Dvě rostliny, jedna republika. Ať už je to na politické, či veřejné scéně, v současnosti jsou v rámci českého hospodářství konopí a řepka častými tématy k diskusi. Dvě barvy, které dokáží a dokázaly lidi různých názorů rozdělit, ale i spojit. ROOTS si tedy troufl tyto dvě byliny vyzvat proti sobě. 

Vybrali jsme společné rysy obou kandidátek tak, abychom pro ně zajistili stejné šance. Takže nepůjde o žádný „no rules-street-fight“, ale o náležitě férový a bleskový zápas, který jsme rozvrhli na dvě kola. Rozhodčími jste vy.

Ve žlutém rohu stojí v dobré formě vypadající Brassica a v zeleném odpočívá Cannabis sativa. Koučové podávají poslední instrukce, mezitím gong oznamuje první kolo.

1. kolo: Pěstování 

Řepka

Historie pěstování řepky v českých a slovenských zemích sahá daleko do středověku. Předpokládá se, že se její semena používala už v 8. až 10. století například k výrobě olejů ke svícení či mydlářství. Nicméně ve větší míře se pěstuje až od 19. století. 

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nastupují do praxe tzv. jednonulové („0“) odrůdy, které mají minimální obsah kyseliny erukové (KE). O ní se ví, že – krom zhoršování chuti oleje – její nadměrná konzumace může rozvinout zánět srdeční svaloviny – myokarditidu. Z tohoto důvodu se řepka dále šlechtí, aby se dostal obsah této kyseliny na co nejnižší hodnoty. 

Proto se od osmdesátých let přešlo na tzv. dvounulové („00“) odrůdy, u kterých se povedlo snížit obsah KE až k maximu dvou procent. Společně s KE je nutnost snížit i obsah glukosinolátů. To jsou sekundárně vyprodukované látky zejména rostlinami (nejen) z čeledi brukvovitých, které slouží k jejich ochraně proti škůdcům – jakési přírodní pesticidy. Ty hlavně výrazně zhoršují chuť. Nadměrná konzumace může způsobit i zažívací potíže a v krajních případech otravu. Jejich hodnoty se u současných odrůd pohybují kolem 25 µmol na jeden gram semene (tedy extrémně nízké až zanedbatelné). U tzv. Canola odrůd, jichž je velká řada, se hodnoty pohybují kolem 18 µmol na 1 g semene. Jen pro úplnost. Většina odrůd Brassica se označuje právě jako Canola a obecně se všechny drobnosemenné brukvovité olejniny anglicky nazývají Rapeseed.

Protože se jedná o soubor významných šlechticích modifikací, jejich daní je citlivost řepky na okolní prostředí. ROOTS oslovil dva zemědělce a zeptal se jich, jakým nejčastějším způsobem dosahují dobré úrody, ale ti se odmítli jakkoliv k pěstování olejky vyjádřit z „důvodu současné přehnané medializace“. 

Takže následující řádky jsou výtahem z metodického manuálu k dosažení nejvyšších výnosů – Pěstitelského rádce, vydaného v roce 2007 Českou zemědělskou univerzitou v Praze (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby) pod záštitou Ministerstva zemědělství.

V EU, respektive České republice, se nejvíce pěstuje ozimá řepka, která se podle tohoto manuálu „vyznačuje dobrou konkurenční schopností vůči celé řadě plevelů. Přesto je účelné použití herbicidů jedním ze základních předpokladů jejího úspěšného pěstování. Bezplevelný porost skýtá záruku vyššího výnosu a lepší kvality sklizeného semene.“

Jinými slovy to bez chemie nepůjde. Manuál skýtá poměrně dlouhý seznam možných škůdců, plevelů a chorob, které mohou úrodu napadnout anebo ji zcela jistě napadnou. Existuje sedm houbových nemocí, jako jsou například hlízenka obecná, plíseň šedá či čerň. Na ochranu před plevelem a škůdci se používá přes 30 různých druhů herbicidů v předepsané kombinaci pro jednotlivé fáze růstu a přes 40 různých pesticidů. 

„Z dalších chemických opatření, která se používají do řepky, je to především aplikace růstových regulátorů, stimulátorů, regulátorů dozrávání a desikantů,“ radí Rádce. A uvádí, že ty se staly běžnou součástí technologií při pěstování řepky. 

Například jen namátkově vybraný stimulátor růstu Atonik Pro ovlivňuje pohyb plasmy v buňkách rostlin, což se projevuje lepším zakořeňováním, lepším příjmem živin a intenzivnějším růstem. Na obalu přípravku se dočtete, že velmi efektivně pomáhá řepce překonat stres, jaký může vyvolat například působení některých pesticidů, mechanická poškození (kroupy, silný vítr atp.) či mráz.

Novinář a agrární analytik Petr Havel na svém blogu pro Aktuálně.cz upozorňuje, že mýty o tom, že řepka poškozuje půdu, jsou mylné. Ta jí naopak pro svoji mohutnost kořenového sytému, zanechávajíc v půdě spoustu biomasy, příznivě pomáhá. „Problém je jen (ale to je problém zásadní) v tom, že především řepku je třeba po dobu její vegetace intenzivně chemicky ošetřovat a splach z polí s sebou zbytky chemických látek odnáší do vodních zdrojů. Řepka tedy není nebezpečím pro půdu, ale spíš pro vodu,“ píše Havel. 

Konopí

Pěstování konopí se skrze archeologické nálezy datuje v Číně do doby před cca 12 000 lety. V Evropě se první zmínky objevují asi 2800 př. n. l. Byli to Skythové, kdo je měli na starý kontinent zavléct. 

Oproti řepce, „žluté královně našich polí“, jak ji pěstební manuál od MZ nazývá, se konopí u nás stále (a opět) zabydluje. Po letech represe a útlumu se s novelou zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách první komerční sklizně objevují až od roku 1999.

V ČR se pěstují nejvíce maďarské odrůdy Antal a Monoica a polská odrůda Bialobrzeskie. U nás lze ovšem pěstovat i dalších 53 povolených odrůd v rámci EU, které jsou uvedeny ve Společném katalogu odrůd konopí dostupném na stránkách Celní správy. Různé odrůdy se liší dle účelu, pro který jsou pěstovány – například pro CBD, stéblo, semena (olej) aj. 

Konopí je úzkořádkovou plodinou. Tudíž je při růstu rozvoj plevele přirozeně potlačován a zpravidla není použití herbicidů nutné. A navíc pro svou alelopatickou schopnost (působení jednoho organismu na druhý souborem přirozeně vytvořených chemických látek pro konkurenční či symbiotické účely) dokáže plevelu dobře odolávat samo.

Konopí se také vyznačuje vlastní odolností vůči chorobám a škůdcům. Přesto se lze například setkat s dřepčíkem chmelovým či housenkami můry gama nebo mšicí konopnou. Mezi nejčastější plísně patří plíseň šedá. Chemické ošetření zpravidla není opět nutné už i proto, že nové odrůdy disponují vlastní vysokou odolností. Jako dobrá prevence se doporučuje i častěji střídat stanoviště. 

„Ještě jsem se ale nesetkal nebo neviděl žádného zemědělce, který by to něčím někdy stříkal. To je hlavně taky hned na sušeným květu poznat. A pokud jsou kytky napadeny plísní, většinou to je kvůli špatnému počasí a musí se vyhodit,“ říká Jiří (Konopník) Šedý, pěstitel a výrobce konopných produktů ze společnosti Sativa-Manufacture. 

2. kolo: Oleje a další produkty

Obě byliny se pěstují pro širší uplatnění. Nicméně dá se říct, že primárním produktem u obou jsou oleje. 

Konopí

Konopný olej se získává za pomocí studeného lisování z jeho semen (Pozor! Neplést si jej s CBD olejem, který se lisuje z květu.). Složení je velmi pestré a z velké většiny převládají esenciální mastné kyseliny (až 75 %). Což jsou kyseliny, které si organismus savců není schopen vytvořit sám a musí je přijmout z potravy. Kyselina linoleová (50–70 %) a kyselina α-linoleová (15–25 %) mají nejvyšší zastoupení. Následovány jsou kyselinou olejovou, palmitovou, stearovou a dalšími. 

Celý komplex kyselin obsažených v konopném oleji patří do omega-6 (ω-6) a omega-3 (ω-3) skupin mastných kyselin. Obecně se momentálně ví, že příjem těchto kyselin ve stravě v poměru 3:1 (ω-6 : ω-3) má silné beneficiální účinky na organismus, jako jsou například prevence vzniku rakoviny, odolnost vůči zánětům či podpora správného fungování srážlivosti krve (prevence mozkových příhod), dále podpora metabolismu a samozřejmě také regulace hladiny cholesterolu v krvi. Navíc nebyl doposud identifikován žádný negativní efekt při konzumaci konopného oleje.

Je to silnější jemu specifické, mírně „oříškové“ aroma, které lze konopnému oleji vyčíst. Pokud byste toužili použít ho k vaření, mějte na paměti, že z důvodu nízkého bodu zápalnosti není vhodný k intenzivnímu fritování či smažení při teplotách nad 166 °C. Čili pokud se jej chystáte užít k tepelné úpravě jídla, tak jen k lehkému restování.

Konopná semínka jsou i výborným zdrojem proteinu a v něm obsažených aminokyselin.

Jak bylo naznačeno v úvodu, CBD olej je další olej – produkt z konopí, o jehož výrazně pozitivních účincích byla publikována řada článků a studií. 

Řepka

Z důvodu nutnosti nízkých limitů nežádoucích látek, které jsou v řepce obsaženy, se řepkový olej získává z „dvounulových“ odrůd (jak bylo popsáno v 1. kole souboje).

Oproti konopnému oleji se ten řepkový může chlubit vysokým bodem zápalnosti (190–232 °C). Je tedy vhodný například na řízečky o Vánocích nebo k fritování hranolek, aniž by měnil svoji skladbu a vlastnosti. Ovšem hodnota bodu zápalnosti záleží na kvalitě a technologii, jakou je lisován, a také na odrůdě, z které je vyextrahován. 

Vlastnosti řepkového oleje jsou podobně výjimečné jako u konopného. Ale jak bylo naznačeno, je důležité vědět, z jaké výroby olej pochází. Jen pro zajímavost: například až 90 % produkce Canola olejů v USA pochází z geneticky modifikovaných odrůd (GMO). Ty jsou takto upravovány především za účelem zlepšení kvality a dosažení lepší odolnosti vůči při pěstování používaných herbicidům. 

V Čechách GMO nejsou zakázané! Nicméně se řepka olejka v Registru povolených GMO zveřejněném na stránkách MŽP nevyskytuje. Čili by se neměla vyskytovat ani na našich polích.

Za studena lisovaný a šetrně rafinovaný řepkový olej je velmi cenným zdrojem kyseliny α-linoleové (až 10 %) a taktéž kyseliny linoleové (až 22 %). Obdobně jako u konopného oleje (s 3:1 poměrem ω-6 : ω-3) řepkový olej nabízí poměr 2:1, což je analogicky beneficiální. 

Aby bylo jasno, i přesto, že řada studií uvádí, že ideální poměr ω-6 a ω-3 mastných kyselin ve stravě má být od 4:1 do 1:1 (typická nezdravá strava západního stylu je nyní v poměru 16:1), tyto hodnoty jsou nyní brány (odsouhlasené) předními vědci a dietology jako momentálně ideální. Čili se může stát, že za deset let může být všechno úplně jinak (toto je v podstatě téma na samostatný článek). 

Shrnutí

Řepka je brána jako tradiční evropská olejnina. Konopí si své místo stále (znovu) hledá. Pozitivní je, že v našich klimatických podmínkách se mu velice daří i bez nutné chemie. 

Řepka nabízí vysoce kvalitní olej (záleží na technologii pěstování), z kterého se vyrábí řada dalších potravinářských produktů, jež jsou a budou důležitou součástí českých domácností. V tomto hledisku konopný olej lehce pokulhává. Ovšem esem v rukávu je léčebná synergie CBD olejů (a jejich použití ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu).

Obě plodiny mají srovnatelně významný podíl jako krmivo. Například s řepkovým šrotem se jde na kapry, konopná semínka má rádo především ptactvo. 

Co se týče energetiky, tu vzhledem ke kontroverzi týkající se dotační politiky EU a ČR vypouštíme (opět téma na samostatný článek), ale jak z řepky, tak i z konopí lze vyrobit bionafta.

Pravdou je, že neexistuje něco jako „řepkový beton“. Zato vnitřní jádro rostliny konopí disponuje vysokým obsahem oxidu křemičitého, který na sebe výborně váže vápno. Jde o jedinečnou vlastnost mezi přírodními vlákny, která je výborným základem pro různé stavební materiály.

A v neposlední řadě je konopí výtečnou surovinou v textilním průmyslu včetně výroby lan. Z řepky bič neupletete. 

Napište nám, kdo je u vás vítězem tohoto dvoukolového klání. 

U řepky to bez chemie nepůjde

Řepka tedy není nebezpečím pro půdu, ale spíš pro vodu

Konopí se také vyznačuje vlastní odolností vůči chorobám a škůdcům