou z rybníka. Zvířata z velkochovů se však jen málokdy dostanou k trávě nebo k potůčku, i jim je vitamín B12 suplementován ve formě bakteriálních tablet. Stejně tak B12 můžeme získat i my.

Co se týče železa, čísla mluví za vše. 1 kg kuřecího masa obsahuje průměrně 25 mg železa, hovězí 40 mg, pórek 75 mg a čočka 90 mg. Vápník: mléko obsahuje 112 mg ve 100 g, mandle 240 mg ve 100 g a mák neuvěřitelných 1400 mg na 100 g. Bílkoviny: tvaroh měkký netučný 19,4 g bílkovin na 100 g, kuřecí maso 22,5 g na 100 g, čočka 23,7 g na 100 g a sója 34,2 g bílkovin na 100 g.

Není se čeho bát. Zkuste veganství. Experimentujte s recepty (třeba s těmi uveřejňovanými v ROOTS). Objevíte tak potraviny, kterých jste si doposud nevšímali. Na webu je navíc pro inspiraci spousta veganských receptů, které jsou jedinečné nebo napodobují oblíbené masité pokrmy. Odměnou vám bude zdravější tělo a hlavně dobrý pocit, že kvůli vaší chuti nemuselo trpět a zemřít žádné zvíře.