Petrklíč, k jaru klíč / sluníčko se vyklubalo / novou sílu květům dalo / zima už je pryč! Ano, zima už je pryč a Petrův klíč jako jedna z prvních květin odemyká zemi, na které září jako maličké sluníčko. Tuto květinu jistě skoro každý zná, ať už ze zahrádek, nebo z květinářství. Ale víte také, že to dřív byla oblíbená léčivka?

 

Prvosenky jsou vytrvalé byliny z čeledi prvosenkovité (Primulaceae). Do stejné čeledi patří např. bramboříky, dřípatka horská, vrbina penízková nebo ozdobné dřeviny lachár (Mirsine) a klíman (Ardisia), které jsou obě využívané v domorodém léčitelství.

Prvosenka jarní, která v zemi drží krátkým oddenkem se spoustou vlásečnicových kořínků, se může dožít až padesáti let. Má typicky svraskalé, měkké listy, uspořádané v přízemní růžici. Žluté trubkovité květy tvoří jednostranný okolík. Na rozdíl od prvosenky vyšší mají květy kalich jakoby „odfouklý“ od korunní trubky. Kvete v dubnu až v květnu. Plodem je tobolka.

Najdeme ji v téměř celé Evropě a Asii, od Alp až po severní Skotsko, na východě po Kavkaz. V přírodě roste především v teplejších polohách nížin a pahorkatin (v Čechách do 800 m n. m.), zejména ve světlých listnatých lesích, nejčastěji v dubohabřinách, doubravách a bučinách, v křovinách a na prosluněných stráních, většinou na vápencových podkladech, na svěžích až mírně suchých, ale kyprých půdách.

Dřív byla hojnější, ale kvůli intenzivnímu zemědělství, holosečné těžbě a výsadbě monokultur jehličnanů, používání herbicidů, hnojení dusíkatými hnojivy, eutrofizaci stálých luk a orbě travních porostů se z ní stal „vzácnější až ohrožený druh“ kategorie C3 českého Červeného seznamu. Ostatně, jmenované faktory stojí za mizením mnoha a mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů. A nedělají dobře ani lidem, kteří v takové krajině žijí.

Myslete na to, až ji budete chtít sbírat. Je chráněná jen částečně, což znamená, že listy i květy sbírat můžeme, pouze není dovoleno poškozovat oddenek a kořenový systém. Lepší možností ale bude vypěstovat si tuto nenáročnou okrasnou rostlinku na zahrádce. Pěstování ze semen je docela složité (klíčení trvá 4–6 týdnů), proto je pohodlnější zvolit variantu nákupu předpěstované prvosenky v některém zahradnictví.

Koupit ji můžete třeba už v zimě, pokochat se její barevnou krásou na okenním parapetu, a když odkvete a venkovní teploty jsou už příjemné, vysadit si ji na záhon. Při nákupu si zjistěte, o jaký druh prvosenky jde. Nejčastěji se kvůli velkým květům pěstují kultivary prvosenky vyšší (Primula elatior), která obsahuje velmi podobné látky.

Které to jsou? V kvetoucí nati najdeme saponiny, hlavně kyselinu primulovou (asi 2 %), dále malé množství silice, glykosidy primverin a primulaverin, flavonoidy a flavony (trimethoxyflavon, kvercetin, kaempferol a rutin), karoten, enzym primverosidázu a vitamin C. Mnohem větší množství léčivých látek je v oddenku: saponinů 5 až 10 % (až 29,5 mg triterpenických saponinů na gram usušené hmoty). Dále se v kořenech nacházejí glykosidy (primverin a primulaverin), které se sušením štěpí, pyrokatechinové taniny, škrob, cukr a volemit.

Obsah těchto látek v oddenku, hlavně saponinů, během roku kolísá. Nejvíc jich obsahuje těsně před květem nebo v době květu a také na konci podzimu, resp. počátkem zimy. I když je více účinných látek v oddenku, víc se využívá nať. Jednak kvůli dostupnosti (nezapomínejte prosím, že oddenek je chráněný), hlavně ale kvůli chuti – zatímco nať je příjemně bylinkově medová, oddenek je pro někoho docela nechutný.

Obsah saponinů předurčuje využití byliny: zřeďují hleny, zlepšují vykašlávání (expektorans a sekretolytikum) a tlumí neproduktivní kašel. Jako taková je prvosenka součástí léčiv jako Solutan a Tussilen. My si můžeme doma uvařit tzv. prsní čaj z 3–10 g květů nebo menšího množství sušeného kořene a ten popíjet během dne až do vyléčení.

Mimo využití při onemocnění a zánětech horních cest dýchacích, rozedmě plicní, zápalu plic a při akutní a chronické bronchitidě se prvosenka doporučuje také jako antirevmatikum, při bolestech kloubů a hlavy, k posílení srdeční činnosti a při onemocnění močového měchýře a močových kamenech, tlumí záněty a uklidňuje nervy.

Bylinář Jiří Janča doporučuje následující směs proti nespavosti: 10 dílů prvosenkové nati, 5 dílů levandule, 2 díly třezalky, 2 díly chmelu a 1 díl kozlíku. To celé vypít horké a oslazené medem těsně před spaním. Zvláště pro posílení a úpravu srdeční činnosti je vhodné popíjet bílé víno, ve kterém byla macerovaná petrklíčová nať.  

Z prvosenky si můžeme mimo čaje uvařit i léčivý sirup nebo ji použít do koupele – zlepšuje a čistí mastnou pleť a zanechává hebké a lesklé vlasy. Dřív lidé jedli mladé listy jako jarní salát, z květů se vyrábělo prvosenkové víno, medovina a ocet. Květy se jedly také samotné, namočené v cukru.

Stejně jako jiné byliny s velkou účinností, ani tady bychom neměli překračovat doporučené dávkování a neužívat bylinu dlouhodobě. Droga může způsobit podráždění zažívacího traktu, někdy i silnou alergickou odezvu a vyšší dávky mohou mít vliv na krevní tlak nebo způsobit dávení a průjem. Nedoporučuje se používat v těhotenství a době kojení.

 

Prvosenku najdeme v téměř celé Evropě a Asii, od Alp až po severní Skotsko, na východě po Kavkaz