Zelné tousty

0
126

Zima se blíží a pokud chceme být výkonní v práci i v osobním životě, potřebujeme
být zdraví. V tom nám může pomoci prosté a předky ozkoušené kysané zelí. Ovšem jeho sprostotou se nenechte zmást – z hlediska výživy se dá považovat za superpotravinu.

Ani Bůh zelím nepohrdne

Kysané zelí bylo za starověkého Egypta obětováno bohům na speciálních oltářích. Zelí se
tedy pěstuje už více než 4 tisíce let. Je to zároveň nejstarší kultivovaná zelenina vůbec. Víme, že se ve starověkém Řecku a Římě kysaným zelím léčily žaludeční vředy a morové nákazy. Později, na konci středověku, se osvědčilo během kolonizačních zaoceánských výprav jako prostředek proti kurdějím – čili nemoci z nedostatku vitamínu C.

Dnešní způsob úpravy zelí se prý Slované naučili od Tatarů, čili turkického etnika obývajícího
území Eurasie. Ne náhodou byli tito turkičtí kazašští pastevci vyhodnoceni jako neobvykle
dlouhověcí lidé, pravděpodobně díky jejich zálibě v kysaných potravinách, jako je zelí nebo
mléko. Paralelu lze pozorovat i u Japonců, což je národ s nejdelší průměrnou délkou života.
Japonci konzumují ve velkém fermentovanou sóju, ať na způsob pasty miso nebo sojových
omáček.

Kysané potraviny = zdroj probiotik

Probiotika je pojmenování pro mikroorganismy, které žijí v našich střevech a prospívají nám.
Nejvýznamnějšími zástupci jsou bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium a bakterie
Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus. Jedná se o mutualismus, což je vztah
mezi dvěma organismy, kdy si oba svým soužitím navzájem prospívají. My jim poskytujeme
živiny, oni pro nás zamezují růstu jiných patogenních mikroorganismů, rozkládají pro nás
těžko rozložitelné molekuly, či vytvářejí vhodné prostředí pro výkonný imunitní systém.

Probiotika dříve a dnes

Střevní mikroflóru ničí například nízká konzumace kvašených potravin nebo nadměrná
konzumace konzervantů. Například Lactobacillus reuteri se dříve vyskytoval u 30 – 40 %
světové populace. Dnes je tomu jen u 10 – 20 %. Některé vědecké práce poukazují na
spojitost mezi tímto nízkým zastoupením Lactobacillu reuteri a vyšším rozvojem alergií u
obyvatel vyspělých zemí. Tato bakterie se přirozeně vyskytuje i v prsu, respektive
v mateřském mléce. Kojenec mléko nasává, bakterie osidluje jeho střeva a pomáhá mu
s vývojem vlastní imunity. Avšak L.reuteri má v mateřském mléce jen jedna ze sedmi
Evropanek. Japonky jsou na tom mnohem lépe, což koreluje i s nízkým výskytem alergií
v jejich zemi.

Domácí probiotika snadno a rychle

Probiotika v sobě nejlíp zachováme konzumací fermentovaných potravin, mezi které patří i
kysané zelí. V případě kupovaného zelí dbejte, aby nebylo pasterizované, nebo aby byla
probiotika dodána po pasterizaci. Nejlepší je samozřejmě zelí nakládané doma a jeho
příprava není vůbec složitá. Na webu lze nalézt mnoho receptů, podle kterých je možné
vyrobit kysané zelí bez speciálních nádob již za 3 dny.

Samá pozitiva

Konzumace probiotických bakterií a jejich kultivace ve střevech se zdá být velmi mocným
lékem na spoustu neduhů. Zajistíme si tak například hladký a efektivní průchod potravy
naším tělem – nevznikne zácpa či průjem. Díky zdravému prostředí celé trávicí soustavy
posílíme celkově naše tělo a imunitu, čímž se nám bude lépe bojovat proti nadměrnému
pomnožení jednoho druhu bakterie či viru.

Zdravá trávicí soustava = nízká pravděpodobnost rakoviny, vředů, polypů, problémů se žlučníkem a vliv sahá i mimo střeva a žaludek. Tím, že se pomocnými bakteriemi dobře natráví potrava, která je ještě navrch tvořena převážně zdravými pokrmy, se v játrech tvoří
ten správně sestavený cholesterol, což zamezuje vzniku infarktu.

Probiotické bakterie mají také dobrý vliv na zuby a dásně. Ukázalo se, že žvýkání žvýkaček
obsahujících laktobacily po 14 dnech snížilo výskyt zubního plaku a krvácení dásní. Potlačují
alergické reakce. Léčí kožní či vaginální plísně. Pomáhají proti revmatoidní artritidě, což je
zánět kloubů (zejména drobných kostí zápěstních či kotníku) způsobený přemnoženou
bakterií Streptococcus pyogenes.

Kysané zelí = elixír mládí

A nyní ještě pár oslavných vět o kysaném zelí. Je bohaté na vitamín K. Jen 100 g zelí obsahuje až dvojnásobek doporučené denní dávky. Vitamín K napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve. Obsažená kyselina mléčná také napomáhá trávení potravy už v žaludku díky tomu, že kompenzuje nedostatek kyseliny solné. Pomáhá při detoxikaci organismu, má omlazující a protirakovinné účinky… Suma sumárum moudrý člověk jí jednou denně své domácí kysané zelí.

Zelné tousty – recept a postup

Tousty hojně obložte kysaným zelím
Posypte nakrájenou chilli papričkou
Pokapejte olejem dle vaší chuti
Zapečte
Hotovo

(Doporučuji celozrnný toustový chléb bez živočišných přísad a v případě kupovaného zelí to
bez cukru.)