Pod českým jménem „zederach“ si asi většina lidí vůbec nic nepředstaví. Kdo se ale jen trošku vyzná v alternativním léčitelství, ájurvédské medicíně nebo si třeba kupuje bylinkovou pastu na zuby, bude znát aspoň jeden z těchto dvou pojmů: neem a nimba. Oba označují stejnou rostlinu se zajímavými léčivými účinky.

Zederach indický je stálezelený tropický strom z čeledi zederachovitých. Jeho latinský i odvozený český název pochází z perského āzād-darakht, nimba je název stromu v sanskrtu a neem (čti ním) v hindštině. Mnoho jeho příbuzných se pěstuje hlavně pro cenné dřevo (souhrnně označované jako mahagon), které je velmi odolné a přitom dekorativní, vonné a snadno zpracovatelné. Z některých se získává také olej, vonné a léčivé látky nebo chutné, i když u nás neznámé, ovoce (např. langsat a santol).

Také dřevo zederachu je velmi kvalitní – přiměřeně těžké (jeho měrná hmotnost je 830 kg/m³) a díky obsaženým látkám odolné proti hnilobě i poškození hmyzem včetně termity. Na rozdíl od mahagonového je však hrubší a nelze jej dobře vyleštit, proto se používá pro vnitřní konstrukci nábytku, jako stavební dřevo, na telegrafní sloupy, ploty, železniční pražce a zejména na dřevěné obaly a přepravní skříně, protože chrání zboží před hmyzem.

Tento 15 až 20 metrů vysoký strom je typický svou kulatou, rozložitou korunou a našedlou, rozpraskanou kůrou, ze které se u starších stromů odlupují šupiny. Rozkladité větve vyrůstají ve výšce asi 7 metrů nad zemí a nesou složené listy, které se skládají ze 4 až 9 párů vstřícných lístků dlouhých 3 až 9 cm a širokých 1,5 až 3,5 cm. Lístky jsou vejčitě kopinaté, vrchol mají dlouze zašpičatělý, po obvodě jsou pilovité.

Z úžlabí listů rostou až 30 cm dlouhé, vrcholičnaté laty s vrcholíčky s jedním až třemi malými květy, které jsou bílé nebo nažloutlé a sladce vonné. Pětičetné květy na krátkých stopkách jsou oboupohlavné nebo funkčně samčí. Kališní lístky jsou podlouhlé, téměř do poloviny srostlé a jen asi 2 mm dlouhé, korunní lístky jsou volné a 6 mm dlouhé.

Plody – podlouhlé peckovice – dozrávají asi za 12 týdnů po opylení. Ve zralosti jsou velké 1–2 cm, žlutozelené, žluté až nafialovělé a chutnají mírně nahořkle. Mají tenký endokarp (pecku), který obsahuje jedno až dvě vejčitá semena. Středně velký strom mívá průměrně 45 kg ovoce ročně.

Klíčivost semen velmi rychle klesá, po čtrnácti dnech je asi na 55 % a po čtyřech týdnech téměř nulová. Mladé rostliny navíc nejsou příliš konkurenceschopné. Tyto vlastnosti jsou kompenzované schopností rostliny průběžně produkovat velké množství semen, která jsou roznášena ptáky i savci. Ve vhodném prostředí tak může dojít k invazivnímu šíření zederachu.

To se stalo např. na ostrovech v Karibiku, západní Africe, Indonésii i na severu Austrálie. Za jeho původní areál je považováno území Myanmaru (dříve Barma), odkud se už ve starověku rozšířil na indický subkontinent a ve středověku a novověku do jižní a jihovýchodní Asie, do Íránu, Číny a Nepálu, do Austrálie, do Střední a Jižní Ameriky a do subsaharského pásu Afriky.

Může růst v místech s tropickým monzunovým podnebím, kde se střídají období dešťů s obdobím sucha, v polopouštích i v trvale vlhkých tropických lesích, od nížin do 1500 m n. m., na neúrodných, písčitých i jílovitých, zasolených nebo silně alkalických půdách. Díky svému rozlehlému kořenovému systému je schopný extrahovat živiny i tam, kde jich je minimum.

Celá rostlina, nejvíce však semena, obsahuje limonoidy (triterpenoidy), např. gedunin, nimbolid a hlavně azadirachtin, které mají insekticidní, baktericidní, antioxidační i prokázané protinádorové účinky. Další důležitou látkou je beta-sitosterol, který má silné protizánětlivé účinky a snižuje „špatný“ cholesterol v krvi, dále flavonoidy, které mají protinádorové účinky a podporují imunitní systém, nimbin, nimbidin a silice. Kůra obsahuje hojně tříslovin a trvanlivé barvivo.

K léčení se užívá buď ve formě prášku z listů, nebo oleje lisovaného zastudena z plodů (nimbový olej). Využití zederachu je široké. Stručně řečeno: zabíjí vše špatné – bakterie (např. E. coli, streptokoky a stafylokoky, i ty rezistentní na antibiotika) a viry, plísně a houby, hmyz a parazity. Dokonce může „zabít“ i spermie (snižuje možnost otěhotnět) nebo plod (může způsobit potrat). Z toho důvodu by jej určitě neměly užívat těhotné ženy. Vnitřní použití se příliš nedoporučuje nikomu, při delším užívání může negativně působit na játra. Krátkodobě a v menších dávkách je použití bezproblémové.

Jeho účinky jsou obdivuhodné: výrazně vylepšuje obranyschopnost organismu, snižuje horečku, zklidňuje kašel a pomáhá při nachlazení, angíně, chřipce a onemocnění dýchacích cest. Zbavuje tělo toxinů, zpomaluje množení rakovinných buněk (což souvisí s imunitou), snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, podporuje činnost ledvin, žaludku, pomáhá při autoimunitních onemocněních (revmatismus, lupenka).

Velmi dobré, i dlouhodobě, je vnější použití, buď ve formě koupelí, nebo jako nimbový olej. Existuje také kosmetika a mýdla vyráběná z oleje a květů. Působí na akné, různé hnisavé problémy, mykózy, kvasinkové onemocnění, opary, ekzémy a také na již zmíněné revma a lupenku. Na kůži, a už vůbec ne na sliznice, by se 100% nimbový olej neměl dávat přímo, ale vždy ředěný jiným kosmetickým olejem.

Tradičně se užívá k čistění ústní dutiny – také toto je bez problémů, protože prášek nebo pastu po použití můžeme vyplivnout.

Poradí si i s parazity a nepříjemným hmyzem, hubí vši (včetně jejich vajíček), klíšťata, blechy, moly i mšice. Můžeme si z něj udělat repelent, který je účinný i na domácí mazlíčky. Při aplikaci jako insekticidu na zahrádce nemusíme mít černé svědomí, protože neubližuje včelám ani konzumentům postříkané zeleniny. I zde se olej ředí, tentokrát vodou, nebo se používá voda, ve které byla namočená podrcená semínka. Tento postřik se jako jeden z mála povoluje i v certifikovaném bio-zemědělství.

Zederach má i další využití: v Indii a jihovýchodní Asii se mladé listy a květy vaří, smaží a vyrábějí se z nich různé pochutiny. Větvemi s listím se také krmí zvířata. Poživatelná je i pryskyřice, která po poranění kůry vytéká ze stromu (neem gum) a která se používá i jako lepidlo.

Pro obyvatele Indie a přilehlých oblastí je zederach skutečně všestranný strom, který lidem zajišťuje zdraví (léčení nemocí a hygienické pomůcky), jídlo (plody, květy, listy), přístřeší (dřevo na stavbu domů a nábytek), teplo a světlo (ze dřeva se často vyrábí výhřevné dřevěné uhlí a olej se používá do lamp) i ochranu před parazity a škodlivým hmyzem. Není proto divu, že jeden z jižních indických států, Hyderabád, jej považuje za svůj národní strom.

K léčení se užívá buď ve formě prášku z listů, nebo oleje lisovaného zastudena z plodů (nimbový olej)