Začíná obnova deštného pralesa?

V rámci projektu by mělo být vysazeno 73 milionů stromů

592

Ve vesmíru existuje několik planet obyvatelných planet, ne jen Země. Bohužel ta nejbližší není zrovna za rohem. Je od nás vzdálena biliony kilometrů. To znamená, že Země je, alespoň pro nejbližší budoucnost, jediným místem, které máme to štěstí obývat. Proto určitě není tím nejlepším nápadem ji nechat doslova uvařit. A tím nejlepším nástrojem pro její ochlazování je obrovský Amazonský tropický deštný prales. Přesto si jej lidstvo poměrně rychle likviduje.

Nový projekt by měl napomoci prevenci (nebo alespoň zpomalení) rychlého oteplování planety. Pokud se vše podaří, stane se projekt vedený neziskovou organizací Conservation International nevětší akcí ve snaze o znovuzalesnění tropů v historii. V oblasti známé jako „oblouk odlesňování“ vyroste 73 milionů stromů. Krátkodobým plánem je obnovit téměř 300 kilometrů čtverečních, kde byl původní prales vymýcen kvůli vytvoření nových pastvin.

„Pokud se má oteplování dostat maximálně na 1,2 až 2 °C, což je hranice, kterou si země odsouhlasily v Paříži, potom je ochrana deštných pralesů jedním ze zásadních kroků,“ řekl M. Sanjayan, výkonný ředitel Conservation International. „U stromů nejde jen o jejich množství, ale také o to, jaké stromy to budou. Pokud se zaměříte na odstranění oxidu uhličitého z atmosféry, potom jsou nejlepší právě deštné pralesy.“

A má pravdu. Pouhé zastavení odlesňování umožní existujícím lesům absorbovat až 37 % našich ročních emisí oxidu uhličitého. Obnovení zničených oblastí může planetě pomoci velmi výrazně.“

„Nejde o střelbu naslepo,“ říká Sanjayan. „Jde o pečlivě kontrolovaný experiment, který nám pomůže doslova zjistit, jak znovuzalesnit tropy ve velkém, takže lidé jej budou moci opakovat a tím dramaticky snížit náklady.“

Během posledních 40 let bylo vykáceno nebo zničeno asi 20 % Amazonského tropického deštného pralesa a vědci se obávají, že během následujících několika dekád bude ztraceno dalších 20 %. Takže namísto vysazování malých stromků, jako tomu bylo v minulosti, což je náročné jak na pracovní sílu, tak na organizaci (a v závislosti na vybraných druzích nemusí být tento postup vhodný pro všechny oblasti, což výrazně snižuje poměr přeživších jedinců), se v organizaci rozhodli vyzkoušet něco zcela jiného.

Technika s názvem muvuca byla vyvinuta v Brazílii jen před několika málo lety. „V portugalštině ten výraz znamená mnoho lidí na velmi malém prostoru,“ říká Rodrigo Medeiros, viceprezident Conservation International pro brazilský program.

Pro strategii muvuca je zapotřebí semen od více než 200 původních druhů, které můžeme nalézt na každém čtverečním metru spálené a zničené země. Semena jsou zakupována u Xingu Seed Network, které funguje od roku 2007 jako dodavatel původních semen pro více než 30 organizací. Umožňuje jim to skupina více než 400 sběratelů semen, z nichž je mnoho původních žen a místních mladých.

Samozřejmě i v půdě bohaté na dusík a fosfor přežijí jen některá z těchto semen, ale i to je klíčem k úspěšnému přirozeném výběru magie strategie muvuca. Několik semen vyklíčí, budou mezi sebou bojovat o živiny a světlo a jen z těch nejsilnějších vyrostou valké stromy. Podle studie Food and Agriculture Organization and Bioversity International z roku 2014 dokáže více než 90 % původních druhů stromů vysazených s využitím této strategie vyklíčit. Tito jedinci jsou obzvláště odolní a schopní přežít i šestiměsíční období sucha.

„Díky technikám zalesňování rostlinza-rostlinou získáte typickou hustotu asi 160 rostlin na hektar,“ říká Medeiros. „S muvucou je počáteční stav 2500 druhů na hektar. A po 10 letech můžete dosáhnout 5000 stromů na hektar. Výsadba je mnohem pestřejší, hustší a méně nákladná než tradiční techniky.“

S Conservation International spolupracuje i brazilské ministerstvo životního prostředí, the Global Environment Facility (GEF), Světová banka, Brazilský fond pro biologickou rozmanitost (Funbio) a pobočka Rock in Rio „Amazonia Live“. Ačkoli tato koalice zaručuje vysokou úroveň realizace, jsou to domorodé komunity a malí rodinní farmáři, kdo tento projekt vlastní.

Na každém daném hektaru bude aktivně společně pracovat více než 2.000 místních obyvatel za účelem opětovného zalesnění půdy – obvykle jde o soukromé zemědělské půdy, ale také chráněné zóny a domorodá území ve vlastnictví státu. Platba se rovnoměrně rozděluje mezi účastníky, rodiny si mohou vydělat zhruba 700 dolarů za hektar. Financování je obvykle řízeno místní nevládní organizací v dané oblasti s podporou sponzorů projektů.

Bylo vysazeno již několik milionů stromů a pro všechny zúčastněné strany jde o výhodnou situaci, tvrdí Medeiros. Koalice totiž získá pracovní sílu za slušnou cenu, domorodé komunity si naproti tomu mohou zachovat své živobytí a mohou být uznáni za oprávněné vlastníky pozemků v deštném pralese. Zemědělci také podepisují dohody o spolupráci, aby byla jejich půda rychle zotavena a měli k tomu fungující logistickou podporu. „Prameny, řeky a potoky v regionu, které trpěly nedostatkem vody, již začínají vykazovat známky zotavení,“ říká Medeiros, což vede k produktivnější půdě a zemědělci se tak dosahují lepších výnosů.

Projekt ale přinesl mnohem víc dobrých zpráv: přes skutečnost, že miliony akrů deštného pralesa stále mizí, je na planetě více stromů a další vegetace, než tomu bylo v roce 2003. Tento projekt pomůže Brazílii posunout se směrem k jejímu cíli plynoucímu z dohody v Paříži, kterým je obnovit do roku 2030 dvanáct milionů hektarů půdy a může se stát klíčem k obnovení většiny z toho, co bylo během našich životů zničeno.

I obyvatelům střední Evropy je v dnešní době určitě jasné, že ačkoli je Brazílie vzdálená tisíce
kilometrů, problémy způsobené likvidací tamního deštného pralesa jsou i jejich / naše problémy. A ne malé.