Řešení pro čistší město

Skoro tři čtvrtiny (70 %) našeho národa žijí ve městech, kde jezdíme hojně auty a
jinými dopravními prostředky, načež musíme platit daň v podobě dýchání jedovatých
výparů. Věřím, že na ekologičtějších autech se dnes a denně intenzivně pracuje. Toto je však článek o potřebě přírody ve městech, která naopak z přemíry oxidu uhličitého
profituje a nám navíc přivodí veselejší mysl a stavy optimistického klídku.

Podle Světové zdravotnické organizace může znečištěné ovzduší celosvětově za 7 miliónů
úmrtí ročně. Polétavý prach, oxid dusičitý a další smogové komponenty totiž způsobují řadu
plicních disfunkcí a onemocnění – mezi nimi třeba rakovinu plic.

Smrtící smog

Během 20. století byla smogová situace mnohem horší než dnes, dalo by se říct kritická. Například během tzv. Velkého londýnského smogu (5. – 9. prosince 1952) zemřelo 12 000 lidí
(slabých jedinců, dětí, seniorů, lidí s onemocněními dýchacích cest). Snesla se hustá zimní
mlha, celkově se ochladilo a lidé začali vesele zatápět (uhlím), k tomu ještě zrovna proběhl
nešťastný přechod z elektrických tramvají na dieselové autobusy. Znečištěný vzduch byl
uzavřen pod chladnou vrstvou vzduchu, nebylo vidět na cestu, stagnovala doprava a rušily se kulturní akce, protože lidé ani (v budově) neviděli na jeviště.

Smogová situace se však od té doby zlepšila díky pokroku v technologiích – spalovny a
elektrárny začaly užívat odsiřovací a prachové filtry, denitrifikační zařízení či katalyzátory.

Nezoufejte, váš vzduch snadno a rychle vyčistí City Tree!

City Tree (městský mechový strom) je počin berlínské společnosti Green City Solutions (v
překladu Řešení pro zelené město). Zakladateli a vývojáři jsou čtyři studovaní muži – každý
z jiného vědního odvětví – zahradnictví / biologie, architektura, počítačové vědy a inženýrství. Jejich vynález je čtyřmetrový městský mobiliář (přenosné zařízení) vyplněný
mechy a lišejníky.

Čistící síla lišejníků a mechů

Mech je výtrusná rostlina a za svého života provádí fotosyntézu. (Fotosyntéza je využití energie fotonu pro slučování jednoduchých anorganických látek (CO 2 , H 2 O) v bohaté organické sloučeniny (cukry). Zásobní látkou rostlin je škrob.

Lišejník je symbiotické společenství houby s řasou či sinicí. Houba se živí rozkládáním substrátu a nasáváním již hotových organických látek, řasa či sinice provádí fotosyntézu. Navzájem si vyměňují produkty svého metabolismu a prospívají si. Má se za to, že mechy a lišejníky skvěle čistí vzduch, protože nemají příliš vyvinutý kořenový systém a nasávají tak celým povrchem svých stélek látky z okolního prostředí. Významně tak přispívají k odstraňování, pro nás toxických, těžkých kovů z ovzduší, například rtuti, olova a kadmia.

Mechy také dokážou skvěle vázat oxid uhličitý. Například soubor rašelinišť naší planety váže
stejné množství CO 2 , jako je obsaženo v celé atmosféře.

Schopnosti City Tree

Firma Green City Solutions deklaruje, že jejich mechový strom dokáže pohltit kolem 250 gramů smogových částic denně a tím přispívá k odstranění až 240 metrických tun oxidu uhličitého ročně. Zařízení navíc dokáže monitorovat okolní znečištění a zobrazovat ho pomocí displeje veřejnosti. Energii získává ze solárních panelů a je naprosto soběstačné, protože zachytává dešťovou vodu a pomocí senzorů si dokáže kontrolovat vlhkost či přívod vzduchu. Jednotlivé instalace mohou obsahovat kromě mechových držáků i lavičky, LED obrazovku, wi-fi hotspot nebo nabíjecí stanici pro elektrokola. Sestavuje se venkovní i interiérová verze, kterou si města instalují třeba do nádražních hal a jiných frekventovaných prostor.

Cena

Mechový strom s instalacemi vyjde na 25 tisíc euro (642 tisíc korun), což je poměrně drahá
záležitost. Spoluzakladatel projektu Zhengliang Wu však uvádí, že tento mechoid vydá, co se
týče schopnosti čistit vzduch, za 275 normálních stromů, protože mechové a lišejníkové kultury mají listovou plochu mnohem větší než jakákoliv jiná rostlina. Díky tomu také zachycují mnohem více znečišťujících látek než stromy. Wu a spol. dodávají, že City Tree je praktičtější a rychlejší řešení, než výsadba normálního stromu, protože u stromu trvá roky, než vyroste a jeho výsadbě mohou bránit místní podmínky.

Glasgow potřebuje čerstvý vzduch

První City Tree koupilo město Brusel, následovalo Oslo, Paříž, italská Modena, Hongkong a
dva byly nedávno instalovány v Glasgow. Toto skotské velkoměsto je totiž, co se týče
znečištění vzduchu, jedním z nejpostiženějších měst ve Spojeném království – například
v centru Glasgow na Hope street dosahuje znečištění 65 mikrogramů oxidu dusičitého (NO 2 )
na metr krychlový, přičemž povolený limit je 40 mikrogramů. (Údaj Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 4/11/2017 o znečištění Prahy oxidem dusičitým: z
náměstí Republiky 39,6 µg/m³, z Vršovic u silnice 51,3 µg/m³.)

Vedení Glasgow se snaží řešit svůj problém se znečištěním a dalo si za cíl udělat z této industriální metropole jedno z nejudržitelnějších evropských měst, takže příchod City Tree
považují za velkou vzpruhu. Občané totiž mohou díky měřičům na City Tree kontrolovat informace o ovzduší i postup vedení města při plnění svého cíle.

Argumenty proti City Tree

Mnozí experti na ovzduší však namítají, že výfukové plyny se rozptylují vertikálně do výšky
několika kilometrů a dostat znečištěný vzduch přímo k mechovému stromu je složité. Větší
smysl by podle odborníků mělo zastavit znečišťování přímo u zdroje, města by například mohla pořídit čistší autobusy. To jistě ano, ale ani řešení mechových stromů není k zahození. Zástupci firmy plánují, že jednou budou mechové panely instalovat i na budovy a vytvoří tak
z měst jeden velký zelený filtr.

A co nabízí staré dobré stromy?

Pokud je pravda, že City Tree vydá na 275 stromů, lze pak využití normálních stromů jako
městských čističů vzduchu považovat za neefektivní. Nenechme se však mýlit – stromy mají
mnoho jiných důležitých kvalit. Například působí příznivě na lidskou psychiku. Dle výzkumu
se ukázalo, že městské části, které byly více obdařeny zelení, vykazovaly nižší hodnoty domácího i venkovního násilí. Studiemi bylo prokázáno, že pohled na stromy zlepšuje náladu,
uklidňuje mysl a urychluje vyléčení z nemoci.

Schopnost odstraňovat naše splodiny

Stejně jako mechy jsou i stromy schopné odstraňovat smog – i když v menší míře. Též nasávají oxid uhličitý a na listech jim ulpívají částečky polétavého prachu, které jdou zároveň
dost dobře smýt nebo spršet. Za nejlepší nasávače CO 2 se považuje jírovec maďal, ořešák
černý, ambroň západní či mnoho druhů borovic a či dubů. Průměrný strom do sebe ročně zabuduje cca 22 kg oxidu uhličitého. Průměrný člověk však ročně vyprodukuje 2,3 metrické
tuny CO 2 . (Za poslední století vzrostla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře z 25 % na 39 %.)

Co ještě dokážou stromy:

Opticky zvětšují prostor. Představte si park, kde nerostou žádné stromy, takže jednoduše
přehlédnete všechny jeho části. A potom park, který je plný stromů, zákoutí a cestiček – to je daleko lepší například pro naplnění potřeby blahodárné či kreativní samoty.

Ochlazují okolní prostředí. To se hodí ve vyprahlých městech, jako je Los Angeles. Stromy vrhají stín a vypařují vodu, čímž se samy ochlazují a vyloučená pára ochlazuje i okolí.

Tlumí hluk – stromořadí může působit jako protihluková stěna. Tlumí také vítr, přispívají ke zmírnění záplav, protože díky změti svých kořenů vážou vodu v půdě a v neposlední řadě zamezují erozi.

Významně přispívají k budování komunity – mohou sloužit jako prolézačka pro děti, komunitní sázení stromů posiluje místní sounáležitost, plody užitkových stromů poslouží jako potrava.

Stromy, keře a byliny zpřístupňují město zvířatům – ptákům, veverkám, hmyzu apod.

Jedna studie také přišla se zjištěním, že zalesněnost souvisí i s úspěšností podnikání. Čím více
stromů kolem podniku bylo, tím byl úspěšnější a vyhledávanější klienty.

Stromy zpomalují provoz. Řidiči šlapou na plyn méně, pokud jsou u silnice stromy, což se hodí v obytných městských částech, u škol, školek apod.

Nemá cenu rozhodovat, zda je lepší City Tree nebo normální strom, oboje jsou totiž skvělým a potřebným řešením pro kvalitní život v nepřirozených betonových supervesnicích – městech. Více parků, osamocených stromů a alejí! Občanská iniciativa je mocná, na to pamatujte. 🙂

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

happy seeds 2

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.
Česká vláda otevírá dveře legálnímu konopí, tedy jeho pěstování. Její legalizace by mohla přinést státu až dvě miliardy korun.