Syrová ovesná kaše naslano

501

Jednoduché, levné, tepelně nezpracované a neskutečně výživné jídlo, které pohladí vaše vnitřnosti. Základem je kaši neuvařit, nýbrž namočit vločky přes noc nebo na 24 hodin. Druhý den budou vločky měkké, jako by byly uvařené, a ořechy šťavnaté a křupavé, jako by právě zralé spadly ze stromu.

Klíčení a namáčení je základem syrové (tzv. raw) stravy, kdy by jídlo nemělo přejít teplotu přes 42–45 °C.

Enzymové inhibitory

Když ořechy a semínka namočíme, neutralizujeme enzymatické inhibitory, které za okolností, kdy semínko pod zemí hibernuje, zamezují předčasnému vyklíčení. Enzymy tedy zavlažením aktivujeme a v semínku imitujeme jaro, klíčení, výrobu vitamínů a živin pro jeho růst. Tak pro nás zároveň budou semínka daleko lépe stravitelná, protože makromolekuly budou v hydratované aktivované konformaci. Když totiž konzumujeme potravinu s jejími vlastními enzymy a vitamíny, naše tělo si může od tvorby těchto nepostradatelných sloučenin odpočinout a má pak více času a energie na vstřebávání živin, chod organismu a regeneraci.

Kyselina fytová

Namáčení odstraňuje kyselinu fytovou, která také semeno uchovává v zimní hibernaci. Pokud sníme hibernovaný oříšek, obsažená kyselina fytová bude v našem střevě blokovat vstřebávání důležitých minerálů, jako je vápník, hořčík, zinek a železo, což může mít neblahý vliv na naše kosti, protože nedostatek těchto prvků v organismu z nich bude doplňován. Citliví lidé také můžou začít trpět střevními obtížemi nebo syndromem dráždivého tračníku.

Mechanismus účinku: kyselina fytová tvoří v zrnu nerozpustné sloučeniny s ionty železa. Takto vzniklé molekuly se v našem trávicím traktu nerozloží a člověk pak může využít pouhých 5 % železa, které je v dané potravině (čočka, obilí, sója) obsaženo. Kyselina fytová pak váže i další látky, jako je vápník, hořčík a zinek, a nedovoluje jejich vstřebání do našeho těla. Následně nepřijmeme dostatečné množství minerálů z potravy a tělo je musí získat ze zásob.

Další výhody namáčení

  • Namáčet by se měla i obilná zrna. Mechanismus je stejný.
  • Namáčení zvyšuje nutriční hodnotu plodu.
  • Namáčení snižuje množství lepku.
  • Namáčení aktivuje a modeluje proteiny do stravitelnější konformace.
  • Namáčení odstraňuje špínu, prach, plísně a další škodlivé látky zachycené na povrchu zrna.
  • Namáčením docílíme většího objemu. Většina zrn svůj objem až zdvojnásobí.
  • Namáčení umožňuje vyrobit si vlastní rostlinná mléka, sýry, pomazánky, dresinky nebo dezerty, kde je potřebné mít suroviny v měkké formě.
  • Namáčení zlepšuje chuť plodů.

Jak dlouho namáčet?

Minimálně 7 hodin. Nejlepší je nechat zrna namočená 24 hodin v teplé vodě. V případě luštěnin a obilovin můžete přidat i kapku citrónové šťávy nebo octa, což zefektivní odbourání kyseliny fytové. V případě ořechů a semínek můžeme přidat špetku soli, což urychlí odbourání enzymových inhibitorů.

Mísu s namočenými zrny se doporučuje mít na teplém místě a vodu během máčení několikrát vyměnit a zrna propláchnout.

Pokud chceme péci nebo koupit chléb, zvolíme kváskový, kde kvásek a jeho několikadenní výroba kyselinu fytovou též v mouce rozkládá.

Namáčet můžeme téměř všechna zrna kromě kešu, para, makadamiových a piniových oříšků a konopných semínek. Obsahují totiž mnoho tuku a mohlo by tak dojít k nechtěnému kvašení. Opláchnout je však můžeme.

Jak skladovat

Po nasáknutí je nejlepší zrna ihned zkonzumovat. Pokud si je chcete nechat na později, slijte vodu a dejte je do ledničky. V chladu vydrží jedlé třeba i týden.

Recept na syrovou ovesnou kaši naslano, 1 porce
100 g ovesných vloček
několik mandlí
hrstička slunečnicových semínek
hrstička lněných semínek
půl salátové okurky
sójová omáčka bez cukru a bez glutamátu

Postup

Ovesné vločky, mandle a slunečnicová semínka propláchneme a namáčíme přes noc ve vlažné vodě. Lněná semínka namočíme zvlášť a sléváme pomocí sítka. Pokud možno, obojí během procesu proplachujeme.

Druhý den naposledy vyměňte vodu a vše smíchejte dohromady s nakrájenou okurkou a ochuťte sójovou omáčku dle vlastní chuti.