Začalo to loni v létě 20. srpna brzy ráno, po vlně veder a lesních požárů, které v předešlých týdnech zasáhly Švédsko, kdy se v slunci zalitém Stockholmu u budovy švédského parlamentu (Riksdagshuset) tehdy 15letá Greta uchýlila ke školní stávce na protest proti změnám klimatu. „My mladí lidé nemusíme volit, ale musíme do školy. Takže tohle je náš způsob, jak nás lze uslyšet,“ říká v pátý den deníku The Local.


Od té doby uplynul rok a Greta Thunberg se během tohoto času připojila mezi hrstku
vyvolených, „těch slavných“ teenagerů. Někteří z nich se zviditelnili v pop kultuře, další ve
sportu, jiní na YouTube. Greta se rozhodla bojovat za budoucnost naší planety – jediného
domova, který prozatím máme – respektive proti její devastaci. A díky této snaze se dostala do
povědomí široké veřejnosti po celém světě.

Ale její poselství se i přes velké množství podporovatelů jaksi rozpouští v šumu spekulací a
teorií. To tak na mediálním poli a konsekventně v očích širší veřejnosti ustupuje do
pokryteckých proslovů typu „že by ta holka měla radši jít do školy“.

Měla by radši do té školy jít a nemluvit nám dospělým do práce?

Greta minulý rok v listopadu přednesla svou 11minutovou řeč v angličtině na TEDx Stockholm.
Zmiňuje se v ní o své nemoci. Kamera ji zabere zblízka. Její oči se klidně potulují z jedné strany
publika na druhou, mezitím co rozvážným hlasem hovoří o tom, jak ve svých 11 letech, kdy se
už nějaký čas učila o konceptu změny klimatu, upadla do hlubokých depresí. Později jí lékaři
diagnostikovali Aspergerův syndrom, OCD (obsedantně kompulzivní poruchu) a selektivní
mutismus. „To jednoduše znamená, že mluvím, jen když je to nutné. Nyní je jeden z těch
momentů,“ dodává a ze zatemněného sálu se ozývá smích a potlesk.

Greta se pomalu stala fenoménem a povedlo se jí vyburcovat další teenagery ze stovek zemí,
kteří ji podporují. Prvotní nápad uskutečnit školní stávku byl inspirován nikoliv nějakým
ušlechtilým příkladem, nýbrž studentskou stávkou z floridské Marjory Stoneman Douglas High
School v Parklandu, kde si střelba z poloautomatické pušky vyžádala 17 obětí. Následkem toho
se studenti rozhodli nejít do školy a uskutečnit pochod za podporu legislativy, která by dokázala
předejít podobným tragédiím.

Její rétorika a činy (ale i přešlapy) vzbuzují u mnoha lidí emoce a přitahují pozornost. Tak jako
naposledy s plavbou přes Atlantik na summit OSN v rámci změn klimatu, který se bude konat
25.–27. září v New Yorku (v době psaní tohoto článku Greta se svojí posádkou úspěšně po
15denní plavbě zakotvila u newyorských břehů).

A to je přeci důležité. Co vlastně? Ten summit, nebo ta jachta?

Tak jak Greta říká, že pro ty, kteří jsou ve stejném (autistickém) spektru myšlení, jako je ona
sama, vše je buďto bílé, nebo černé. Tedy podle jejích slov: „Pokud produkce emisí musí být
zastavena, tak musí být prostě zastavena.“ A takto Greta, jak již mnohokrát popsala dříve, vnímá
svět jako „černý, nebo bílý“.

Následně veřejnost díky jejímu vlivu, přičemž jedna část jedná paradoxně poněkud přehlíživě
k vědeckým aktuálním zprávám či predikcím o stavu našeho světa, „barví“ svět v podstatě na
podobnou černou a bílou ve smyslu dvou táborů obléhajících Gretu a jaksi stojících proti sobě.
Odtud se jeví, že prvotní poselství Gretiných činů je poněkud degradované na té jedné straně,
která se zároveň snaží zpochybnit tu druhou. A to kvůli údajným pohnutkám typu komu nebo
čemu tato mladá Švédka slouží.

Zelená chobotnice?

V květnu 2018, tedy ještě před první stávkou, se Greta stala jedním z vítězů literární soutěže
pořádané deníkem Svenska Dagbladet určené mladým autorům píšícím o klimatu. Po zveřejnění
jejího článku byla oslovena několika jednotlivci, kteří se věnují environmentálním otázkám
současného světa. Bo Thorén, který je jedním ze zakladatelů hnutí gofossilfree.org a 380.org, byl
mezi nimi.

Thorén kontaktoval Gretu na jaře 2018. Jak se ukázalo, jeho analýza byla přesná, když
predikoval, že Švédsko potřebuje mladé lidi a děti, které by působily jako hlavní faktorový
činitel v rámci klimatických otázek. Hlavně proto, že celá kampaň se velmi rychle stala virální a
překročila švédské hranice. Čili společně s ním Greta přišla na ten nápad protestovat školní
stávkou.

Nicméně Ingmar Rentzhog, švédský businessman a podnikatel, který se stal pravděpodobně
nejkontroverznější postavou kolem Gretina úsilí, si toho 20. srpna k ní přisedl jako jeden
z prvních. A byl taky jeden z prvních, kdo informoval o její stávce. Okamžitě na veřejnost začaly
prosakovat zprávy typu, že Greta Thunberg je jeho marketingovou loutkou. Což vlastně
z určitého pohledu byla jaksi pravda, ale s jedním detailem, že bez vědomí jí nebo jejích rodičů.

Rentzhog se s Gretou vyfotil a využil její tvář na propagování hnutí We Don’t Have Time
(WDHT) (Nemáme čas), které v roce 2017 založil. Jde o sociální síť a technologicko-
startupovou organizaci snažící se vyvinou vliv a tlak na přední společnosti a firmy, které se
významně a negativně podílejí na změnách klimatu tak, aby za tyto aktivity převzaly
zodpovědnost. Nabídl Gretě místo juniorského poradce 1 v rámci vedení (Board) společnosti
WDHT. To ona přijala a krátce tam také působila. Jenže se ukázalo, že její jméno bylo využito
bez jejího souhlasu. Gretin otec, Svante Thunberg, tak 9. února líčí pro ten samý deník, že „o
tom vůbec nevěděli“.

Greta v ten samý den vydává prohlášení na facebooku, že Rentzhoga poprvé potkala před
švédským parlamentem v první den protestu. Podle jejích slov spolu nikdy předtím nemluvili.

Co se týče zneužití jejího jména, dodává: „Jak se ukázalo, tak oni použili moji osobu pro propagaci
jiné sesterské společnosti. Já ani moje rodina už nemáme s WDHT nic společného… Hluboce se
nám omluvili a my omluvu přijali,“ končí svůj status. Dále poté shrnuje, že nikdy pro nikoho
nepracovala a nepracuje. Čas od času podporuje některé neziskovky, ale není součástí žádné
organizace a působí zcela nezávisle a reprezentuje jen sebe.

Zelené kšefty?

Ještě v ten samý den 9. února Svenska Dagbladet zveřejnil investigativní článek o tom, že
Rentzhog změnil strukturu této společnosti (hnutí) z neziskové na ziskovou a s pomocí kampaně
na sociálních sítích se mu povedlo právě s podporou Gretiny tváře a jména nashromáždit téměř
10 milionů švédských korun (cca 24 mil. Kč) ve formě spekulativního kapitálu.

Rentzhog poté brání své rozhodnutí související s touto strukturální změnou takto: „Podívejte se.
Situace je taková, že já jsem podnikatel, který si uvědomil vážnost klimatické krize. Chceme
vybudovat platformu s moderními technologiemi. A to není zadarmo, budeme potřebovat hodně
peněz. (…) Naším cílem je vyřešit klimatickou krizi. A aby se nám to povedlo, musíme
disponovat peněžními zdroji. Čili nemůžeme se jen spoléhat na dary. Nevidím v tom nic
špatného.“

O den později The Local vydal článek, v kterém Rentzhog připouští, že Thunbergovy
neinformovali, a omluvili se. Poté společnost vydala tiskovou zprávu a Q&A 2 (otázky a
odpovědi), kde objasnili strukturu společnosti a vztahy s rodinou, které zůstaly přátelské.

Vrtění psem

Text výše popisuje jen výtah těch nejdůležitějších bodů. Celá síť vztahů kolem Grety Thunberg
je ve skutečnosti ještě více komplikovaná a propletená. Což samozřejmě stačí k tomu, aby se
začaly šířit pomluvy a fámy. Spousta jejich autorů tak haní původní myšlenku jejího konání.

V Čechách pravděpodobně mezi ty nejznámějším patří fanatický klimaskeptik Vitězslav Kremlík,
který se nebojí ani osobních útoků na Thunbergovy. „Nejprve křehké dívce přivodili
duševní poruchu tím, že ji v útlém dětství vystavili apokalyptickému brainwashingu jako v
nějaké sektě. A pak ji klimatická mafie využila k získávání investic na zelený byznys,“ píše na
svém blogu pro iDnes.

A zachází ještě dál, když prohlásil: „Těžko ji vinit, že se nechala napálit. Je ve věku, kdy mnozí
stěží umí recitovat básničky, a nedostala šanci naučit se samostatnému myšlení. Přístup k
objektivním informacím jí nikdo nedovolí.“

Skutečně? V patnácti není schopná samostatného myšlení? Každý z nás byl v těchto letech
schopný si vytvořit vlastní názor. V dnešním online světě si nelze najít vlastní informace? A ještě
k tomu ve Švédsku. To se z celého světa nachází na třetím místě, co se týče svobody tisku a
přístupu k informacím podle hodnocení nezávislé organizace Reporters Without Borders. To jí
jako „filtrují“ telefon a počítač? Všechny počítače?

A takhle se vrtí psem kolem Grety Thunberg. A její poselství jde stranou z jakého důvodu?
Údajně pro zájmy klimatické mafie, která si brousí pařáty k získání investic na zelený byznys.
Co když je to naopak? Co když se tito lidé snaží o to, aby se starý, zajetý systém neměnil z toho
naprosto samého důvodu – kšefty kolem fosilních paliv.

Oproti Gretině světu vše samozřejmě není černé nebo bílé a každý si hlavně musí udělat vlastní
názor na základě svobodně získaných informací.

Tak dlouho, jak jen bude třeba

„Když mi bylo osm, to bylo vůbec poprvé, kdy jsem slyšela o změnách klimatu či globálním
oteplování. Očividně to bylo něco, co jsme vytvořili naším způsobem života,“ říká v té samé řeči
pro TEDx. Uzavírá ji slovy: „Někteří lidé říkají, že Švédsko je moc malá země na to, aby
záleželo na tom, co děláme. Ale já si myslím, že jestli hrstka dětí dokáže zaplnit titulní strany
všemožných medií po celém světě jen tím, že nechodí několik týdnů do školy, představte si, co
všechno bychom mohli společně dokázat, kdybychom chtěli.“

Poté, sklízejíc potlesk ve stoje, tato šestnáctiletá dívka vyzvala k činům.

Jen pro pořádek. Greta do školy opět chodí. Ve stejném facebookovém statusu také upřesňuje, že
si s pomocí vědců píše své řeči sama. Cestuje a navštěvuje konference jen s přímým souhlasem
školy a jejích rodičů, kteří jí vše financují. Stávkuje jen v pátek a v den výročí tweetovala, že „s
milióny dalších po jejím boku budou pokračovat tak dlouho, jak jen bude třeba“.

Tento měsíc bude mluvit v New Yorku. A ano, opravdu je lepší tam být osobně. Jen tak jste
schopni se přímo setkat a hovořit s vlivnými lidmi.

A ta plavba? Řada lidí podstoupí náročné sportovní výkony za účelem opatřit peníze pro
nemocné děti nebo prostě podpořit nějaký program, aktivitu. Greta pro Zemi se svojí posádkou
během 15 dní pokořila přes 7000 kilometrů divokých vod Atlantického oceánu. Tímto bezesporu
odvážným činem upozorňuje především na současné světové problémy. Tudíž debaty o uhlíkové
stopě zanechané touto plavbou se stávají víceméně bezpředmětné.

(článek byl publikován v září 2019)


„Greta se pomalu stala fenoménem a povedlo se jí vyburcovat další teenagery ze stovek zemí“

„Oproti Gretině světu vše samozřejmě není černé nebo bílé“

Foto: istock.com